Právě testujeme mírně vylepšenou Mazdu MX-30. Jak to je s tím nabíjením?

Mazda vždy dělala věci jinak než zbytek světa, proto lze její první elektromobil Mazda MX-30 rovněž jen velice těžko přirovnat k čemukoliv konkurenčnímu. Její ideje se blížila snad jen k BMW i3, rovněž velmi výstřední auta, jenže ta už se přestala vyrábět, navíc na celokarbonovou konstrukci zase nemá odpověď Mazda. Aktuálně jde tedy na trhu o naprostý solitér. Těžko říci, jak ji vlastně brát; ačkoliv svým po čertech dynamickým designem a koneckonců i jménem evokuje sport, výkon motoru ani naladění podvozku o něčem takovém slyšet nechce. A i když se dovnitř bez problémů vejde pět lidí i se zavazadly, atypické otvírání bočních dveří bez B-sloupku, z nichž ty zadní jsou zkrácené (podobně jako u Mazdy RX-8), přeci jen klade jisté praktické překážky.

Přečtěte si také

Test Čtyři měsíce s elektromobilem Mazda MX-30 – Na běžné jízdy ideální, delší trasy jsou trochu komplikovanější

Takže je to prostě pohodlné a stylové cestovadlo pro dva, případně mladou rodinu, které jezdí suverénně, je tiché, velmi pohodlné a stylové. A vzhledem k tomu, že Mazda nekopíruje svými cenami aktuální krizi, stalo se poznenáhlu jedním z vůbec nejlevnějších elektromobilů českého trhu a co se týče poměru ceny, výbavy a celkové úrovně je jednoznačnou jedničkou. Jenže má poměrně malou baterii a pomalu se nabíjí. Tak to bylo aspoň donedávna, aktuální vylepšení by mělo nabíjecí křivky o něco vylepšit. Chystáme se tedy toto tvrzení ověřit v praxi a pokud možno si všímat i detailů, na které v nedávném dlouhodobém testu původního provedení nedošlo. A jako vždy – pište si, co vás zajímá a nedočetli jste se to v původních testech.