V dalším dílu Futurecastu special jsme si povídali s Bartem Pylem, který ve Volvu zastává roli Business Area Managera pro vysokonapěťové trakční baterie a zároveň vede globální oblast náhradních dílů. Tématem rozhovoru byla reálná životnost baterií v elektromobilech Volvo, jejich opravitelnost, logistika bateriových center i dlouhodobá udržitelnost celého systému. Celý rozhovor si můžete pustit ve vloženém videu níže. Následující text shrnuje to nejdůležitější, co v něm zaznělo.
Degradace baterie elektromobilu není žádný problém, říká specialista z Volvo
Bart Pyl hned v úvodu vysvětluje, že Volvo dnes těží z velmi cenných dat z reálného provozu. Od roku 2020, kdy značka uvedla první plně elektrické modely, má na silnicích už stovky tisíc elektromobilů. Právě oblast poprodejních služeb a tzv. battery lifecycle services umožňuje sledovat, jak se baterie chovají mimo laboratorní podmínky. Podle Pylových slov jsou výsledky dokonce lepší, než se původně očekávalo.
Velmi silným sdělením je stav zdraví baterií. Drtivá většina baterií, které se vracejí do specializovaného bateriového centra ve Švédsku, má i po několika letech provozu více než 95 procent původní kapacity. Případy, kdy by se baterie blížila hranici 70 procent, na kterou se vztahuje osmiletá nebo 160tisícová záruka, jsou dnes podle Volva prakticky nulové. Degradace jako důvod výměny baterie se podle Pylových slov neočekává dříve než v příští dekádě.
Rozhovor se dotýká také důvodů, proč vůbec k výměnám baterií dochází. Volvo dlouhodobě počítá se třemi scénáři. Technická závada, která je u každého složitého technického produktu možná, i když velmi vzácná. Nehody a mechanická poškození, například náraz do překážky nebo poškození spodní části vozu. A teoreticky degradace, která ale zatím v reálném provozu nepředstavuje problém. I extrémní případy, jako prostřelení baterie (což se skutečně u elektromobilu Volvo stalo), lze podle Pylova popisu řešit výměnou konkrétního modulu, nikoli celé baterie.
Klíčovou roli v celém systému hrají bateriová centra, která má Volvo ve Švédsku, USA a Číně. Evropské vozy jsou obsluhovány z Göteborgu. Pokud servis v Česku nebo jinde v Evropě vyhodnotí, že je nutný zásah uvnitř baterie, putuje celý akumulátor do centra, kde se provádí oprava na úrovni modulů. Zákazník mezitím dostane repasovanou baterii se stejným nebo lepším stavem zdraví, než měla původní. Celý proces je navržen tak, aby byl co nejrychlejší, bezpečný a zároveň minimalizoval odpad i uhlíkovou stopu. Na rozdíl od jiných výrobců se tak baterie neopravují lokálně v servisech a celý systém je výrazně centralizovaný.
Zajímavé je i srovnání různých chemií baterií. Pyl potvrzuje obecně známý fakt, že LFP baterie mají nižší energetickou hustotu než NMC, ale na oplátku jsou méně namáhané a potenciálně odolnější v dlouhodobém horizontu. Pro samotný proces oprav a repasí ale typ chemie nehraje roli, Volvo používá stejný postup pro všechny baterie, které montuje do svých vozů.
Velká část rozhovoru se věnuje také servisu a pravidelným kontrolám. Volvo si podle Pylových slov stojí za tím, že pravidelné servisní prohlídky mají u elektromobilů smysl. Nejde jen o baterii, ale o celkovou bezpečnost vozu, stav brzd, podvozku, světel nebo pneumatik. Právě kontrola chladicích systémů, softwaru a senzorů je klíčová pro dlouhou životnost trakční baterie.
Na závěr přišla řeč i na budoucnost a druhý život baterií. Dnes Volvo většinu baterií dokáže opravit a znovu uvést do provozu, takže odpadu vzniká minimum. Pokud už baterii opravit nelze, putuje k autorizovanému zpracovateli co nejblíže místu, kde se nachází. Do budoucna se podle Pyla bude rozhodovat hlavně podle toho, zda bude větší poptávka po recyklovaných materiálech pro nové baterie, nebo po bateriích pro druhé využití. Osobně očekává, že prioritu bude mít výroba nových akumulátorů.
Celý rozhovor s Bartem Pylem, který velmi otevřeně popisuje realitu provozu baterií v elektromobilech Volvo, si můžete pustit ve vloženém videu přímo v článku.
