Jednou z nejslibnějších technologií pro baterie zítřka je sodíkovo-kovová baterie SMB. Ta by měla v první řadě nahradit drahé a vzácné lithium mnohem dostupnější sodíkem za současného zlepšení parametrů a snížení výrobních nákladů. Vědcům se ale stále nedaří vyrobit dostatečně odolný separátor, který by odolal pronikání sodíkových dendritů a následnému vyzkratování článku kvůli narušení izolačního stavu mezi anodou a katodou. Nadějně vypadají celulózové materiály, které lze samozřejmě získávat z různých zdrojů, ovšem velice nadějně vypadá separace z hnědých mořských řas, což je samozřejmě levný a obnovitelný zdroj.
Podle studie zveřejněné v Advanced Materials jsou separátory tohoto původu natolik pevné, že skutečně zabraňují poškození kovovými strukturami ze sodíku, aniž by bránily volnému proudění iontů oběma směry. Vítaným efektem je rovněž zvýšení kapacity, účinnosti i životnosti článků. Výsledky jsou tak uspokojivé, že mohou začít procesy vedoucí k sériové výrobě a následnému úplnému nahrazení lithia. Jak dlouho to ovšem potrvá, to je v tuto chvíli těžké odhadovat.
