Tesla Model X

Elon Musk umí zaujmout. A když v únoru 2012 (ano, před 6 lety!) představoval Model X, opět všechny ohromil. Velké SUV se třemi řadami sedadel a neobvyklými sokolími dveřmi, které zrychluje lépe než většina supersportů, působilo jako zjevení. Jak už to ale u Tesly bývá, od slibů k realitě je poměrně dlouhá a často trnitá cesta. Uvedení na trh bylo několikrát odloženo kvůli výrobním problémům, zejména právě se sokolími dveřmi nebo i chlazením elektromotorů. První kusy dorazily k zákazníkům až na podzim roku 2015 a Tesla i u nich musela řešit řadu problémů, které se postupně dařilo odstraňovat softwarovými updaty a servisními zásahy.

Tesla Model X 90D (test)

Od roku 2017 a zejména na jeho konci se však zdá, že se všechny porodní bolesti podařilo Tesle vychytat, a máme tu velké a zajímavé SUV až pro sedm lidí. A také pořádně drahé – u plně vybavené nejvyšší verze P100D se připravte na cenu 3,7 milionu korun.

My jsme ho mohli několikrát podrobně vyzkoušet, naposledy i na delší dobu. Vyplatí se připlatit si za Teslu Model X a dát jí přednost před zavedenými SUV od Mercedesu, BMW, Audi nebo třeba Porsche? A má vůbec smysl Teslu milovat? Nemá až příliš chyb?

Design: elegán maskující velké rozměry

Ať už máte na elektromobily názor jakýkoliv, Teslám se nedá upřít styl a elegance. Ať už se vám jejich design líbí, nebo ne, u Modelu X opět zřetelně rozeznáte typické rysy Tesly odvozené od sedanu Model S, se kterým mimochodem sdílí Model X zhruba třetinu dílů. Vajíčkovitý tvar a typické oválné chromové orámování oken, světla s charakteristickým tvarem a širokým LED proužkem nebo třeba absence masky chladiče a typická zadní světla.

Na celou obrazovku

Z boku připomíná trochu bachratý Model X nafouklý sedan Model S. Svou velikost ale výborně maskuje. Vždyť auto je s více než pěti metry delší než třeba ohromné Volvo XC90, BMW X5 nebo Mercedes-Benz GLE. Až nyní si tak můžete dát do kontextu, jak velké SUV vlastně Model X je. Oproti zmiňovaným konkurentům je však nižší a také užší. V podstatě jde o zvýšenou a prodlouženou Teslu Model S, stále s relativně nízkým podvozkem. Auto svou charakteristikou určitě nepatří do terénu, i když se dá díky vzduchovému odpružení podvozek zvednout na 211 milimetrů. Krásně také vypadají velká 20palcová kola, za příplatek 120 tisíc můžete mít dokonce 22palcová.

Technika a výbava: nejrychlejší SUV

Tesla při návrhu hodně dbala na aerodynamiku a tvrdí, že Model X je v tomto směru nejlepší SUV na trhu. Součinitel odporu je pouze 0,24, což se hodí hlavně na dálnici. Model X i přes hmotnost 2,5 tuny dokáže uhánět rychlostí 250 km/h.

Tesla momentálně prodává tři verze modelu X: základní verze 75D vás vyjde na 2,5 milionu a dostanete za ní pětimístné SUV s maximální rychlostí 210 km/h a zrychlením z  0 na 100 km/h za 5,1 vteřiny. Už to je díky dvěma elektromotorům s výkonem 328 koní pořádný kalup. U této verze však může být trochu limitující dojezd 400 km podle cyklu NEDC, reálně tedy jde o zhruba 320 kilometrů.

Přečtěte si také

Test Tesla Model S 70D

Vyšší verze 100D má naopak nejvyšší dojezd ze všech, a to 565 kilometrů podle cyklu NEDC, což znamená zhruba 450 kilometrů reálně. A to už je hodnota, která postačí většině lidí, aniž by se museli nějak omezovat. Tahle verze jede až 250 km/h a na stovku zrychlí pod pět vteřin. My jsme konkrétně testovali verzi 90D s 90kWh baterií, výkonem 386 kW (518 koní) a zrychlením za pět vteřin. Tuto verzi si ale nyní už koupit nemůžete.

V  nabídce je ale opravdový trhač asfaltu v hávu klidného rodinného SUV. Řeč je o vrcholné verzi P100D za více než 3 miliony korun se zrychlením  0–100 km/h za ohromujících 3,1 vteřiny. S Teslou Model X dokážou těžko držet krok nejrychlejší supersporty planety, přitom v ní komfortně odvezete sedm lidí a můžete za ní tahat těžké návěsy. Výkon této verze činí brutálních 773 koní a pokud si aktivujete Ludicrous mód, stojí zrychlení skutečně za to.

Všechny verze mají sériové vzduchové odpružení, které je zároveň chytré. Samozřejmě si můžete zvolit skrze dotykový displej v autě výšku, ale auto se dokáže zvyšovat a snižovat automaticky na základě lokality. Pokud například projíždíte nekvalitní silnicí s výmoly a nerovnostmi, Tesla se automaticky zvýší. Případně se umí naučit, kde auto zvedáte pravidelně vy, a následně to udělá za vás. V praxi to funguje velmi dobře. Všechny verze mají standardní pohon všech kol, elektromotory jsou pak umístěné na nápravách.

Dveře: to tu ještě nebylo

Nestává se často, že bychom jednu kapitolu testu auta věnovali jen dveřím. Tedy popravdě řečeno, nestalo se to nikdy. Ale Tesla Model X si to zaslouží. Její sokolí zadní dveře jsou skutečně kapitolou samou pro sebe, ona ale ještě přidává elektricky ovládané přední dveře s mnoha chytrými funkcemi. Začneme tedy těmi. Pokud si připlatíte asi 125 tisíc korun za prémiový balíček, dostanete i zajímavé a velmi užitečné vychytávky u předních dveří.

Když se jako řidič přiblížíte k autu, přední dveře se vám automaticky pootevřou a když nastoupíte a šlápnete na brzdu, samy se zavřou. Zní to jako hloupost, ale zejména to automatické zavírání dveří je ohromně návykové. Tesla dokonce ví, ze které strany se k autu blížíte, a otevře dveře víc nebo míň, aby vám třeba zbytečně nezablokovala cestu. Škoda že automatické otevření dveří při přiblížení nefunguje stoprocentně a někdy se vám prostě neotevřou. Napravit to můžete stiskem kliky dveří, které už nevyjíždějí jako u Modelu S. Musíte se ale naučit, ve kterém místě kliky zmáčknout a pořádně zatlačit. Na jemný stisk nebo na druhé straně nereagují, což není příliš pohodlné. Všechny dveře (nebo i jednotlivě) můžete otevřít a zavřít z velkého centrálního displeje, i přední dveře pak mají senzory, aby se neotevřely do případné překážky, třeba okolostojícího auta. A i v těsné garáži to fungovalo vždy dobře.

A právě do těsné garáže se podle Tesly ideálně hodí i zadní sokolí dveře, které jinak známe jen z pár aut historie. Sokolí dveře u Tesly mají ale oproti nim jednu zvláštnost – na své hraně v horní části mají pant, díky kterému se umí „zlomit“ do různých úhlů. Když je kolem auta dostatek místa, dveře se otevřou opravdu vysoko a nastupování a vystupování je tak komfortní jako u žádného auta. Díky senzorům vidí dveře kolem sebe a nemusíte se tak bát, že by do něčeho narazily, když je kolem málo místa, třeba v garáži. Právě sokolí dveře působily Tesle největší vrásky na čele a hlavně kvůli nim se zpozdily dodávky.

Sokolí dveře jsou výbornou frajeřinkou, obzvláště když jimi dokáže auto „mávat“ v rámci easter eggu.

Pokud je garáž nízká, otevřou se dveře spíše do strany a do výšky jen minimálně. Pokud vedle vás naopak stojí auto, vytáhnou se nejdříve hodně do výšky a poté mírně do strany. V obou scénářích se z auta dostanete, je ale potřeba si dávat pozor na hlavu a dobře se podívat , kam a jak se vlastně dveře otevřely. Ušetříte si tak mnohé boule na hlavě. Že by ale v takových případech bylo vystupování komfortnější než u klasických nebo dokonce pro tyto účely nepřekonatelných posuvných dveřích? To bych určitě netvrdil. Problém navíc nastává typicky v podzemních garážích českých obchodních center, kde jsou nízké stropy a zároveň úzká parkovací místa s auty velmi blízko tomu vašemu. V takových podmínkách se sice snaží dveře situaci nějak vyřešit, mnohdy se ale otevřou jen do jakéhosi prazvláštního úhlu a nastupování je pak dost krkolomné. Na displeji vždy můžete na vlastní nebezpečí převzít kontrolu nad dveřmi a otevřít je víc, než na co si troufnou senzory.

To je občas nutné udělat, protože ne vždy fungují dveře spolehlivě. Někdy se bezdůvodně neotevřou naplno, i když je kolem spousta místa. Jejich rychlost je dostatečná, do plného otevření jim to trvá zhruba 5 vteřin.

Přečtěte si také

Velkolepá show v podání vozů Tesla Model X

Sokolí dveře jsou tedy výbornou frajeřinkou, obzvláště když jimi dokáže auto „mávat“ v rámci easter eggu. Vypadají dobře a pokud je kolem hodně místa, poskytují úžasný komfort nastupování. Většinou ale nemají tolik prostoru a nastupování pak už tak pohodlné není, někdy se nechtějí bezdůvodně otevřít a zavřít, občas se neotevřou úplně, v úzkých místech v podzemních garážích je s nimi problém a praktické nejsou ani když prší. Odhalí velký kus interiéru, do kterého pak nepěkně padají přívaly vody. Sokolí dveře sice činí Model X odlišným od zbytku automobilové produkce, s přihlédnutím k tomu všemu by bylo lepší, kdyby Tesla použila standardní dveře, třeba elektricky ovládané jako ty přední.

S autem dostanete malý klíček ve tvaru auta, u kterého můžete stiskem na příslušné dveře skutečné dveře zavírat a otevírat. Díky tomu, že má auto všechny dveře elektrické, lze je dvojitým kliknutím na ovládání zavřít nebo otevřít všechny. A to byste nevěřili, jak často se něco takového hodí.

Interiér: prosklené déja vu

Kdo někdy seděl v sedanu Model S, bude v interiéru Modelu X jako doma. Je totiž takřka totožný, jen s jedním rozdílem. Famózním rozdílem. Ohromné panoramatické čelní sklo, které bez přerušení zasahuje až za hlavy řidiče a spolujezdce, je opravdu krásné. Najednou máte pocit, že jste součástí světa okolo a každé další auto vám bude připadat klaustrofobní. Aby sklo nic nepřerušovalo, musela Tesla vymyslet, co se slunečními clonami. A vymyslela. Jsou ve výchozím stavu na straně u dveří a v případě nutnosti si je vyklopíte a přicvaknete k modulu zpětného zrcátka. Jsou dost malé a tedy nepříliš praktické, ale to je prostě Tesla. Je to cool, praktičnost je až na druhém místě.

Interiér je oproti jiným automobilům nezvykle prázdný a vzdušný. Opět mu dominuje ohromný sedmnáctipalcový displej, skrze který ovládáte prakticky vše. Je natočený mírně k řidiči a kolem něj nejsou žádná tlačítka. Ta nejsou vlastně prakticky nikde kromě ovládání oken ve dveřích. Tento panel (stejně jako volant a páčky u něj) bere Tesla od Mercedesu a bohužel je to starý model, který Mercedes používá u dodávek Sprinter nebo nejlevnějších modelů řady A. V autě za tři miliony tak působí už trochu nepatřičně.

Na celou obrazovku

Před řidičem najdeme minimalistický volant a druhý displej, který zobrazuje základní informace o jízdě. Mezi předními sedačkami je také jednoduchý úložný prostor s možností různého přeskládávání zarážek na podlaze a je tu i stejná loketní opěrka s posuvnými částmi jako u Modelu X. Má také stejné držáky pití, které jsou opět snad v nejhorším možné místě. Pokud máte v přední části opěrky pití, v podstatě si nemůžete pohodlně opřít ruku, v horším případě si pití loktem vylejete.

Interiér můžete mít v několika konfiguracích podle toho, kolik si zaplatíte. Kromě základního pětimístného můžete mít šestimístný, kdy druhá řada má dvě sedadla a přibude třetí řada se dvěma sklápěcími sedadly. Druhou řadu můžete mít také ve VIP konfiguraci s loketní opěrkou a držákem nápojů (za obě tyto konfigurace si zaplatíte zhruba 130 tisíc korun). Pokud vozíte často hodně lidí, můžete mít za příplatek 60 tisíc korun sedmimístnou verzi.

Do třetí řady sedadel se nastupuje poměrně snadno a Tesla to vyřešila velmi dobře. Sedadlo v druhé řadě lze elektricky posunout dopředu a lze to udělat dokonce i tehdy, když na něm někdo sedí, protože se současně mírně posune i sedadlo v první řadě a nerozdrtí tak cestujícímu v druhé řadě nohy. Nastupování je snadné i díky sokolím dveřím, které se v tomto případě hodí.

Samotná třetí řada není určena pro dospělé, i když nouzově se tam vejdou. Spíše zde ale najdou útočiště neposedné děti. Všechna sedadla pak působí naprosto kosmicky. Skořepinová konstrukce s úzkými hlavovými opěrkami vypadá, že do ní co nevidět nastoupí skupina Daft Punk a odfrčí někam do vesmíru. Nejvíce to vynikne v bílém interiéru. Sedadla jsou kožená a kvalitně provedená, i po desítkách tisících kilometrech jsou i v bílém provedení v pořádku. Jejich netypická konstrukce znamená, že si je nemůžete nastavit tak podrobně jako u jiných luxusních aut. S miniaturní a tvrdou hlavovou opěrkou se budete muset také smířit. Kdo je zvyklý na nadýchané jemné polštářky z německých prémiových aut, bude zde trochu opařený. Sedačky jsou také dost úzké, zejména vzadu. Rozhodně zkrátka nečekejte velká pohodlná křesla, která známe z německých aut.

Zajímavé je, že i zadní sedadla si můžete elektricky nastavit. Jsou klimatizovaná a vyhřívaná. Opaření ale možná budete z celkového zpracování interiéru jako u Modelu S. Bohužel se toho totiž moc nezměnilo. Tesla působí v interiéru syrově, futuristicky, rozhodně ale ne luxusně a už vůbec ne jako auto za tři miliony. Na přístrojové desce sice najdeme dřevo, kůži a alcantaru, celkové zpracování je ale podprůměrné. Občas narazíte na něco, co není dobře slícované, s přístrojovou deskou lze docela hodně pohnout uchopením za velmi měkkou přístrojovou kapličku, výplně dveří si občas vrznou a to ostatně platí o celém interiéru, ze kterého se ozývá zejména při pomalé jízdě vrzání a jiné pazvuky, zřejmě jak se o sebe třou volně stojící sedačky. Neumím si představit, jak rychle by majitelé třeba luxusní BMW 7 uškrtili prodejce, pokud by jejich auto vydávalo takové zvuky. Ale to je jiný svět. Kritiku si zaslouží i špatné osvětlení interiéru. Malé bodové LEDky jsou zejména v první řadě sedadel špatně umístěné a pokud potřebujete v noci aspoň trochu více světla, máte smůlu. Centrální osvětlení interiéru zde neexistuje. Tesla má také velmi málo úložných prostor, zejména ve druhé řadě sedadel, kde vlastně nejsou žádné. Interiér bude jedna z hlavních slabin Tesly už v letošním roce, kdy se na trh dostanou první přímí električtí konkurenti z prémiového segmentu – Audi e-tron a Jaguar I-PACE. A to si pište, že tyto automobilky interiéry umí.

Budete možná opaření z celkového zpracování interiéru jako u Modelu S.

Model X naopak exceluje velikostí zavazadelníků. Ano, má dva. Jeden je pod přední kapotou, má necelých 190 litrů a vejde se do něj větší cestovní taška. Já jsem ho nejčastěji používal pro převážení nabíjecích kabelů a dalších věcí, které by jinak zabíraly prostor v hlavním úložném prostoru. Ten je výborně přístupný vysoko se vyklápěcími pátými dveřmi. A hlavně je ohromný. V pětimístné verzi má 2 500 litrů, i při využívání třetí řady sedadel, kterou lze tlačítkem pohodlně sklopit (vyklopit zpět musíte ručně), je kufr stále normálně použitelný i třeba pro umístění cestovního kufru. Jako rodinné auto je tak Model X vynikající, vejde se toho do něj skutečně hodně.

Chytré systémy a funkce: dnešní průměr s několika pikantnostmi

Tesla kdysi neskutečně předběhla dobu. V době představení Modelu S, kdy u ostatních aut vládla (a stále vládnou) tlačítka, působil prázdný interiér pouze s dvěma displeji skutečně futuristicky. To, co má Tesla už mnoho let, objevují ostatní automobilky až v posledním roce či dvou. A i tak nejdou tak daleko. Na druhou stranu Tesla v mnohých věcech už nyní zaostává, protože své systémy v interiéru neaktualizuje a konkurence je už v lecčem dál.

Sedmnáctipalcový Full HD displej je středobodem auta, mnohem lépe by ale vypadala dvojice displejů tak, jak to mají třeba Land Rovery nebo Audi A8. Celý systém se dělí do několika nabídek, které najdete na horní straně displeje. Jde o hudbu, navigaci, kalendář, jízdní statistiky, internetový prohlížeč, kameru a telefon. Zobrazit si můžete nad sebou hned dvě aplikace. Byla by to poněkud ostuda, pokud by to tento, na automobilové poměry gigantický displej, neumožnoval. Díky tomu, že je vaše Tesla neustále připojena k internetu (ano, zdarma), si můžete streamovat hudbu například ze Spotify (přihlásit se můžete i do vlastního účtu přímo v autě) či TuneIn Radia, zobrazit si satelitní podklady z Google Map a využívat internetový prohlížeč. Bohužel budete samozřejmě odkázáni na kvalitu pokrytí mobilního operátora.

U navigace je velmi návykové fulltextové vyhledávání na Googlu – takovou samozřejmost stále drtivá většina konkurence nedokáže v této úrovni pohodlí implementovat. Zvláštní. Na mapě okamžitě vidíte i nabíjecí stanice nebo dopravní situaci. Velkou pochvalu zaslouží i pomocník, který vám pří zadání cílové stanice do navigace v hezkém grafu znázorní, kolik kilometrů bude činit váš dojezd v cílové stanici. Skrze velký displej ovládáte i veškerá nastavení auta, klimatizace a dveří. Naštěstí je tlačítko pro jejich ovládání stále zobrazeno v dolní části a vůbec mi ovládání skrze displej nevadilo. Naopak.

Ovládání je intuitivní a rychlé, grafika přehledná. Jedinou výhradu máme k pomalému scrollování v internetovém prohlížeči nebo v mapě se satelitními podklady. Tady lze vidět, že systému schází výkon. Tesla také postrádá moderní systémy Android Auto a Apple CarPlay pro připojení vašeho telefonu, nic jí neříká ani bezdrátové nabíjení telefonu, který si můžete k systému připojit jen přes Bluetooth. Nabít si ho pak můžete přes dvojici USB nebo 12V zásuvkou. Chybí pak jakékoliv rozšiřitelné aplikace, které bohužel pomalý internetový prohlížeč nemůže nahradit.

Vylepšení by si zasloužil také displej před řidičem. Jeho levou a pravou část si můžete konfigurovat a zobrazit informace, které potřebujete. Zapomeňte ale na možnosti, které už dnes najdete třeba i ve Škodě Karoq, jako možnost zobrazit si velké mapy a navigaci přes celý displej, měnit design a podobně. Ze samozřejmé výbavy luxusních aut schází i head-up displej. Zapomeňte třeba na pokročilá světla, která by vyřízla protijedoucí auta. A samozřejmost typu automatického stírání za deště se Tesla naučila až před pár týdny.

K autu se samozřejmě můžete díky připojení na internet připojit i pomocí mobilní aplikace, která nabízí standardní funkce jako u konkurence. Co musím hodně pochválit je rychlost připojení k autu a provádění jednotlivých úkonů, kde Tesla konkurenci deklasuje. Máte možnost odemknout auto, najít ho zatroubením či zablikáním světel nebo na mapě i ho předehřát. Dokonce můžete někomu umožnit, aby autem odjel i bez klíčku a samozřejmě spravovat nabíjení.

Přečtěte si také

Tesla Model X: v Praze jsme vyzkoušeli SUV budoucnosti

Velkou frajeřinku představuje možnost ovládat Model X z aplikace, když v něm nesedíte. Je to pak takové malé velké autíčko na dálkové ovládání za 3 miliony. Jezdit však můžete pouze dopředu a dozadu, velmi pomalu a auto celou dobu pozorně hlídá své okolí. Jakmile zpozoruje jakoukoliv překážku či jiný problém, okamžitě zastaví. A k čemu to je dobré? Třeba pro vyjetí z těsných parkovacích míst v garážích. V aplikaci naopak chybí posílání si cílů nebo celých tras do auta, což zamrzí.

Jízdní vlastnosti: rodinný sporťák

Tesly jsou známé zejména svojí akcelerací a nejinak tomu je u velkého rodinného SUV. V nejdražší verzi dokáže na stovku zrychlit za 3,1 vteřiny, naše verze 90D pak za pět, ale i to bohatě dostačuje a většinou ani takové zrychlení nebudete využívat. Ale fajn vědět, že když potřebujete, je tam a rozjezdy a předjíždění jsou úplně o něčem jiném.

Okamžité nástupy zrychlení vám doslova zatlačí oči do hlavy a pěkně potrápí krční svaly. To se nedá popsat, to se musí zažít. To je kouzlo elektrických motorů s okamžitým maximálním točivým momentem, to vám nedá ani supersport.

Na celou obrazovku

Kromě úžasného zrychlení se může Model X pochlubit nízkým těžištěm díky bateriím v podlaze. Naklání se tak v zatáčkách výrazně méně než klasická SUV a třeba serpentiny na okresních silnicích si s Modelem X užijete jako v žádném jiném rodinném autě. Ano, Model S je ještě někde jinde, ale tady musíte mít na paměti, o jak velké a praktické auto jde. Dobře reaguje na volant, brzdy mají skvělý nástup, pohon všech kol hodně pomáhá a i s velkým modelem X je vysloveně radost jezdit rychle. A o tom právě Tesla je – o zážitku a wow efektu, který si můžete užívat každý den.

Menší náklad má na svědomí i tvrdší nastavení podvozku. Na kvalitních silnicích je velmi pohodlný, rozbité silnice však nesnáší příliš dobře, neb kola mají tendenci odskakovat. Tesla je dost „hopsavé“ auto a kromě všudypřítomného vrzání interiéru jste pak i kvůli tvrdším sedačkám naklepáni jak řízky.

Autopilot a automatické funkce: když máte sebevědomí

Auta Tesla jsou známá kromě úžasného zrychlení také automatickým řízením. Zde je nutno ale hned říci, že v současné době je automatické řízení zhruba na stejné úrovni jako u ostatních luxusních aut prémiových značek. Na dálnici se drží v pruzích velmi spolehlivě a přesně, samozřejmostí je adaptivní tempomat a pokut držíte volant a vyhodíte směrovku, auto i samo přejede do sousedního pruhu. Na dálnici jsem se nebál autu plně předat kontrolu.

Jinde to ale raději nezkoušejte. Na okresních silnicích se často splete, ve městě by mě „autopilot“ mnohokrát poslal bez skrupulí do zdi nebo sloupu. Zde Teslu čeká ještě hodně práce. Tesla ale myslí na budoucnost a už nyní si můžete objednat pokročilý systém se 4 kamerami a 12 sonary, vrchol je pak příplatková výbava s osmi kamerami, které by podle Tesly měly v budoucnu zajistit plně autonomní řízení. To však dostupné zatím není. Může vás ale hřát pocit, že se ho jednou jako mávnutím kouzelného proutku Tesla naučí, protože hardware už bude mít v sobě.

Přečtěte si také

Technologie v autech: hardware pro autonomní jízdu

Bezdrátové automatické aktualizace celého auta jsou stále jednou z mnoha specialit Tesly a není výjimkou, že se ráno po nastartování (tedy spíše zapnutí) auta objeví nové funkce.

K dispozici je i automatické parkování, v autě ale musíte sedět. Systém, jako má Mercedes, že byste z auta vystoupili a to by zaparkovalo do řady stojících vozidel samo, Tesla ještě neumí.

Spotřeba, dojezd a nabíjení: jen otázka plánování

Jediné čistě elektrické SUV s teoretickým dojezdem přes 500 kilometrů v nejvyšší verzi zaslouženě budí pozornost. Jak daleko ale reálně dojede? Kvůli vysoké hmotnosti a velikosti auta hodně záleží na vašem jízdním stylu. Pokud si budete pořád užívat akceleraci, bude se spotřeba pohybovat klidně kolem 40 kW/h a reálný dojezd tak u našeho modelu 90D s 90kWh baterií činil něco přes 200 kilometrů. To je ale extrém a běžně takto jezdit nebudete. Svižný kombinovaný provoz ve městě a na okresních silnicích znamená v zimě dojezd zhruba 300 kilometrů, tedy se spotřebou kolem 30 kWh na 100 kilometrů. Pokud máte opravdu lehkou nohu a jezdíte úsporně, činí spotřeba zhruba 25 kWh na 100 kilometrů a dojezd se tak šplhá k reálným 400 kilometrům.

Tesla Model X (první dojmy)

Prokletím pro všechny elektromobily jsou kopce a dálnice. Když to zkombinujete, třeba na dálnici D1, dostanete spotřebu kolem 35 kW/h a reálný dojezd v zimě zhruba 250–300 kilometrů, pokud jedete normálním dálničním tempem s tempomatem na 130 km/h. Stačí ale o 20 km/h ubrat a dojedete klidně o 50 kilometrů dál.

Nejrychlejší nabití zajistí Supercharger, v praxi dobijete zhruba 500 kilometrů za hodinu. V Česku bohužel stojí jenom tři a u nových aut dostanete pouze 400 kWh dobíjení zdarma ročně (asi 4 nabití), zbytek si musíte zaplatit. U normální rychlonabíječky nabijete zhruba 200 kilometrů za hodinu, zde ale budete potřebovat adaptér z konektoru CHAdeMO na Typ 2, který má Tesla. Z běžných městských nabíječek se auto nabíjí díky silné 24A palubní nabíječce také poměrně rychle, za hodinu dobijete zhruba 90 kilometrů. Z domácí zásuvky se ale připravte na dlouhé hodiny nabíjení, kdy to má smysl prakticky pouze přes noc.

Galerie

Na celou obrazovku

Zhodnocení: dává smysl, ale ne každému

Na jednu stranu Teslu milujete za hračičkoidní věci a pokrok v mnoha věcech. Na druhou stranu ji můžete nenávidět za všechny nedokonalosti. Tak jako tak bude Model X ještě pár měsíců to jediné plně elektrické SUV na trhu. Má úžasné jízdní vlastnosti, velký vnitřní prostor a vysoký wow faktor. Zároveň je také překvapivě praktické.

Tesla není pro každého. Tesla je pro inovátory, milovníky určitého životního stylu. I pro ty, co nechtějí dál zamořovat planetu, chtějí jezdit tiše, elektricky a čistě a zároveň mít komfort, který potřebují. A ti pak Teslu milují a akceptují všechny nedokonalosti a problémy (a že jich je hodně) právě proto, že za inovace jsou ochotní slevit z některých požadavků. Model X osloví zejména ty, kteří chtějí praktickou Teslu. Odvezete s ní velkou rodinu i velký náklad, můžete za ní tahat těžké přívěsy a zároveň je úžasně hbitá.

Sokolí dveře jsou krásné, zajistí vám zaručenou pozornost na parkovišti. To vám garantuji. Je to hi-tech, ale zároveň je to prokletí Tesly. Ne vždy fungují správně, v garážích a těsných prostorech nejsou příliš praktické. Obecně by tak určitě byly lepší klasické nebo posuvné dveře. Elonovi šlo ale o wow faktor a ten tu rozhodně je. Ostatně jako u celého auta.

Ale ti, co hledají luxus, kvalitu, spolehlivost a vychytané funkce tak, jak je najdeme u Němců, se Tesle vyhnou obloukem. Jedno je ale jasné – Tesla se musí zažít. Půjčte si ji, svezte se s ní. Je to velký zážitek. Dobře si ale rozmyslete, jestli chcete, aby vám dělala společníka každý den.