Pražská energetika patří dlouhodobě mezi nejdůležitější provozovatele veřejného nabíjení v Česku a její síť PREpoint je vidět nejen v Praze a okolí, ale i mnoha dalších částech republiky. Do našeho dalšího dílu Futurecast special jsme si proto pozvali Adama Čečáka, vedoucího výstavby a provozu nabíjecí sítě PRE, se kterým jsme se bavili o aktuálním stavu sítě, dalším rozvoji, ultrarychlém nabíjení, cenách i o tom, proč se velcí provozovatelé stále více soustředí na DC stanice. Celý rozhovor najdete ve videu vloženém v článku, text níže shrnuje to nejdůležitější.
Bude PRE letos zdražovat a jaké nabíječky postaví? (ROZHOVOR)
PRE má podle Adama Čečáka v březnu 2026 lehce přes 900 dobíjecích stanic a přibližně 1 400 konektorů. Letos se ale firma nechystá k masivní výstavbě v počtu stovek nových míst. Hlavní důraz bude na přípravu projektů, povolování a rozpracování nových lokalit, mimo jiné díky dotačním titulům. Samotná výstavba má být letos spíše v nižších desítkách stanic.
PRE se odklání od AC a sází hlavně na rychlé nabíjení
Jedním z nejdůležitějších bodů je změna strategie. PRE se chce v nových projektech zaměřovat především na rychlé a ultrarychlé nabíjecí stanice. AC nabíjení podle Čečáka z trhu nemizí, ale u velkých provozovatelů přestává být prioritou a stejné je to i u PRE. Důvod je jednoduchý: příprava projektu, povolování i časová náročnost jsou u běžné AC stanice často podobné jako u výkonnější DC stanice, zatímco rychlé nabíjení má výrazně vyšší potenciál protočit více energie a pro návratnost.
Neznamená to ale, že by AC nabíječky byly automaticky špatnou investicí. Čečák upozornil, že PRE má v síti řadu AC stanic, které mají lepší roční využití než některé DC lokality. Klíčová je poloha, dobré značení a reálná potřeba zákazníků. Segment AC nabíjení se podle něj spíše přesouvá k jiným hráčům, městům, obcím nebo menším provozovatelům, kteří pro takové projekty mohou využívat i různé formy podpory.
PRE zároveň pokračuje v každoročním zrychlování stávajících lokalit. Už třetím rokem má cíl navýšit výkon minimálně u deseti stanic ročně, typicky ze 75 kW na 150 kW nebo více, pokud to dovolí technologie i připojení. Čečák konkrétní letošní lokality neprozradil, ale potvrdil, že upgradování výkonu je pro PRE stabilní součástí rozvoje sítě.
Krejcárek jako testovací lokalita pro 400 kW
Velkým tématem byla také lokalita na Krejcárku, která je pro PRE v tuto chvíli pilotním a testovacím místem. Jde o jedinou lokalitu v síti PRE s výkonem 400 kW. Původně zde byly instalovány nechlazené kabely, které měly podle očekávání dostačovat, ale v letních měsících se ukázalo, že při vysokém zatížení může docházet k omezení výkonu kvůli zahřívání kabelů.
PRE se proto rozhodla vyzkoušet chlazené kabely, které mají trvalou zatížitelnost až 600 ampér. Cílem je ověřit, zda dokáže lokalita poskytovat vysoký výkon delší dobu a lépe obsloužit nejrychleji nabíjející elektromobily. Čečák připustil, že chlazené kabely jsou provozně náročnější, protože obsahují chladicí médium a vyžadují pravidelnou údržbu, ale u výkonů 200 kW a výše už podle PRE může dávat jejich použití smysl.
Na otázku, zda má dnes smysl stavět ještě výkonnější stanice než 400 kW, odpověděl Čečák opatrně. PRE podle něj sleduje vývoj a připravuje si projekty tak, aby v budoucnu bylo možné využít i půlmegawattové nebo megawattové nabíjení. Zatím jde ale podle něj o technologii pro jednotky vozidel, takže masová výstavba takto výkonných stanic ještě není aktuální.
V dalších dvou letech má vzniknout přes 150 rychlých stanic
Důležitou roli v rozvoji sítě mají hrát dotační tituly z Operačního programu Doprava 3. PRE podle Čečáka ve spolupráci se společností OMV uspěla v několika výzvách a během následujících dvou let má rozprojektováno a připravováno přes 150 dobíjecích stanic. Nemá jít o pomalé DC stanice, ale o výkony od 75 kW výše, typicky 150 kW až 400 kW.
Kromě dotačních projektů pokračují také vlastní investice PRE bez dotací. Ty mají i nadále přinášet nižší desítky nových dobíjecích stanic ročně. Ekonomika veřejného nabíjení ale podle Čečáka zatím není jednoduchá. PRE věří, že v horizontu pěti let už bude obor zajímavější, ale dnes se návratnost opírá hlavně o velmi dobře zvolené lokality.
Čečák zmínil, že některé stanice se už dostávají na využití lehce přes 10 %, což je pro provozovatele zajímavá hodnota. Dobře podle něj fungují například lokality u obchodních center, kde má zákazník během nabíjení co dělat. Jako konkrétní příklad uvedl partnerství s Hornbachem, kde PRE plánuje v některých lokalitách navyšovat výkon na 300 nebo 400 kW a případně rozšiřovat i počet nabíjecích míst.
Praha má dostat větší nabíjecí huby se zázemím
Velkou část rozhovoru tvořila Praha, kde PRE řeší nové dobíjecí huby ve spolupráci s hlavním městem a Škodou Auto. V jednání jsou podle Čečáka téměř všechny městské části a připravují se studie proveditelnosti na pozemky, které by mohly elektromobilitu v hlavním městě výrazně podpořit. Důležitým impulzem má být i očekávaná elektrifikace taxislužeb.
Mezi konkrétně zmíněnými lokalitami zazněly Řepy u Plzeňské ulice, projekt na Stodůlkách a také Zbraslav u Strakonické. PRE zde plánuje huby s minimálně třemi 400kW stanicemi, tedy alespoň šesti konektory. U větších pozemků se počítá i s možností výraznějšího rozšíření, v některých projektech až na desítky nabíjecích míst v dalších fázích.
Cílem není stavět jen stojany na parkovišti. PRE chce u nových hubů řešit také zastřešení, zázemí pro zákazníky, toalety, prostor k odpočinku a v některých případech i občerstvení nebo spolupráci s fastfoodovými řetězci. Elektromobilista by tak nemusel zůstávat během nabíjení v autě, ale mohl by čas využít podobně jako na moderní čerpací stanici.
Najít v Praze vhodný pozemek ale podle Čečáka patří k nejtěžším částem celého procesu. PRE se tomu věnuje zhruba rok a půl a teprve nyní se podle něj některé projekty dostávají do konkrétnější podoby. Samotný výkon v distribuční síti nevidí jako největší problém, složitější je dostat potřebný příkon přesně na daný pozemek a celý projekt povolit.
Nabíjení na čerpacích stanicích i průjezdná místa
V rozhovoru přišla řeč také na možnost nahrazovat část klasických čerpacích stojanů dobíjecími stanicemi. V zahraničí už je běžné, že se jeden nebo dva ostrovy s palivy odstraní a nahradí rychlým nabíjením. V Česku podle Čečáka o takovém řešení probíhá velmi aktivní debata a PRE má projekty, u kterých věří, že se podaří splnit všechny legislativní požadavky.
Nejde ale jen o demontáž stojanu. Je nutné vyřešit ochranná pásma, zaslepení původní technologie, požární bezpečnost a celou řadu technických detailů. Podle Čečáka je to u nás zatím nové téma a projektanti, hasiči i další odpovědné osoby si teprve nastavují pravidla, podle kterých bude možné takové lokality povolovat.
PRE myslí také na průjezdné nabíječky pro auta s přívěsem nebo větší vozy. Čečák připustil, že zatím jde spíše o menšinový požadavek, ale u nových hubů se PRE snaží navrhovat alespoň jedno průjezdné nabíjecí místo. Nové projekty zároveň počítají s lepší přístupností pro osoby se sníženou schopností pohybu. Stanice by neměly stát na vysokých ostrůvcích, konektory mají být lépe dostupné a design má omezit zbytečné překážky.
Nabíjení nákladních elektromobilů je pro PRE zajímavé téma, ale zatím záleží hlavně na vhodnosti konkrétního pozemku. Pokud se na místo vejde jen jedna stanice pro kamiony, nemusí to dávat ekonomicky takový smysl jako větší hub pro osobní elektromobily. U dálničních lokalit nebo velkých pozemků ale PRE s možností nabíjení těžkých vozidel počítá.
Plug & Charge zatím brzdí automobilky
Zajímavá byla také debata o technologii Plug & Charge, tedy automatické autorizaci a platbě po připojení kabelu. Čečák uvedl, že sama technologie by smysl dávala, pokud by pravidla byla nastavena stejně pro všechny. Současný stav ale podle něj není ideální, protože automobilky často pouštějí Plug & Charge hlavně přes vlastní poskytovatele dobíjecích služeb.
Pro zákazníka to může být nevýhodné. PRE má vlastní ceny a tarify, zatímco dobíjení přes automobilku často probíhá roamingově a může být dražší. Pokud automobilky budou zpoplatňovat možnost nahrát si do auta certifikát jiného poskytovatele nebo celý proces komplikovat, podle Čečáka se potenciál Plug & Charge výrazně omezí.
Ceny se zatím měnit nemají
Na závěr přišla řeč také na ceny. PRE podle Čečáka nyní nechystá zdražování ani zlevňování a své ceny považuje za konkurenceschopné. Firma ale dál pracuje s tarify a doplňkovými produkty. Nově spustila tarif PREcharge Platinum, kde zákazník platí měsíční paušál 300 Kč a získává výhodnější cenu nabíjení i asistenční služby.
Podle Čečáka je o tento produkt velký zájem, protože při pravidelném nabíjení se zákazníkům může rychle vyplatit. Dobře se podle něj osvědčil také tarif PREcharge Night, který byl upraven tak, aby zákazníci při nočním nabíjení neplatili časovou složku za parkování. I tento produkt se po změně výrazně oživil.
Celkové shrnutí rozhovoru je tak poměrně jasné. PRE dnes provozuje přes 900 stanic a v dalších letech chce výrazně překročit hranici tisícovky. Nová výstavba se bude soustředit hlavně na DC a ultrarychlé nabíjení, zatímco AC už nebude hlavní prioritou velkých projektů. Největší výzvou zůstávají vhodné pozemky, povolování a příprava velkých hubů, zejména v Praze. Celý rozhovor s Adamem Čečákem najdete ve videu vloženém v článku.
