Když se rozhodneme pro test zaměřený na technologie, často vybíráme z vlajkových lodí prémiových automobilek. V takových případech však nejde o auta, která jsou pro majoritu populace dostupná. Dnes letí crossovery a nemusí jít ani o nějakého prémiového střelce. Na trhu dnes najdete spoustu zajímavých aut s technologiemi minimálně srovnatelnými s BMW nebo Audi. Jedním takovým příkladem může být například technologiemi prošpikovaný Peugeot 3008 GT s mnoha neotřelými řešeními. Napadlo nás proto vzít si na paškál jeho přímou konkurenci v podobě Opelu Grandland X.
Na první pohled jde o ne úplně výrazný model se smířlivým designem. Když se na auto ale pořádně zakoukáte, málokomu se nelíbí. Ve srovnání s francouzskou konkurencí si Opel nedovolil vybočit z řady, čímž se ale zalíbí mnohem většímu spektru lidí. Méně emocí se snaží dohnat lehkým oplastováním, různobarevnou střechou a stylovým pojetím C sloupku. I to je však u dnešních crossoverů standart, většina vozů jako například Toyota C-HR, Volvo XC40 nebo BMW X2 s C sloupkem vytvořila alespoň nějakou kulišárnu.
I když se to nezdá, Grandland není žádný prcek. Je největším crossoverem v nabídce Opelu. Pro méně náročné má totiž německá automobilka připravena ještě model Crossland X, případně malou Mokku X. Na délku Grandlandu naměříte 4 477 mm, na šířku 1 856 mm a na výšku 1 609 mm.
Pokud se přesunete dovnitř, zjistíte, že je všude dostatek místa. Interiér je dost jednoduchý a bez nějakých větších kudrlinek, což mu dodává na vzdušnosti. Plasty jsou převážně tvrdšího rázu, na svou třídu takový poctivý německý standart. Všechny ovládací prvky klimatizace a základní obsluhy vozu zůstaly v hardwarové podobě, čímž si Opel drží své konzervativní zákazníky.
Vyhřívaná i odvětrávaná sedadla jsou samozřejmě posazena o fous výš a navíc získala certifikaci „Kampaň pro zdravá záda“. Na jejich výrobě spolupracovali odborníci, abyste kvůli cestování nemuseli skončit u chiropraktika. Sedadla jsou dobře tvarovaná a pohodlná, zázračná však nejsou. Vyhřívaná jsou i ta zadní. Najdete na nich také otvor pro přepravu lyží. Sklopit jdou v poměru 60/40, a tak stiskem tlačítka můžete zvětšit prostor z 514 litrů na 1 652 litrů. Do kufru se dostanete moderním zhoupnutím nohy pod zadním nárazníkem. Mám velkou radost, že se takové vychytávky dnes nenajdou pouze ve vlajkových lodích prémiovek.
Výbava celkově není vůbec špatná. Potěšilo mě zejména bezdrátové nabíjení. Při využití kabelu však můžete zabrousit do vod Apple CarPlay nebo Android Auto. Osmipalcový infotainment netají svou jednoduchostí a opravdu k jeho ovládání nepotřebujete být inženýrem. Základní úkony provedete rychle a přehledně. Maličko nelogické je sestavení obrazovek pro nastavení různých částí vozu. Tu a tam se také stalo, že se systém na vteřinku „zamyslel“. Celkově ale infotainment zvládne všechny potřebné úkony a s ohledem na třídu auta funguje lépe, než by člověk čekal.
Vaše manželka pravděpodobně ocení možnost automaticky zaparkovat a vše kontrolovat na 360stupňové kameře. Ta je však polovičatým řešením, neboť skládá obraz pouze ze dvou kamer. Pohled z boku musí dopočítat až po pár ujetých metrech. Větší pohodu zažijete s autem na dálnici, kde se o vás postará autonomní asistent automaticky udržující rychlost od 30 až do 180 km/h. Systém funguje citlivě a nemá problém například v koloně úplně zabrzdit.
Ve městě se hodí hlídání mrtvých úhlů, které není moc výrazné a v přímém slunci jej můžete přehlédnout. Trošku rozpačitý jsem byl z automatického nouzového brzdění. Tento systém mám rád, protože dokáže předejít mnoha nepříjemným situacím. V Opelu asistent s detekcí chodců pracuje automaticky v rychlostech od 5 do 85 km/h. Od 5 do 30 km/h je deklarované metrické snížení dopadu nárazu na hodnotu tíhového zrychlení 0,9 G. Od 30 do 85 km/h dokáže systém zpomalit vozidlo o maximálně 22 km/h. Řidič tak musí spolupracovat se systémem a brzdit, aby dorovnal rozdíl rychlostí a vozidlo zastavilo.
Systém pro vyjetí z jízdního pruhu hlídá opuštění a umí vůz vrátit do správných kolejí, o autopilota na dálnice však nejde. Pochválit musím chytré přední LED světlomety poskytující až o 30 % lepší viditelnost než klasické halogenové světlomety. Světla svítí parádně a i když neumí vystiňovat okolní objekty, bezpečně poznají, kdy zapnout dálková světla.
Pod kapotou jsem dostal přívětivou 1,2litrovou benzinovou variantu. Auto působí s malým motorem svižným a odlehčeným dojmem. Výkon 130 koní v takovém autě bohatě stačí a do města bude ideální. Počítejte se spotřebou mezi 6,5 až 7,5 litry podle zatížení plynového pedálu. Do dieselového motoru bych šel pouze v případě opravdu dlouhých cest po dálnici, na které se tento typ auta stejně nehodí. Grandland umí být i s automatickou převodovkou docela zábavným autem, které nenásilně maskuje svou crossoverovskou duši.
Trošku mě mrzela chybějící verze s pohonem všech kol. Jediné, co dostanete na snazší zdolání terénu, je volič pro systém ESC, který nabízí režim Sníh, Terén a Písek. Přední náhon toho však moc nezvládne.
Zhodnocení: slušnáček z dobré rodiny
Opel Grandland X je veskrze konzervativní auto, které se snaží držet krok s dobou. Detaily se snaží promlouvat k mladší generaci, tolik žádaná extravagance však chybí. Nemyslím si však, že jde o minus. Jde o šikovné auto, které nabízí několik fajn vychytávek, které vám ulehčí každodenní boj ve městě. Nebojte se benzinového tříválce, který je krásně živý a umí vykouzlit docela příjemný zvuk. Pokud zrovna netoužíte po strhávání pozornosti, ale potrpíte si na menší crossovery, tohle by pro vás mohl být ten správný harcovník. Za testovací týden jsem svezl hned několik lidí a nechal je hádat cenu. Většina hádala mnohem více, než kolik auto reálně stojí. Dokonce jsem slyšel i odhad na 1,2 milionu.
Auto začíná na částce 449 900 Kč. Pokud se ale bavíme o variantě s automatickou převodovkou s maximální možnou výbavou, dostaneme se na částku asi 800 tisíc korun.
