Odlehčovat auta je to nejlepší, o co se při vývoji můžete snažit. Auta jsou úspornější, se stejný motorem rychlejší a lépe se ovládají. Japonští výzkumníci a výrobci automobilových komponentů tvrdí, že díl vyrobený z celulózy váží jen pětinu toho, kolik by stejný díl vážil, kdyby byl z oceli, přitom dokáže být pětkrát silnější. Celulóza je základním stavebním kamenem rostlinných buněk, což jim dodává pevnost. Nanovlákna z celulózy by se v příštích desetiletích mohla stát skutečnou alternativou k oceli, ačkoli aktuálním trendem jsou pořád karbonová vlákna.
Výrobní proces založený na dřevní buničině však ještě není plně připraven a potřeboval by ještě několik let cizelování. Snižování hmotnosti vozidel bude do budoucna zásadní hlavně pro výrobce elektromobilů, které mají těžké baterie. Masanori Matsushiro, projektový manažer, který dohlíží na konstrukci karoserií ve společnosti Toyota Motor Corporation, řekl: „Odlehčování je neustálým problémem, s nímž se musíme vypořádat. Než budeme svědky širšího využití nových, lehčích materiálů v masové výrobě aut, musíme ještě vyřešit vysoké výrobní náklady.“
Výzkumníci z Kjótské univerzity a významní dodavatelé dílů jako např. Denso Corporation, největší dodavatel společnosti Toyota, a DaikyoNishikawa Corporation pracují s plasty obsahujícími nanovlákna celulózy. Ta vznikají rozbitím vláken celulózy na setiny mikronu (tisícina milimetru). Nanovlákna celulózy jsou používána v celé řadě výrobků od inkoustu po průhledné displeje, ale jejich potenciální využití v automobilech umožnila až „Kjótská technologie“, pomocí níž jsou chemicky ošetřená dřevní vlákna zapracovávána do plastů a současně rozbíjena do nanovláken, což oproti jiným technologiím sráží výrobní náklady zhruba na pětinu. Profesor z Kjótské univerzity Hiroaki Yano v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl: „Toto je technologie s nejnižšími náklady a nejvyšším výkonem, a proto se zaměřujeme na její využití u součástek pro automobilový a letecký průmysl.“
Už nyní se používají plasty jako náhrada za ocel a dřevní buničina by byla dalším krokem. Náklady na masovou výrobu kilogramu celulózového nanovlákna jsou přitom velmi slušné, v současné době činí asi tisíc jenů (zhruba 200 Kč). Do roku 2030 by se tyto náklady měly snížit na polovinu, což z něj učiní ekonomicky životaschopný výrobek, jelikož bude kombinován s plastem. Bude tak moci konkurovat vysokopevnostní oceli a hliníkovým slitinám, které v současné době stojí v přepočtu asi 50 Kč za kilogram. Průmysloví experti přitom předpokládají, že ceny uhlíkových vláken klesnou do roku 2025 na v přepočtu 250 Kč za kilogram.
Univerzita ve spolupráci s dodavateli automobilových dílů v současné době vyvíjí prototyp vozu s využitím dílů na bázi celulózových nanovláken, který bude dokončen v roce 2020. Je však třeba říct, že ne všichni jsou tak optimističtí a v automobilovém světě najdete nejednoho analytika, který je vůči novému materiálu skeptický.
Zdroj: reuters.com
