Podle tagesschau.de jsou stovky tisíc Ujgurů vězněny v čínských převýchovných táborech v provincii Sin-ťiang, kde musí mj. vykonávat nucené práce. Je to podle západních vlád a lidskoprávních organizací nástroj národnostního útlaku silné turkické menšiny, jejíchž členů žije v Číně podle oficiálních údajů až devět milionů. Jenže Čína toto převážně muslimské etnikum násilně asimiluje, což samozřejmě popírá a je za to permanentně kritizována oficiálními i nevládními místy. A za této situace Tesla oznámila na čínské sociální síti Weibo otevření nových autosalonů v Urumči, hlavním městě provincie Sin-ťiang.
Zdánlivě nevinná shoda okolností vyvolala ostrou kritiku Tesly ze strany rady pro americko-islámské vztahy, servítky si nebral ani republikánský senátor Marco Rubio. Na Twitteru mimo jiné napsal: „Nestátní společnosti pomáhají čínské komunistické straně zakrývat genocidu a zotročování v regionu.“ Prezidentská kancelář vzkázala médiím, že firmy ze soukromého sektoru by měly odmítat porušování lidských práv a genocidu v Sin-ťiangu, jinak se vystaví riziku sankcí podle zákona, který v prosinci podepsal americký prezident. Podle něj může být v krajním případě takové firmě zakázán i dovoz z Číny.
Tesla přitom není jediná, která si hraje s politickým ohněm. Namočil se i Volkswagen, který má v dotyčné provincii dokonce továrnu, za což je v USA rovněž nevybíravě odsuzován. Jenže ten se podobných sankcí bát nemusí, protože v Číně vyrobené Volkswageny jsou určeny jen pro tamější trh, na rozdíl od čínských Tesel. Situace neovlivnila jen automobilové výrobce. Americký výrobce čipů Intel už oficiálně oznámil, že přestane využívat zboží a služby ze Sin-ťiangu. Jenže po smršti silné kritiky z Číny se za tento výrok veřejně omluvil prostřednictvím Weibo. Je tedy otázkou, jakou má ochrana lidských práv šanci před ekonomickými zájmy.
