Domácí automobilka Škoda Auto se pustila do boření mýtů o elektromobilitě pomocí krátkých videí. Hlavním bořičem mýtů je Aleš Zbořil, kterému praktickými ukázkami pomáhá Táňa Malíková za volantem vozu Škoda Enyaq Coupé RS iV. V prvním díle bořili mýtus, že elektromobil nikam nedojede. Ve druhém díle se Aleš Zbořil dal soustředil na mýtus o tom, že nabíjecí stanici jen tak nenajdete.
Tentokrát Aleše usadil komentář v tomto znění: „Tohle si za ramecek nedate. Hledat dobyjecí stanici je jako hrát ruletu. Jezdite dokola a kdyz ji najdete, je to vyhra.“ Aleš ale vyhodnocuje, že si to naopak za rámeček dá, protože je to dílo samotného Vincenta van Hejta. Oceňuje pořádný kus odvahy za Y ve slově „dobyjecí“, ale nechce hledat hrubky, nýbrž dobíjecí stanice.
Táňa je u vozu připravena s dalekohledem a v autě ji čeká dárková taška s potřebným vybavením. Obsahuje mapu, fotoaparát a počítadlo, kdyby měla problém s matematikou. Aleše ale ujišťuje, že matematika jí jde výborně a podle její učitelky matematiky dobře. Vyráží tedy na trasu ve tvaru písmene A, která vede z Prahy přes Teplice a Louny k Rakovníku a poté přes Slaný a Kralupy nad Vltavou zpět do Prahy.
Nakonec Táňa hlásí, že ji to počítání úplně zmohlo, ale Aleše zajímají čísla. Ta jsou jasná. Na 220 kilometrech našla 72 dobíjecích bodů, což je 1 bod na 3 kilometry. Aleš tedy opět nasazuje ochranné brýle, bere si bílé rukavice a do rukou palici. Její rána dopadá přesně na komentář v rámečku.
