Jedna ze základních myšlenek zavádění globální elektromobility zní, že se dostatečně velká část elektromobilů připojí do veřejné sítě, kde budou sloužit jako úložiště energie. To pomůže zásadním způsobem stabilizovat veřejnou rozvodnou síť a také to může být zdrojem vedlejších příjmů pro majitele elektromobilů. Ti totiž budou do svých vozidel ukládat levnou energii v době energetického sedla a ve špičce ji s přirážkou prodají zpět. Samozřejmě za přesně daných okolností a parametrů zadaných samotným uživatelem; například, kolik energie má v trakční baterii vždy zůstat. Tento systém se jmenuje V2G a technologicky je dalším stupněm už běžně používaného V2L, kdy obousměrný port slouží nejen k nabíjení baterie, ale i k výdeji energie k místní spotřebě. Samozřejmě se mu kromě elektromobilu musí přizpůsobit i rozvodná síť.
Rovněž V2G není žádnou novinkou a například v Japonsku už se běžně používá. Spojené státy právě nyní rozjíždějí první pilotní projekty a vypadá to, že se V2G velice dobře plní svůj účel. Například společnost Highland založená v roce 2018 a poskytující služby elektrobusů na klíč spustila vloni ve Vermontu a Massatchusetts službu V2G a nyní přichází s první bilancí. Za celý rok 2021 se jim podařilo odeslat zpět do sítě tři megawatthodiny energie ze školních autobusů, které po většinu dne stojí a přitom mají dostatečně kapacitní baterie i přípojky. V další fázi testů vrátily do sítě dva autobusy Thomas Built Buses Saf-T-Liner C2 Jouley EV s bateriemi Proterra už více než 7 MWh.
To samozřejmě nejsou ohromující čísla, ovšem při představě, že jen v USA jezdí půl milionu školních autobusů a stejný přístup by se mohl týkat i dalších vozidel, už to začíná být zajímavé. Zejména při rostoucím podílu energie z obnovitelných zdrojů, kdy právě tato cesta může významně pomoci ji distribuovat v čase a místě skutečné spotřeby.
