Škoda Superb je česká manažerská klasika, tedy vůz využívaný zejména ve firemních flotilách pro lidi na manažerských pozicích. Historie tohoto názvu sahá daleko do minulosti a v Superbu jezdil například první Československý prezident, Tomáš Garique Masaryk. Novodobá historie Superbu sahá do roku 2001, kdy se představil Superb první generace, který vycházel z Volkswagenu Passat a byl k dispozici pouze jako sedan.
Škoda Superb Combi iV: První jízda s plug-in hybridní manažerskou klasikou
Technické parametry Škoda Superb Combi (2023) PHEV
Kompletní specifikace| Konstrukce | kombi, 4 902 × 1 849 × 1 482 mm, 1 573 kg |
|---|---|
| Pohon | Hybridní (elektřina/benzin), hnaná náprava: přední |
| Výkon | 150 (110) kW, 204 (150) koní, točivý moment: 250 Nm |
| Baterie | 25,7 kWh |
| Nabíjení | rychlonabíjení: 50 kW, palubní: 11 kW, konektory: CCS Combo, Mennekes |
| Spotřeba | ? |
| Cena od | 1 145 000 Kč |
Druhá generace dorazila po sedmi letech, stála na prodloužené platformě Octavie a přinesla poprvé variantu kombi. Její nevýhodou bylo omezení v podobě šířky platformy, takže působila jako jezevčík a zatímco na délku nabídla skvělý prostor, na šířku to již bylo horší. Možná i díky variantě kombi v nabídce se jí ale prodalo mnohem více, konkrétně 618 tisíc kusů, zatímco první generace pouze 137 tisíc. Za zmínku stojí unikátní systém otevírání kufru u základní varianty, díky kterému šlo zároveň o sedan i liftback.
Škoda Superb Combi je úspěšnější varianta
Zatím nejúspěšnější byla třetí generace, které se dosud prodalo 866 tisíc kusů a opět nabídla i variantu kombi, zatímco základní varianta už je pouze liftback. Tato generace také poprvé nabídla plug-in hybridní pohon pod názvem Škoda Superb iV. Nyní ale přichází již čtvrtá generace Superbu a vůbec poprvé nejprve jako kombi. Je to logické, protože většina dosud prodaných Superbů má tento typ karoserie. A právě nový Superb Combi jsme měli možnost krátce vyzkoušet v okolí Lisabonu.
Kompletní představení nového Suprbu jsme již přinesli, takže jen shrňme základní fakta. Nová Škoda Superb se drží filozofie svých předchůdců a nabízí maximální možnou praktičnost v relativně dostupném balení s využitím koncernových synergií. Proto používá stejnou techniku jako o něco menší, avšak hierarchicky výše umístěný budoucí Passat, byť s určitými omezeními. U kombi zavazadelník mezigeneračně ještě o 30 litrů povyrostl na 690 litrů základního objemu podle VDA. Zároveň jsou ale změny rozměrů opačné, než je v současné době zvykem. Při shodném rozvoru sice mírně narostl do délky a poprvé přesáhl 4,9 metru, ale šířka se naopak mírně zmenšila a výška narostla.
Tři benzínové motorizace, dva diesely a jeden plug-in hybrid
Pod kapotou pak můžete mít tři benzínové motorizace, z nichž základní 1,5 TSI 110 kW je mild-hybrid, dvě jsou dieselové a jedna plug-in hybridní. Právě u poslední zmíněné došlo k největšímu posunu kupředu. Zajímavé ale je, že žádná nenabízí manuální převodovku, což je poprvé nejen u Superbu, ale i v celém portfoliu značky Škoda, pokud nepočítáme plně elektrický Enyaq. Zmizela pak i řadicí páka a nahradil ji volič směru jízdy ve formě otočné páčky pod volantem, podobný jako v elektrických Volkswagenech z rodiny ID. I tímto se nový Superb přiblížil čistokrevným elektromobilům, protože ovládání je stejné.
Nejvíce se ale elektromobilům přiblížila plug-in hybridní verze, která nově dostala trakční baterii o kapacitě 25,7 kWh, která umožní elektrický dojezd přes 100 km podle normy WLTP. Tu lze nabíjet i na DC nabíječkách pomocí konektoru CCS a z 10 na 80 % by se měla nabít za 25 minut. To má tedy také společné s elektromobily. Podle mě to jsou vlastnosti, díky kterým lze s novým Superbem iV na krátkých každodenních trasách opravdu jezdit jako s elektromobilem. Na delších trasách pak je díky motoru 1,5 TSI 110 kW pod kapotou (předchozí generace měla 1,4 TSI o stejném výkonu) možné jezdit stejně jako se spalovacím autem (kromě spotřeby snížené díky výrazné pomoci elektrického pohonu), tedy bez nutnosti řešit nabíjení. Ale při zastávce například na jídlo dává smysl využít možnosti nabíjení, protože výrazně sníží spotřebu.
Po příletu do Lisabonu zkouším jako první motorizaci 2,0 TDI 110 kW, protože plug-in hybrid na letišti není k dispozici. Statické dojmy jsme přinesli již z e-Salonu, kde měl nový Superb českou premiéru. Dojem z interiéru tedy zmíním jen stručně. Základní tvar přístrojové desky mi trochu připomíná Enyaq, ale výstupek uprostřed není tak výrazný, takže asi nikomu nebude vadit, že tlačí do kolena. Středový displej je prakticky stejný a infotainment má stejnou grafiku jako ten v modernizovaném Enyaqu, tedy jako software ME4. Trasa vede zpočátku po městě a poté po pobřeží, kde jsou rychlostní limity maximálně 80 km/h a často projíždíme obce s limitem 50 km/h a občas i 30 km/h. Výsledná spotřeba nafty po této jízdě je 4,6 l/100 km.
Základní benzínová motorizace je mild-hybrid
Po přestávce na oběd přesedám za volant mild-hybridní motorizace, tedy s motorem 1,5 TSI 110 kW, protože ani zde není k dispozici plug-in hybrid. Tato motorizace má ale náročnější trasu. Nejprve stoupáme na Cabo Da Roca (nejzápadnější bod kontinentální Evropy), v následném klesání zpět zdaleka nestačí slabá rekuperace mild-hybridu a nakonec je cestou do Lisabonu docela dlouhý úsek dálnice, kde jedu na horní hranici rychlostního limitu, tedy 120 km/h. Následuje průjezd Lisabonem a výsledná spotřeba v tomto případě je 6,1 l/100 km. Cestou ke Cabo Da Roca a zpět jsem si ale ověřil, že Škoda Superb si nevede špatně v zatáčkách při solidním komfortu podvozku. Ale opravdu sportovní jízdu jsem nezkoušel, chtěl jsem vyhodnotit zejména spotřebu.
To nejzajímavější přichází až v Lisabonu, kde přesedám do jednoho z plug-in hybridů, které se nabíjí v hotelových garážích. Přesněji do plně nabitého, který mi ukazuje čistě elektrický dojezd 93 km. Vyjíždím na krátký okruh po Lisabonu a blízkém okolí. Přepínám auto do hybridního režimu, abych vyzkoušel, jak funguje. Při jízdě po městě jede auto na elektřinu, ale občas při dojíždění ke křižovatce mám tendenci použít pádla pod volantem pro regulaci rekuperace, jak jsem zvyklý z elektromobilů. Ostatně, týden před tím jsem jezdil s Enyaqem RS, se kterým jsme absolvovali Czech New Energies Rallye 2024. V tu chvíli ale dám signál pro podřízení, tedy i nastartování spalovacího motoru. To je podle mě škoda, protože plug-in hybrid s dojezdem okolo 100 kilometrů a rychlonabíjením už má k elektromobilům mnohem blíže než předchozí generace a rozhodně by si zasloužil při elektrické jízdě regulaci rekuperace pomocí pádel pod volantem.
Hybridní režim vozu Škoda Superb Combi iV
Kromě zmíněných krátkých nastartování spalovacího motoru ale patnáctistovka pod kapotou přichází ke slovu až při nájezdu na dálnici. Působí to na mě, že je to v hybridním režimu podle dat z navigace, protože spalovací motor naskakuje už na dálničním nájezdu, kde ještě neakceleruji nijak výrazně a rychlost mám podobnou jako na čtyřproudových silnicích po městě, kde bývá povolená sedmdesátka nebo osmdesátka, a většinou tam Škoda Superb Combi iV v hybridním režimu jede na elektřinu.
Po opuštění dálnice opět přichází ke slovu elektromotor. Jelikož si už dávám pozor, abych nesahal na pádla pod volantem, zůstává to tak až do příjezdu k hotelu. Po 12kilometrové trase, z níž byly cca 2 až 3 km po dálnici, zbytek po městě s občasným neúmyslným nastartováním spalovacího motoru, je spotřeba podle palubního počítače 1,3 l/100 km a k tomu 20,3 kWh/100 km. Dojezd na elektřinu auto ukazuje 82 km, takže poklesl o 11 km, což je více, než jsem během této jízdy ujel na elektřinu.
Druhý den sedám opět do plně nabitého vozu s cílem vyzkoušet čistě elektrickou jízdu. Usedám tedy do plně nabitého vozu, vyrážím na letiště s cílem jet co největší oklikou, abych o reálném elektrickém dojezdu zjistil co nejvíce. V jednom místě je ale na dálnici kolona, kde ztrácím na pár kilometrech téměř půl hodiny, takže není čas na pokračování v oklice a musím mířit nejkratší cestou na letiště. Na trase byl jak městský provoz, tak i dálnice, byť s rychlostními limity většinou do 100 km/h. Bylo tam ale i již zmíněné popojíždění v koloně. Po 29 kilometrech ukazuje palubní počítač spotřebu 22,2 kWh/100 km a zbývající dojezd 73 km. Pokud bychom tedy tato čísla sečetli, vyšlo by to na 102 km elektrického dojezdu.
Je ale jasné, že to nelze takto sčítat a taková jízda je příliš krátká na pořádné prověření plug-in hybridu, zejména když má tak dlouhý dojezd. To tedy budu muset prověřit později v rámci testu Zaostřeno na spotřebu, kdy bude možnost vyzkoušet kombinovanou spotřebu s nabitou i vybitou baterií na startu i reálný elektrický dojezd. Moje první dojmy jsou ale pozitivní, s výjimkou absence regulace rekuperace pomocí pádel pod volantem v čistě elektrickém režimu. Celkově jde ale o povedené auto, i nová Škoda Superb Combi nabídne větší prostor, než je v této třídě zvykem, a nově i solidní parametry plug-in hybridního pohonu.
Foto: Škoda Auto a Marek Tomíšek, fDrive.cz
