Rozdíly mezi pohony a další otázky kolem elektromobility

Rozdíly mezi pohony a další otázky kolem elektromobility
2
  • Podle Evropské komise musí mít vozy s nulovými nebo nízkými emisemi do roku 2030 podíl 40 % na celkových prodejích
  • Velká část veřejnosti neví, jaký je rozdíl mezi hybridním a plug-in hybridním modelem
  • Kde můžete své elektrifikované modely nabíjet a proč jsou elektromobily stále drahou záležitostí?

Jestli patříte mezi velké fanoušky alternativních pohonů, tak jistě všechny druhy znáte a není potřeba vám cokoli vysvětlovat. Avšak existuje početná skupina lidí, kteří nevědí, jaký je rozdíl mezi hybridem, plug-in hybridem a tak dále. Tak si v tom pojďme udělat pořádek.

1. Jaké existují druhy elektricky poháněných vozidel?

Existují tři druhy vozidel, jejichž pohon v různé míře používá elektrickou energii. Prvním stupněm jsou vozidla s hybridními pohony, která mají dva různé zdroje hnací síly, elektromotor a spalovací motor. U těchto vozidel jsou akumulátory nabíjeny při zpomalování. Druhý stupeň elektrifikace představují externě nabíjitelné hybridní pohony (tzv. plug-in hybridní modely), jejichž akumulátory lze nabíjet přímo z elektrické zásuvky. Nejvyšší stupeň elektrifikace reprezentují automobily se 100% elektrickým pohonem. Elektromobily jsou poháněny výhradně elektromotorem a mají elektrickou zásuvku pro nabíjení sady akumulátorů z elektrické sítě. Podle Evropské komise musí mít vozy s nulovými nebo nízkými emisemi (méně než 50 gramů CO2 na kilometr) v roce 2030 podíl na celkových prodejích 40 %. Cílem pro rok 2025 je 20% podíl.

2. Kde lze elektromobily nabíjet?

Nabíjecí přípojky mohou být buď veřejné, nebo soukromé. Uživatelé si mohou nechat namontovat nabíjecí stanici ve své soukromé nebo sdílené garáži, pokud montáž zajistí autorizovaný specialista a jsou splněny veškeré legislativní požadavky. Podle odhadů se 70 % všech nabíjecích procesů uskutečňuje doma a v zaměstnání. Je-li zapotřebí nabíjet na cestách, lze využít postupně rozšiřovanou síť veřejných nabíjecích stanic. V současnosti jich je v EU cca 100 000. Evropská komise očekává, že do roku 2025 vzroste počet veřejných nabíjecích stanic dvacetinásobně, na dva miliony. Také doba nabíjení se postupně zkracuje. Například SEAT el-Born bude mít po pouhých 47 minutách nabíjení dojezd 420 kilometrů. Při využití stanic pro ultrarychlé nabíjení proběhne kompletní nabití akumulátorů za pouhých deset minut. Cestování na dlouhé vzdálenosti usnadní od příštího roku evropská síť 400 rychlonabíjecích stanic (350 kW) vzdálených od sebe 120 kilometrů.

3. Jak dlouhý je v průměru dojezd?

Akumulátory umožňují dojezd od 200 až do více než 400 kilometrů. Například SEAT el-Born bude mít dojezd až 420 kilometrů bez nabíjení. Dojezd závisí na stylu jízdy a způsobu používání. Na rozdíl od vozů poháněných spalovacími motory mají elektromobily v městském provozu nižší spotřebu. „V současnosti připravujeme produktové portfolio, z něhož si budou moci zákazníci vybírat dojezd podle účelu, k němuž budou vozidlo používat. Budeme nabízet akumulátory s různou kapacitou, abychom pokryli požadavky všech uživatelů,“ říká Josep Bons, vedoucí vývoje elektrických a elektronických systémů ve společnosti SEAT. Do začátku roku 2021 uvede SEAT na trh 6 nových modelů s elektrickým nebo externě nabíjitelným hybridním pohonem.

Jaké jsou druhy elektrifikovaných pohonů?

4. Mají elektromobily nulové emise?

Elektromobily jsou považovány za vozidla s nulovými lokálními emisemi, což vyplývá ze způsobu fungování jejich pohonu. Navíc jsou také trvale udržitelnější v rámci celého životního cyklu vozidla. Elektromobily mají o 17 až 30 % nižší emise v porovnání s vozidly poháněnými motory na naftu nebo benzin. „A pokud jsou akumulátory nabíjeny elektrickou energií, vyráběnou trvale udržitelným způsobem, například větrnými nebo solárními elektrárnami, jsou emise elektromobilů za celý životní cyklus produktu o téměř 90 % nižší než u konvenčního automobilu,“ zdůrazňuje Josep.

V Evropě jsou poskytovány různé dotace na podporu prodeje a používání vozidel s nulovými lokálními emisemi. V některých zemích, jako je Norsko, platí při zakoupení elektromobilu přímé snížení daně. V Německu, Francii a Španělsku jsou zákazníkům poskytovány dotace a mnoho evropských měst nabízí specifické benefity včetně bezplatného parkování, osvobození od mýtných poplatků a možnosti využívat vyhrazené jízdní pruhy nebo bezplatný vjezd těchto vozidel do zón s omezenou dopravou.

5. Jsou elektromobily dražší než konvenční vozy?

Cenová dostupnost elektromobilů se zvyšuje. Cílem značky SEAT a koncernu Volkswagen je vyrábět elektromobily pro miliony lidí, nikoli pro milionáře. Technický pokrok umožňuje snižování cen elektricky poháněných modelů. Například v uplynulém desetiletí klesly náklady na akumulátory o 80 %. Dalším faktorem je výrazně nižší cena elektrické energie v porovnání s benzinem nebo naftou. Prognózy navíc hovoří o tom, že náklady na údržbu elektromobilu budou pouze třetinové v porovnání s vozidly vybavenými spalovacím motorem. A ve většině zemí mohou zákazníci při pořízení elektromobilu využívat státní dotace nebo daňové úlevy.

Diskuze ke článku
P.
Vcelku odvážný článek. Už se těším na "odborníky", co zde budou vykřikovat, že elektromobily nejsou ekologičtější. Na jednu stranu je nechápu (pokud by se problematikou skutečně zabývali, tak ví, že jsou), na druhou stranu chápu, protože ve článku není příliš relevantní zdroj. Takováto tvrzení musí být podložena řadou objektivních vědeckých studií. Tohle je jako ptát se cukráře, jestli jeho cukrovinky škodí dětem. Taky odpověď zformuluje tak, aby mu do krámu další den ještě někdo přišel.
Pavel
koncern sliboval elektromobily pro lidi už před dvaceti lety a dnes ceny napovídají tomu, že to nebude pro miliony lidí. Možná až za dalších 20let

Načíst všechny komentáře

Přidat názor

Nechcete být anonymní? Přihlašte se

Nejživější diskuze