Jsou všude, je jich čím dál tím více a postupně obsazují velká města. Buď je nenávidíte, nebo milujete. Sdílené koloběžky často překračujeme pohozené na chodníku, nebo na nich dojíždíme do práce. Provoz sdílených koloběžek je každopádně drahý a náročný. Koloběžky se snadno rozbijí, podléhají vandalům a čelí problémům s lokálními zákony. Všechny firmy specializované na sdílení koloběžek operují ve ztrátě, i přesto se snaží rozšířit na celosvětový trh.
Existují tři největší firmy na tomto trhu, které se předhánějí, kdo pokryje více oblastí: Bird, Lime a Spin. Výsledkem je ale zatím jen chaos v ulicích, jenž můžeme od příchodu Lime do Prahy v loňském září občas spatřit i v našem hlavním městě. Začátky sdílených koloběžek jsou stejně kontroverzní jako začátky Uberu. Je fakt, že společnost Bird založil bývalý výkonný ředitel Uberu a Lyftu Travis VanderZanden.
Koncept firmy „Bird Platform“, který společnost původně představila loni v listopadu, je založen na tom, že místním podnikatelům prodá své elektronické koloběžky, a to společně s poradenstvím a technickou podporou. Za své know-how a poskytnuté technologie si Bird vezme male procento (přibližně 20 %) z každého výletu na koloběžce. Uber spojuje jezdce s řidiči pomocí aplikace a pak si také vezme svůj podíl (přibližně 35 %).
Koloběžkový byznys je ale vysoce neudržitelný. Je zcela nemožné, aby trh tak, jak je nastavený doteď, fungoval nadále. Po celém světě se již uskutečnily miliony jízd. Koloběžky jsou velice populární zejména kvůli své ceně. Za nastartovaní koloběžek zaplatíte 1 euro a následně za každou minutu provozu platíte 0,15 eur. Problém je ale u koloběžky v poměru cena/životnost. Čím déle mohou dopravní prostředky zůstat v provozu, tím vice peněz mohou vydělat pro společnost. Například podle webu The Information zaplatí Bird za svou koloběžku 550 dolarů s cílem snížit cenu na 360 dolarů. Průměrná cesta generuje přibližně 3,75 dolarů. Při 20% zisku z každé jízdy to znamená, že by koloběžka musela absolvovat 5 jízd denně po dobu 5 měsíců. Potíž je ale v tom, že koloběžky ani zdaleka nevydrží takovou dobu na ulicích. Díky webu Quartz víme, že průměrná životnost koloběžek ve městě Louisville v americkém Kentucky je 28,8 dní, přitom absolvují 3,5 jízd denně.
To pro firmu znamená ztrátu přibližně 300 dolarů na jedné koloběžce. Samozřejmě musíme brát v potaz, že se jedná jen o statistiku a neznamená to, že každá koloběžka je po měsíci nepoužitelná. Ukazuje nám to ale, že koloběžky se velice snadno poškodí, za což může i nynější trend na sociálních sítích, jak co nejoriginálnějším způsobem tento dopravní prostředek zničit nebo alespoň poškodit. Tyto modely koloběžek na takové zacházení nebyly nikdy stavěné. Původně se jednalo o rebrandované koloběžky od Xiaomi nebo Segwaye, které byly koncepčně vyráběny pro jednoho majitele, do mírného počasí a na rovné povrchy.
Společnostem vždy trvá nějaký ten čas, než se adaptují na rychle rostoucí trh. Vzpomeňme na již zmiňovaný Uber, jaké měl porodní bolesti. Nyní nám přijde jako samozřejmost a používáme ho denně nebo ho přinejmenším tolerujeme a bereme jako další možnost cestování po městě. Snad čeká stejný osud i sdílené koloběžky a svět je nakonec přijme. Koloběžky mají totiž neuvěřitelný potenciál změnit tváře měst a způsob žití v nich.
