Česká elektromobilita se za poslední rok a půl výrazně posunula. Elektromobilů přibývá, jejich podíl na nových autech se dostal zhruba na 7 %, rychle roste také trh s ojetými vozy a zároveň se rozšiřuje a zrychluje veřejná nabíjecí infrastruktura. Na druhou stranu Česko stále výrazně zaostává za evropským průměrem a řada problémů, o kterých jsme mluvili už na jaře 2025, zůstává. Právě proto jsme si do dalšího Future Cast Special znovu pozvali Lukáše Folbrechta, tajemníka Elektromobilní platformy.
Elektrická auta jsou lepší a dostupnější, říká Lukáš Folbrecht
Podcast v audio formě
- přehrát tuto epizodu (mp3)
- odebírat podcast (RSS)
- odebírat podcast na Spotify
- odebírat na Apple Podcasts
S Lukášem Folbrechtem jsme se naposledy podrobně bavili v dubnu 2025. Tehdy jsme řešili mimo jiné nedostatečný podíl elektromobilů v Česku, nízké využití nabíjecích stanic, plánované změny parkování v Praze, nabíjení na sídlištích nebo obavy z elektromobilů v podzemních garážích. Po zhruba roce a půl tak můžeme u jednotlivých témat poměrně dobře bilancovat, co se skutečně podařilo posunout a co zůstalo prakticky na stejném místě.
Elektromobily rostou, Evropa je ale stále daleko
Český trh letos nabral tempo. Za prvních osm měsíců roku se podíl čistě elektrických vozů na registracích nových osobních aut dostal na 7 % a registrace nových elektromobilů meziročně vzrostly o 32 %. Evropský průměr je ale stále podstatně výše. S Lukášem Folbrechtem proto probereme, proč Česko navzdory růstu dál zaostává, zda už jde o přirozený a udržitelný vývoj trhu a co dnes představuje největší překážku dalšího rozšíření elektromobility.
Vrátíme se také k dotacím. Mají dnes ještě smysl pobídky na samotný nákup auta, nebo by omezené veřejné prostředky přinesly větší efekt při podpoře domácího nabíjení, infrastruktury či elektrifikace firemních flotil? A potřebuje Česko vůbec dotační program pro soukromé zákazníky?
Nabíječek výrazně přibylo. Mění se ale hlavně jejich podoba
Velký posun nastal u veřejného nabíjení. Zatímco při minulém rozhovoru jsme mluvili přibližně o 5 500 dobíjecích bodech, podle dat Centra dopravního výzkumu jich bylo v polovině roku 2026 už přes 7 700 a více než tisíc z nich nabízelo výkon nad 150 kW. Současně výrazně roste jejich využití. Například PRE za první polovinu roku oznámila meziroční růst odebrané energie o 45 %.
Samotný počet konektorů už ale postupně přestává být nejzajímavějším údajem. Stále více se prosazují velké nabíjecí huby s několika stojany a výkony 300, 400 nebo dokonce 600 kW. Budeme proto řešit, zda je česká energetická infrastruktura na příchod aut schopných takové výkony využít připravena, jestli začíná být problémem dostupný příkon a zda budou u největších lokalit stále důležitější bateriová úložiště.
Karta místo pěti aplikací?
Samostatným tématem zůstává jednoduchost a cena veřejného nabíjení. Evropské nařízení AFIR postupně zpřísňuje požadavky na možnost jednorázového nabíjení a transparentní platby. Od začátku roku 2027 se budou požadavky na platbu kartou či bezkontaktně vztahovat také na starší veřejné stanice s výkonem nejméně 50 kW na síti TEN-T a bezpečných parkovištích.
Probereme proto, zda se už blíží doba, kdy řidič jednoduše přijede, zapojí auto a zaplatí stejně snadno jako u čerpací stanice. A také proč dnes může mít jedna kilowatthodina na stejné nabíječce zásadně jinou cenu podle toho, jakou aplikaci, kartu nebo roamingovou službu zákazník použije.
Největší problém zůstává u lidí bez vlastní garáže
Zatímco majitel rodinného domu může elektromobil běžně nabíjet přes noc, situace na sídlištích je výrazně složitější. Už před rokem a půl se mluvilo o pomalých AC bodech integrovaných do lamp veřejného osvětlení, trafostanic nebo běžných parkovacích míst. Podíváme se proto na to, zda se Česko v této oblasti skutečně posunulo a co výstavbu tisíců levných sdílených bodů stále brzdí.
Velká změna mezitím nastala v Praze. Od začátku roku 2026 už elektromobily neparkují v placených zónách zdarma a bezemisní auta využívají 50% slevu. Budeme hodnotit první měsíce nového systému, zda je právě parkování vhodným nástrojem podpory elektromobility a jak dlouho by současné zvýhodnění mělo dávat smysl.
Masový elektromobil možná přijede jako ojetina
Jedním z nejzajímavějších trendů letošního roku je prudký růst sekundárního trhu. Dovoz ojetých elektromobilů vzrostl za prvních osm měsíců meziročně o 68 % a elektromobily už tvoří přes 8 % všech dovezených ojetin. Právě několik let staré vozy se tak mohou stát cestou, jak se elektrický pohon dostane k výrazně většímu počtu českých zákazníků.
S tím ale přicházejí nové otázky. Jak kupující pozná skutečný stav baterie? Potřebujeme standardizovaný certifikát jejího zdraví? A nehrozí, že se Česko stane cílovou zemí pro velké množství starších elektromobilů ze západní Evropy bez dostatečně transparentní historie?
Čínská konkurence už není vzdálená budoucnost
Výrazně jinak než před rokem a půl vypadá také nabídka samotných aut. Značky jako BYD, Leapmotor nebo Xpeng jsou už běžnou součástí českého trhu a přinášejí nové modely, často s velmi agresivní cenou a pokročilou technikou. Budeme proto diskutovat, zda může právě čínská konkurence pomoci prolomit tradičně vysokou pořizovací cenu elektromobilů, ale také co znamená pro český a evropský automobilový průmysl.
Co bude skutečně platit v roce 2035?
Výrazně se změnila také politická debata kolem evropských emisních pravidel. Stávající evropská legislativa obsahuje pro nové osobní vozy a dodávky od roku 2035 cíl 100% snížení emisí CO₂, Evropská komise ale na konci roku 2025 navrhla jeho úpravu na 90 %. To by za určitých podmínek ponechalo prostor také pro spalovací motory, plug-in hybridy nebo vozy s prodlužovačem dojezdu. Jde ale zatím pouze o legislativní návrh, nikoliv definitivní podobu pravidel.
Podobně diskutovaným návrhem jsou povinné cíle pro elektrifikaci vozových parků velkých firem. Pro Česko návrh od roku 2030 počítá u nově registrovaných firemních osobních aut velkých podniků s alespoň 55% zastoupením nízkoemisních a bezemisních vozů, z toho minimálně 36 % mají tvořit čistě bezemisní auta. Probereme, zda by právě firemní flotily mohly být mnohem silnějším motorem české elektromobility než dotace pro jednotlivce a zároveň později vytvořit širokou nabídku dostupných ojetých elektromobilů.
Elektromobily v garážích a co nás čeká do roku 2030
Vrátíme se i k požární bezpečnosti a podzemním garážím. Obavy z elektromobilů a wallboxů stále komplikují některé projekty a instalace v bytových domech, přestože pro projektování parkování a nabíjení elektromobilů existují metodická doporučení Hasičského záchranného sboru. Zajímá nás proto, zda se debata za poslední rok a půl uklidnila a jestli už máme dost zkušeností a dat pro rozumnější přístup k této problematice.
A nakonec se podíváme dopředu. Kdy se může Česko dostat na 10% a později 20% podíl elektromobilů na prodejích nových aut? Kolik jich může po českých silnicích jezdit na konci roku 2030? A co by se během příštího roku a půl muselo změnit, abychom při našem případném třetím rozhovoru mohli říct, že se česká elektromobilita skutečně posunula?
```
