Evropská unie mačká všechny automobilky, které chtějí své modely prodávat v Evropě. Normy jsou neúprosné, a tak se musí elektrifikovat, snižují se objemy spalovacích motorů a vymýšlejí se různé technologie, které budou snižovat emise. Automobilka, která dnes nemá, nebo do pár let nebude mít elektromobil, jak kdyby už dnes neexistovala. A to nemluvím ani o nabídce plug-in hybridních modelů, kterých má například Mercedes nebo BMW celou řadu. Důvod je jasný: snižovaní emisí, ale má to opravdu takový smysl?
Zda to má smysl, nebo ne, tomu se dnes věnovat rozhodně nechci. Jen bychom si měli uvědomit, že problémem jsou i lodě. Stačí se podívat do Prahy, co přesně se po hladině Vltavy plaví, a tak bych mohl pokračovat. Evropa je jen jedna část světa, ale co třeba Indie, která tvoří čtvrtý největší automobilový trh světa? Možná budete překvapeni.
Jak píše bloomberg.com, Hyundai v Indii začal prodávat elektrickou Konu za 35 tisíc dolarů. Průměrný Ind si vydělá 2 tisíce dolarů ročně a nejprodávanější auto v Indii stojí 4 tisíce dolarů. Dvě třetiny majitelů vozidel neutratí za pořízení vozu více jak 10 tisíc dolarů. Zde je vidět, že uspět na tomto trhu s elektromobilitou bude opravdu těžké. Inde přitom patří k nejvíce znečištěným oblastem světa, ovšem příchod elektromobility do této země rozhodně není velké téma. Podle informací Bloombergu se prozatím v Indii prodalo okolo 8 tisíc elektrických modelů. To není mnoho, když vezmeme v potaz, že Indie má 150 milionů řidičů. Pro zajímavost: taková Čína prodá osm tisíc elektromobilů zhruba za dva dny.
„Indie prostě není trh pro elektrická auta,“ řekl R.C Bhargava, předseda společnosti Maruti Suzuki India. „Nemyslím si, že vláda nebo automobilové společnosti očekávají, že se v následujících dvou nebo třech letech něco změní a najednou se tady budou elektrická auta prodávat,“ dodal.
I přes nepříznivé předpoklady se podle Bloomberg New Energy Finance může v roce 2040 v Indii prodávat až 28 procent elektromobilů. Hyundai Konu Electric si podle statistik zakoupilo zhruba 130 zákazníků. Pro většinu z nich není však žití s elektrickým autem tak jednoduché. Například Nidha Maheshwary, finanční pracovnice z Nového Dilí, si elektromobil pořídila, aby ukázala dětem cestu k ekologii, ale po zakoupení má problém s nabíjením vozu. Hyundai na tamním trhu k autu dodává dva wallboxy, ale i tak nabití trvá až 19 hodin, když to vše dobře jde. Plány Indie má velké, ostatně od roku 2030 chce tento stát prodávat pouze elektromobily. Zda je tento scénář reálný, je otázkou.
Příchod elektromobility je nevyhnutelný. Jen je dobré si uvědomit, že stále existují velké trhy, kde dosáhnout určitého podílu elektromobilů bude přeci jenom velký kus práce. A nutně nemusí jít jenom o Indii, ale stačí se podívat do států, jako je například Bulharsku nebo Rusko.
Fakt by me zajimalo cim by jste chtel pokracovat.
On i ten argument s lodemi na Vltave je fakt ulet. Spocital jste nekdy kolik se jich tam plavi a dal si to do kontrastu s poctem aut, ktere kazdy den brazdi ulice Prahy?
Nechapu proc by nas melo zajimat, ze v Indii je jim jedno, ze se v ulicich travi smradem z aut, to je jejich volba.
Ja, bych ale rad pane Svatosi chodil po ulicich Prahy bez vidiny, ze budu podzim zivota travit v cekarnach onkologickych ordinaci...