O tom, co udělat s vysloužilými bateriemi elektromobilů, se vedou diskuze. Odborníci se zpravidla shodují na tom, že mezi použitím v autě a recyklací je ideální ještě využití baterie do bateriového úložiště. Když poklesne kapacita baterie k 70 %, je to pro použití v autě příliš málo, ale v bateriovém úložišti poslouží ještě zhruba 10 let a až poté se může baterie recyklovat. A právě to nám v praxi ukazuje společný projekt Pražské energetiky (PRE) a Škoda Auto DigiLab.
PRE a Škoda Auto DigiLab ukazují, k čemu mohou sloužit vysloužilé baterie z elektromobilů – Reportáž o unikátním nabíjecím HUBu
Bateriové úložiště snižuje nároky na distribuční síť
Dobíjecí stanice PREpoint u plaveckého bazénu na Praze 11 jsou navrženy jako klasický městský dobíjecí hub, který dokáže zajistit nabíjení až 12 elektromobilů zároveň. Takto nastavené parametry dobíjecího místa se v Praze stávají standardem, ale forma řešení způsobu připojení na Praze 11 je v Česku naprosto unikátní. Díky tomu, že je příslušné dobíjecí místo vybaveno bateriovým úložištěm s kapacitou 300 kWh, bylo možné realizovat náročnou instalaci ve velmi krátkém čase a s výrazně nižšími nároky na elektrickou distribuční soustavu.
Ultrarychlá dobíjecí stanice, která umožní dobíjení elektromobilu výkonem až 150 kW a má dva konektory CCS, je navíc doplněna dalšími 5 nabíječkami o výkonu 2× 22 kW. K tomu mu ovšem stačí příkon 75 kW, protože když není žádný odběr, nebo je nižší než příkon stanice, ukládá se energie do bateriového úložiště. To pak v případě potřeby doplní potřebnou energii k příkonu nabíjecího hubu. Teoretický maximální odběr při plném vytížení hubu by byl 370 kW, ale reálně to bude méně, protože není mnoho vozů s palubní nabíječkou 22 kW. Nejčastěji bývá palubní nabíječka o výkonu 11 kW, což by při využití plného výkonu ultrarychlé nabíjecí stanice znamenalo celkový odběr 260 kW. Bateriové úložiště dokáže poskytnout výkon až 210 kW, což znamená celkový výkon hubu 285 kW.
Je použito 48 vysloužilých modulů z vozů Škoda Enyaq
Výše zmíněné energetické úložiště je uspořádáno ze 48 bateriových modulů, které předtím sloužily ve vozech Škoda Enyaq iV. Bateriové úložiště má kapacitu 300 kWh a může využívat baterie, které mají minimálně 70 % původní kapacity. V tomto případě jde ale o baterie z testovacích prototypů vozů Škoda Enyaq, které reálně nemají tak vysoký pokles kapacity, použité moduly tedy mají výrazně přes zmíněných 70 % původní kapacity. Toto takzvané sekundární využití baterií je nejúčinnější formou využití, kdy je efektivně využita zbytková kapacita baterie, a tím je prodloužen její životní cyklus. V rámci energetického úložiště jsou vysoce kvalitní baterie méně namáhány, mohou tak bez problému sloužit dalších 10 a více let.
Energetická úložiště umožní rozvoj nabíjecí infrastruktury i v místech, kde by jinak nebylo technicky možné velké množství dobíjecích stanic postavit. „Pražská energetika si díky tomuto projektu na Praze 11 otestuje použití bateriového úložiště jako alternativního způsobu posílení distribuční sítě, kdy nemusí řešit nutné navýšení výkonu pomocí zdlouhavé výstavby úplně nové kabelové sítě,“ říká Vojtěch Fried z oddělení Rozvoj elektromobility v PRE.
„Baterie jsou před nasazením v úložišti podrobeny kapacitnímu testu, který spočívá v provedení úplného nabití a vybití, vizuálnímu testu a testu komunikace,“ uvádí Jan Železný ze společnosti Škoda Auto DigiLab. „Pro účely energetických úložišť se hodí opotřebené baterie s tzv. state-of-health (SOH) i pod 70 %. My se u našich baterií z testovacích či vývojových vozů na tato čísla zatím nedostáváme,“ říká Jan Špatný ze Škoda Auto.
Propracovaná protipožární ochrana
Protipožární opatření úložiště jsou jak pasivní (robustnost bateriových modulů původně homologovaných pro provoz ve vozidlech), tak aktivní v úložišti samotném, kde je monitorována řada parametrů. Kdyby došlo na nejhorší, je zde integrován požární ventil, kterým se bateriová část zcela zaplaví a ochladí.
Osobně znám několik lidí, kteří na divizi PreMobility pracují a když se s nimi bavím, tak je vidět, že o elektromobilitě přemýšlejí jako o komplexním řešení. Např. řada z nich odmítá instalace stanic s nabíjecím výkonem na 100 kW, protože je považují za příliš zatěžující pro rozvodnou síť.