Nissan Juke N-Design Hybrid

Menší městské agilní vozítko s výraznou maskou by mohlo být pro mnohé definicí Nissanu Juke. Však i testovaná nejnovější generace s hybridním ústrojím si mnohé z tohoto zachovává a přitom se snaží vylepšovat oblasti, v nichž původní Juke až tak neexceloval.

Stále svůj, přesto lidovější

Nissan Juke jsem vždy obdivoval za odvážný vzhled, přestože se mi původní generace vyloženě nelíbí, má zkrátka něco do sebe, zejména s vícebarevným lakem. Modernizovaná generace pak působí o poznání civilněji a vypadá méně jako „UFO“, přesto se rozhodně nejedná ani o nudný „krabicoidní“ moderní crossover, přitom je ale v designu jasně patrná DNA předchůdce.

Na celou obrazovku

V testované modré to pak vozu skutečně sluší, ostatně řekl bych, že se jedná o jeden z těch vozů, jež vypadají naživo o dost lépe než na fotografiích. Tím se zároveň omlouvám všem fotografickým puristům za snímky (vždy alespoň částečně) zasněženého auta, během testování panovaly v ČR nevídaně drsné klimatické podmínky, kdy takřka neustále sněžilo.

Silnice posypané pořádnou dávkou sněhové nadílky, na nichž jsem potkával i při spíše kratších pojížďkách velké množství vozů zapadlých do příkopů, bylo na druhou stranu možné považovat za zatěžkávací test pro Juke, který sice není žádné terénní vozítko, ale řekněme, že jej nerozházely ani náročnější podmínky. Tím se mi zároveň naskytla možnost otestovat, jak na tom bude Juke se spotřebou při opatrné (převážně městské) jízdě nižšími rychlostmi a aktivovaným topením na komfortních 21 stupňů Celsia.

Přečtěte si také

Test Nissan X-Trail e-POWER – Pohodový parťák na silnici i do terénu

Hybridní pohon vozidla s kombinovaným výkonem 143 koní (který můžeme najít rovněž u Renaultu Clio či Captur) vytváří během jízdy poměrně často iluzi toho, že řídíte elektromobil. Podle výrobce ve městě 80 % času jezdí čistě „elektricky“, tedy pěkně potichu bez zvuku čtyřválcového motoru a mohu potvrdit, že tomu tak skutečně je. Podobně jako například u nové generace Hondy Civic tak budete mít velmi často pocit, že se jedná s trochou nadsázky alespoň o plug-in hybrid a jezdíte s nim v čistě elektrickém režimu. Ovšem v tomto případě se nemusíte starat o nabíjení. V kombinaci se specialitou Nissanu v podobě e-Pedalu (technologie zbožňovaná nejen řidiči Leafu) se pak můžete velmi komfortně pohybovat po městě s minimálními nároky na starost o samotný chod vozidla. Pozitivní je nastavení podvozku, který zůstává komfortní i na nerovnostech. Co to tedy konkrétně znamená?

Spalovací benzínový čtyřválec s objemem 1,6 litru začne pracovat zpravidla až ve vyšších rychlostech či svižných akceleracích. Nutno dodat, že jeho chod může být díky zpřevodování (tento motor má čtyři rychlosti, elektromotor dvě) i poměrně hlasitý, nicméně hlasitější projev motoru je vlastností téměř všech podobně řešených hybridních vozů (třeba i srovnatelné Hondy HR-V). Pro úplnost dodejme, že kapacita baterie činí 1,26 kWh a (na rozdíl od zmíněné Hondy) v interiéru najdeme rovněž tlačítko „EV“ pro manuální spuštění jízdy v elektrickém režimu.

Přečtěte si také

Nissan bude od roku 2030 v Evropě prodávat pouze elektromobily

Vzhledem k výše uvedenému není žádný problém se při krátkých pojížďkách městem pohybovat na spotřebě okolo 5 litrů na 100 km, v mém případě se nicméně celková spotřeba testu po ujetí necelých 400 kilometrů pohybovala okolo 6,7 l na 100 km. Částečně je to vinou samotného průběhu testování, kdy jsem mimo město s Jukem vyzkoušel i mírně ostřejší jízdu, částečně počasím, kdy jsem kvůli komfortu v kabině jezdil se zapnutým topením, kvůli čemuž zřejmě musel i více pracovat spalovací motor. Nebudu však skrývat, že jsem čekal konečnou spotřebu o něco nižší. Na druhou stranu jsem při sledování spotřeby z několika jednotlivých cest bez problémů dosáhl výrobcem udávaných hodnot. Jezdit „za pět“ tedy není problém a Nissan Juke rozhodně umí být ekonomický.

Místa dostatek i na zadní lavici

Kromě povedeného exteriéru jsem měl možnost docenit také zpracování prostoru pro řidiče a posádku. Uvnitř vozu najdeme kombinaci šedých lesklých plastů, měkčených materiálů s pěkným obšíváním i pohodlného volantu, který tak akorát padne do dlaní. Použití lesklých plastů bych v případě černého odstínu zřejmě musel kritizovat (tzv. piano black skutečně nepatří k praktickým povrchům, i když může v čistém stavu vypadat hezky), šedý barevný odstín však odolával (oku viditelnému) prachu či drobným šrámům. Stejně tak lze ocenit dostatečně velká kapsa ve dveřích, bez problémů se do dveří u řidiče vměstná například (skleněná) lahev s Vincentkou.

Na celou obrazovku

Pohodlné je rovněž sedadlo řidiče a pocit komfortu jsem měl i při posedu na zadní lavici, kde jsem měl dostatek prostoru (minimálně, pokud vpředu sedí osoby o výšce cca 180 centimetrů). Rovněž velikost zavazadelníku je podle mého názoru pro menší rodinu (natož bezdětné páry či jednotlivce, kteří chtějí něco neokoukaného) dostačující a navzdory menší hraně u otvoru kufru je relativně pohodlné i nakládání a vykládání zavazadel. V neposlední řadě stojí za zmínku funkce odmrazování předního skla i fakt, že Nissan nezanevřel na klasická tlačítka (na volantu i v oblasti displeje infotainmentu). Snad jen samotné vizuální rozhraní infotainmentu by si zasloužilo trochu „uhladit“, aby působilo o něco přehledněji a moderněji, nejedná se však o žádnou zásadní výtku, která by kazila dojem z vozu. Ocenil bych rovněž, kdyby bylo možné si zvolit interiér ve světlém barevném provedení, vůz by tak hned působil o něco vzdušněji.

Zhodnocení

Nissan Juke považuji za povedený městský crossover, který je sice stále „svůj“, ale oproti původní generaci působí již značně civilněji a nabízí i slušnou porci komfortu nejen pro řidiče, ale i celou posádku. Navzdory o něco vyšší spotřebě během testu jsem se navíc během jednotlivých pojížděk přesvědčil o tom, že s autem není problém jezdit i se spotřebou okolo 5 litrů na 100 km. Drobnou výtku tak lze mít snad jen k hlasitosti spalovacího motoru, když nastoupí do akce (pro tyto vozy je to však typické), či infotainmentu, který by mohl působit o něco modernějším dojmem.

Foto: Ioannis Papadopoulos, fDrive.cz