Velký nástup elektromobility, výhledové ukončení výroby aut se spalovacími motory a související otázky jsou témata, která hýbou nejen politikou, ale i běžnou občanskou společností. Jde o jednu z největších změn v dopravě, která historicky probíhá a řada hráčů se na ni nejen intenzivně připravuje, ale už ji provádí.
Tři čtvrtiny emisí v dopravě pochází v Evropě z provozu osobních a lehkých užitkových automobilů, a proto se na tento typ dopravy zaměřují plány nejvíce. V rámci současného tzv. Green Dealu platí plán, že v roce 2030 má dojít k 55 % redukci emisí u osobních aut a 50 % u lehkých užitkových aut a v roce 2035 mají být tyto typy doprav zcela bezemisní.
V rámci plánů Evropské unie se na tomto plánu nic nemění a jak potvrdil na konferenci Forum Elektromobilita Jan Dusík, zástupce generálního ředitele pro klimatickou politiku Evropské komise, ani nastupující nová Evropská komise nepřichází s plánem ji měnit. Zaštituje se mimo jiné tím, že výsledky jsou už zcela jasně viditelné. Oproti roku 2019 totiž už v loňském roce došlo ke snížení emisí na kilometr v dopravě o 27 %, a to díky velkému nástupu elektromobilů a plug-in hybridů. A v nastoupené cestě chce Evropská komise prostřednictvím národních států pokračovat a revizi konce výroby spalovacích motorů v roce 2035 neplánuje. Dodává však, že má jít o technologicky neutrální změnu a neříká tak, že se nutně musí stát jen pomocí bateriových elektromobilů a dává šance i vodíkovým vozům. Ty jsou však reálně v osobní dopravou spíše slepou uličkou a jejich větší rozšíření očekávat nelze.
Plány počítají i s bezemisní nákladní dopravou, ambiciozní cíle jsou stanoveny například i pro městské autobusy, které mají být z 90 % bezemisní v roce 2030 a zcela bezemisní do roku 2035. V roce 2027 má pak plně odstartovat nový systém obchodování s emisními povolenkami ETS 2.
Zakládán je také nový sociální klimatický fond, který bude obsahovat až 87 miliard eur v letech 2026-2032, které budou pocházet z části výnosů z povolenek ze systému ETS 1 a poté i výnosů z ETS 2 a dalších zdrojů. Vše bude založeno na národních klimatických plánech, které budou vypracovány do června roku 2025 a rozdělování financí na projekty bude v kompetenci národních států.
Velmi důležitou součástí celé koncepce je rovněž takzvaný Critical raw materials act – tedy legislativu na ochranu důležitých nerostných surovin, jejichž těžbu se Evropská komise snaží do určité míry vracet na území EU a snižovat tak závislost na třetích státech, zejména Číně.
-
