Škoda Kodiaq iV

Druhá generace největšího SUV domácí automobilky, modelu Škoda Kodiaq, se představila mimo jiné i ve variantě iV. Zatímco v případě Superbu jde o druhou generaci plug-in hybridního pohonu, minulá generace Kodiaqu plug-in hybridní pohon neměla, takže toto je první plug-in hybridní Kodiaq. Jeho technika pohonu je úplně stejná jako v případě plug-in hybridního Superbu nové generace. To znamená, že pod kapotou je čtyřválcová patnáctistovka o výkonu 110 kW. Ta je samozřejmě přeplňovaná a pomáhá jí elektromotor o výkonu 85 kW uložený v převodovce.

Škoda Kodiaq iV: První jízda s nejprostornější škodovkou, která má hybridní pohon

Stejně jako ve zmíněném Superbu je tady baterie o celkové kapacitě 25,7 kWh, ze které je využitelných necelých 20 kWh, takže má poměrně velký buffer. To je u plug-in hybridů běžné, nechávají si dole dost energie, aby dokázaly poskytnout plný výkon i s „vybitou“ baterií. Ale i s 20 kWh je normovaný dojezd podle WLTP okolo 100 km dle verze a výbavy. Co se týče nabíjení baterie, i zde nalezneme v předním blatníku nabíjecí konektor CCS, což znamená, že i Kodiaq dostal rychlonabíjení o výkonu 25 kW. Díky tomu je baterii možné nabít z 10 na 80 % za 25 minut, což je na plug-in hybrid solidní hodnota. Celkový systémový výkon pohonu je 150 kW, tedy 204 koní a maximální krouticí moment činí 350 Nm.

Pokud jde o design, bude asi nejlepší, když si porovnáme nový Kodiaq s předchozí generací a krásně uvidíme rozdíly. Na ty se můžete podívat ve videu výše. Stejně jako u Superbu, ani v případě designu Kodiaqu se neudála žádná revoluce. Auta si jsou poměrně podobná, je vidět, že tam je snaha o zachování základního rysu. Hlavní designový prvek Kodiaqu jsou rozdvojená světla, u kterých jsou hlavní světla nahoře a pod nimi menší světla. To tedy bylo zachované, ale zatímco předchozí generace má ostřejší výraz, nová je zaoblenější. Nazval bych to tak, že předchozí Škoda Kodiaq se mračí, zatímco nová se usmívá. Takže například k verzi RS se starý design hodí víc. Celkově je nový Kodiaq přátelštější. Mně osobně se líbí oba, trošku více nový, ale možná to je jenom tím, že starý je přece jenom už trochu okoukaný.

Zazadu je ostřejší než zepředu

Když se podíváme zezadu, vidíme opět podobný designový styl, byť tady jsou rozdíly podle mě větší. Zatímco předchozí generace má i zezadu ostře řezané rysy, nová zezadu už nemá tolik oblin jako zepředu. Vidíme tu podobný rys v podobě typického písmene C, které vídáme u nových vozů s okřídleným šípem. To je většinou více protažené do šířky, což vidíme i zde. Zatímco však předchozí generace měla spodní část poměrně krátkou, zde je trochu více protažená a navíc opticky spojená v jeden kus pruhem, který zadní světla propojuje. To je tedy jeden větší designový rozdíl. Dalším je C-sloupek, který je u nového Kodiaqu lakovaný v jiné barvě, takže to vypadá, jako kdyby byl „dodatečně vložený“ a trochu to působí, jako kdyby boční a zadní okna byla spojená v jeden celek.

Na celou obrazovku

Když už jsme vzadu, pojďme se podívat na zavazadlový prostor, který je zejména v Česku velmi důležitým parametrem. Když ho otevřeme, vidíme, že je opravdu velký. V plug-in hybridní verzi je sice trochu mělčí, protože jsou pod ním uložené baterie, ale je také velký. Objem zavazadlového prostoru u Kodiaqu je 910 litrů, což je opravdu hodně, ovšem plug-in hybridní verze má o něco nižší objem, konkrétně 745 litrů, ale i to je dost. Díky tomu, že je pod ním uložená baterie, je ale podlaha zarovnaná s nákladovou hranou, takže zejména těžší předměty se tam lépe dávají a hlavně lépe vyndávají. Pod zavazadlovým prostorem pak u plug-in hybridu zbývá jenom menší prostor pro nějaké kabely, základní povinnou výbavu a podobně. Když už jsme u zavazadlového prostoru, má spoustu vychytávek v duchu Simply Clever, včetně QR kódu, který si můžete naskenovat a pustit si krátké instruktážní video. V něm se dozvíte všechny vychytávky, které je možné použít.

Je tam například ukázka, jak pracovat s roletkou nad zavazadlovým prostorem (což už bylo i v Octavii Combi 3. generace), ale jsou tam i tipy na různé závěsné mechanismy, síťky, variabilní přepážky proti pohybu věcí v kufru a další. Nechybí ani návod na vyklopení tažného zařízení nebo sklápění a nastavování zadních sedaček. Takže kdybyste na nějakou funkci zapomněli, nebo si přesně nepamatovali, jak ji použít, máte připomínku.

Vzadu má spoustu místa

Sedl jsem si dopředu, nastavil si sedačku na svoji postavu, abych měl pohodlnou pozici a mohl vyzkoušet prostor vzadu. Když už sedím vpředu, pojďme se rychle podívat na interiér a pracoviště řidiče. Máme tu volant, který známe například už ze Superbu nebo Enyaqu. Co se týče interiéru, je v trochu podobném stylu jako Superb, ale ne tak úplně, protože například Superb má některé designové prvky, které známe z Enyaqu, ale Kodiaq je nemá. Nemá ani zajímavý design mřížek ventilace, který dostal nový Superb. I v Kodiaqu jsou ale otočné ovladače klimatizace a dalších funkcí, které jsme poprvé viděli v Superbu. A toto řešení chválím, protože je rozhodně z hlediska bezpečnosti mnohem lepší než jakékoliv ovládání přes displej.

Na celou obrazovku

Zároveň se i tady přesunula řadicí páka, respektive volič směru jízdy, pod volant, stejně jako v Superbu. Je to podobně jako ve Volkswagenech ID. A díky tomu se tu podařilo vytvořit velký prostor ve středovém tunelu, který obsahuje spoustu odkládacích přihrádek, například pro telefony, nápoje a podobně. Držáky pro nápoje pak jsou variabilní, takže se tam dají dát láhve většího průměru, ale i úzké plechovky, přičemž všechny by měly držet pevně. Ve spoustě aut toto chybí, takže chválím další praktický prvek.

Co se týče sedačky, má příjemné boční vedení a zároveň si mohu nastavit délku sedáku, aby podpíral i moje dlouhá stehna. Poloha za volantem je pohodlná a pojďme se podívat dozadu, kolik za mnou při mých 192 cm zbylo místa. I tam mám opravdu královský prostor, pocitově podobné jako v Superbu. Před koleny mám rozhodně víc než 10 cm a zároveň díky tomu, že přední sedačka je výše než v Superbu, mám spoustu místa i pod přední sedačkou, kam si můžu pohodlně zasunout chodidla a více natáhnout nohy. Faktem je, že i v Superbu to šlo, ale bylo tam toho prostoru o něco méně. V elektromobilech ale právě toto není možné, protože kvůli tlusté podlaze, v níž jsou baterie, tam není možné strčit nohy. Chválím i spoustu místa nad hlavou, což se ale u SUV obecně očekává.

Dost ale statické prohlídky a pojďme vyzkoušet, jak nový Kodiaq jezdí. Ovládání je podobné jako v Superbu, prakticky stejné. To znamená, že zmizela řadící páka i jakýkoliv volič směru jízdy ze středového tunelu. Ten se přesunul pod volant, podobně jako to známe z Volkswagenů ID. Ovládání stěračů se pak přesunulo na druhou stranu, což jsem si u Superbu neuvědomil, protože nepršelo, stěrače jsem tedy nepotřeboval. Je to trochu nezvyk, ale stejně většina lidí nastaví automatické stírání a ovládání stěračů tolik neřeší.

Podle mě je dobrý nápad přesunutí voliče směru jízdy pod volant, protože se tím Superb i Kodiaq přiblížily elektromobilům (zejména tedy v plug-in hybridní variantě), ale zároveň to je praktičtější, protože ve středovém tunelu vznikl mnohem větší prostor pro odkládání různých věcí. Je tam přihrádka na telefon s indukčním nabíjením a spousta dalších přihrádek, jako je je menší přihrádka, kam si můžu dát třeba peněženku. Ve středovém tunelu je i poměrně velká zavírací přihrádka, kde je v podstatě držák nápojů a spousta dalšího prostoru.

Zvládne 100 km?

Pokud jde o spotřebu, na začátku jízdy mi auto ukazovalo elektrický dojezd přes 80 km, i když baterie nebyla plně nabitá. Stav nabití byl 87 %, takže při plném nabití by to mělo ukázat téměř 100 km. Zajímá mě, jaká bude realita, ale při těchto prvních dojmech nemám příležitost ujet tolik kilometrů, abych otestoval elektrický dojezd a zároveň vyzkoušel i jiné jízdní režimy.

Co vše přivezla Škoda na e-Salon?

Zapínám hybridní režim a zkouším pádla pod volantem, která fungují stejně jako v Superbu (což se dalo čekat) a nedají se použít pro regulaci rekuperace. I když jedu v hybridním režimu zrovna na elektřinu, pádly pod volantem auto řadí, a tím se nastartuje spalovací motor. V plně elektrickém režimu se dá rekuperace přidat, ale nefunguje to ideálně a intuitivně jako v Enyaqu, takže po přidání rekuperace je pak potřeba auto vrátit do automatického režimu D, aby byla opět minimální rekuperace. Toho docílím když podržím pravé pádlo, čímž to vrátím opět do původního režimu D.

Opět ale přepínám do hybridního režimu, protože na krátké trase stejně nemohu otestovat elektrický dojezd. Spíše mě tedy zajímá, jak to bude fungovat v hybridním režimu. Po přepnutí do hybridního režimu jedu po dálnici rychlostí 100 km/h a po chvilce omezení končí a můžu zrychlit na 120 km/h, což je běžný limit ve Španělsku. Už při stovce ale auto jelo na benzín, což ukazuje, že na dálnici používá primárně spalovací motor i při nižší rychlosti. Vypadá to, že to funguje stejně jako u Superbu, kde už, když jsem najížděl na dálnici (i když jsem příliš nešlapal na plynový pedál a jel jsem 70 km/h), spouštěl spalovací motor, takže se to pravděpodobně řídí daty z navigace. V jednu chvíli, kdy je dálnice mírně z kopce, ale Kodiaq iV i na dálnici používá plně elektrický režim, takže asi záleží i na dalších faktorech.

Základní patnáctistovka je mild-hybrid

Než jsem sednul do plug-in hybridní motorizace, měl jsem možnost na trase z letiště projet i 1.5 mild-hybrid. Má samozřejmě automatickou převodovku jako všechny nové Kodiaqy i Superby. Mild-hybridní motorizace znamená, že k motoru 1.5 TSI je přidaný větší startér-generátor, který funguje nejen jako startér, ale zároveň dokáže rekuperovat při brzdění. To znamená, že při brzdění motorem rekuperuje a zároveň dokáže pomoci spalovacímu motoru a posílit výkonovou křivku, takže není potřeba spalovací motor kvůli výkonu hrát do takových otáček, jako kdyby pomoc elektromotoru neměl. Mild-hybrid samozřejmě také plachtí na neutrál s vypnutým spalovacím motorem, což je už běžná vlastnost většiny nových mild-hybridů. Je ale pravda, že dříve to tak běžné nebylo a koncernové vozy to měly jako jedny z prvních. Trasa na hotel měla zhruba 120 km a měli jsme spotřebu 5,7 l na 100 km, což je na takto velké auto s benzinovým motorem a při dálniční jízdě (byť s limitem pouze do 120 km/h) podle mě krásný výsledek. O to hezčí, že jsme jeli mírně do kopce, z Barcelony jsme stoupali od moře do kopcovitého terénu.

Vraťme se ale k plug-in hybridu, se kterým mám po 34 km spotřebu 1,8 l na 100 km a k tomu 17,3 kWh na 100 km. Poté jsem ale sjel z dálnice a zbytek trasy bude po okreskách a přes vesnice či městečka. Tam jede Kodiaq iV i v hybridním režimu primárně na elektřinu a jen při potřebě vyššího výkonu, například při akceleraci do kopce, zapíná na pomoc spalovací motor. Jedu teď více zatáčkami, takže se podívám i na chování v zatáčkách. Chci ale vyhodnotit hlavně efektivitu pohonu, takže rozhodně nejedu žádnou „pilu“, není to sportovní jízda, tu si nechám případně na nějakou další jízdu. Působí to na mě, že podvozek je opravdu dobře naladěný, na poměry SUV má Kodiaq velmi dobré jízdní vlastnosti a zároveň si zachoval komfortní podvozek, který odpovídá této kategorii. Největší škoda podle mě je, že plug-in hybridní Kodiaq nelze koupit s pohonem všech kol, který podle mě u Kodiaqu bude nejžádanější.

Solidní jízdní vlastnosti

Jenom dodám, že jedu v režimu Normal, záměrně jsem nepřepínal na Sport, Eco a podobně, protože do toho nechci zasahovat. Jsem přesvědčený o tom, že drtivá většina řidičů nebude režim přepínat, takže mě hlavně zajímá, jak se auto chová v něm. Přece jenom ale trochu vyzkouším i dynamiku. Celý hybridní systém má dohromady systémový výkon 204 koní (150 kW) a musím říct, že dynamika je celkem solidní. Když jede auto standardně na elektrický režim (což je vždycky, když nastartujete a vyjedete), tak výkon není nijak oslnivý, ostatně 80 kW na tak velké auto je poměrně málo. Ale když jsem plynový pedál prošlápnul až na podlahu, sepnul i spalovací motor a auto se přepnulo do hybridního režimu. Spalovací motor se vytočil do potřebných otáček a auto mělo celkem solidní dynamiku, byť samozřejmě žádný trhač asfaltu to není. Druhá věc je, že na mokrém povrchu nedokáže předokolka přenést plný výkon a pravděpodobně jej omezují i různé protiprokluzové asistenty. I tak na mě ale dynamika působí celkem solidním dojmem.

V cíli mě zajímá, jaká spotřeba byla na celé trase. Celkem jsem ujel 64 km, což je docela solidní vzorek. Spotřeba byla 1,4 l na 100 km a k tomu 19,1 kWh na 100 km. Zbývající dojezd je 26 km, takže si myslím, že výsledek spotřeby i elektrického dojezdu poměrně solidní a sám jsem zvědavý na to, jak se nový Kodiaq popere s testem Zaostřeno na spotřebu. Když to shrnu, moje první dojmy z nového Kodiaqu jsou veskrze pozitivní, protože co se týče prostoru, podle mě překonal to, co jsme od něj očekávali. To znamená velký prostor pro posádku a velký kufr. Co se týká pohonu, vypadá to, že má opravdu dlouhý dojezd na elektřinu. Jsem zvědavý, až vyzkoušíme reálně nabíjení i elektrický dojezd.

Škoda absence pohonu 4×4

Samozřejmě mě zajímá, jaká bude spotřeba poté, co se vybije baterie, ale to budeme také moci vyzkoušet až v klasickém testu v Česku. Jedinou podstatnou nevýhodou, kterou vidím, je již zmíněná absence pohonu všech kol u plug-in hybridu. Podle mě je u vozu této kategorie, což znamená poměrně velké SUV, pohon všech kol poměrně důležitý a většina zákazníků si tato auta pořizuje právě s pohonem všech kol. Jinak je to ale podle mě povedené auto a jsem zvědavý na to, jak se bude prodávat i přesto, že nemá pohon všech kol.

Foto: Škoda Auto a Marek Tomíšek, fDrive.cz