Detroit Electric byl nejznámější značkou amerických elektromobilů v počátcích automobilismu. Krátce znovuzrozena byla po roce 2007, v dubnu 2013 představila první nový model SP:01. Stalo se tak v krásném mrakodrapu Fisher Building z roku 1928, postaveném dva bloky od slavné Woodward Avenue v Detroitu, jenž se v předminulém desetiletí stal sídlem znovuzrozené společnosti Detroit Electric. Její ředitel Albert Lam představil dvoumístný SP:01, což ovšem nebylo nic jiného, než další verze sportovního vozu Lotus Elise/Exige, přestavěného na elektrický pohon. Původní Detroit Electric byl zároveň nejdéle existujícím výrobcem elektromobilů v USA.
Ve stopách Detroitu a Tesly
Nebyl to příliš originální nápad, nicméně v té době už produkce prvního typu Tesla Roadster na prodlouženém rámu Lotus skončila, zatímco výroba obdobného Dodge Circuit (základem Lotus Europa) se po úpadku Chrysleru nikdy nerozběhla. Albert Lam, britský občan asijského původu, však byl u toho jako bývalý ředitel Lotus Engineering, a tak není divu, že sáhl po stejné a osvědčené konstrukci. Detroit Electric SP:01 byl roadster/coupé (s vyjímatelnými střešními panely), vybavený asynchronním elektromotorem 150 kW, 225 Nm, uloženým uprostřed před poháněnou zadní nápravou. Akumulátory Li-Pol 37 kWh (výrobce neuveden) měly posloužit na více než 280 km jízdy, dobíjení nabíječkou AC za 4,3 hodiny (z běžné sítě za 10,7 hodiny). Výrobce tehdy zdůraznil, že šlo o nejrychlejší produkční elektromobil (maximálka 249 km/h a zrychlení z 0 na 100 km/h za 3,7 sekundy).
Za vším hledej Lotus
Podobně jako Elon Musk se také Albert Lam rozhodl pro hliníkový nosný rám z Lotusu, stejně jako pro originální nezávislé zavěšení všech kol na dvojitých příčných ramenech se soustřednými jednotkami vinutá pružina/tlumič. Rozvor náprav 2 300 mm byl shodný jako u Elise, obdobné byly vnější rozměry 3 880 × 1 751 × 1 117 mm. Litá kola nesla pneumatiky rozměrů 195/50 R16 vpředu a 225/45 R 17 vzadu, brzdy byly samozřejmě kotoučové, ale s využitím rekuperace, nechyběly ABS a ESC. Základní převodovka vozu je jen dvoustupňová samočinná, výrobce však tehdy sliboval alternativu manuální se čtyřmi nebo pěti stupni pro jízdu vpřed! Hmotnost vozu byla pouhých 1 070 kg.
Albert Lam pracoval pro Apple Computers i Group Lotus, podílel se na obchodním propojení ZAP, Youngman a Proton/Lotus v Číně, než dostal funkci šéfa Detroit Electric. K jeho plánům před deseti lety patřila výroba různých elektromobilů, od konce roku 2014 chtěl přidat sedany a hatchbacky, takže sledoval styl tehdejší Tesly Motors.
Krátké znovuzrození
Původní společnost Detroit Electric vznikla roku 1884 jako Anderson Carriage Company v Port Huronu (Michigan) pro stavbu kočárů, ale v roce 1895 zakladatel William Anderson přestěhoval podnik do Detroitu, kde roku 1907 vznikl první elektromobil značky Detroit Electric. Byl úspěšný, v roce 1914 roční produkce dosáhla 4 669 elektromobilů, 1919 byl podnik oficiálně přejmenován na Detroit Electric Car Company a až do roku 1939 vyráběl elektromobily (v posledních letech už jen na individuální zakázky). Ke klientům patřili Henry Ford a Thomas Alva Edison.
Koncem roku 2007 skupina amerických, malajsijských a nizozemských investorů koupila slavné jméno a počátkem 2008 byla založena nová Detroit Electric Holdings, Ltd., jako společný podnik kalifornského prodejce elektromobilů ZAP (Zero Air Pollution) a čínské automobilky Youngman Automotive Group (neúspěšně se pokusila o koupi švédského Saabu; v Číně nabízela vozy Proton s označením Lotus). V červnu 2009 byla oznámena spolupráce s Dongfengem s velkými plány (přes 200 tisíc aut ročně), pak informace utichly až do dubna 2013, kdy se představil Detroit Electric SP:01, ovšem už bez zmínky o Dongfengu. Detroit Electric měl továrnu ve Wayne County u Detroitu s počáteční kapacitou 2 500 elektromobilů ročně. Výroba se však nerozběhla, a tak na svého jmenovce, jenž prodal třináct tisíc elektromobilů do roku 1939, vlastně nikdy nenavázal. Slavné jméno opět tiše zmizelo.
