BMW Group dnes slavnostně otevřela svůj kampus pro autonomní jízdu v Unterschleißheimu nedaleko Mnichova. Klaus Fröhlich, člen představenstva BMW AG odpovědný za vývoj a výzkum, byli spolu s bavorským premiérem Marcusem Söderem přítomni při slavnostní inauguraci tohoto vývojového střediska pro budoucí technologie. Kampus BMW Group pro autonomní jízdu je nyní nejmodernějším vývojovým centrem, které bude připraveno poskytnout kapacity pro zvyšující se nároky na vývoj a inovace v oblasti autonomní jízdy.
Před 15 měsíci bylo u BMW Group rozhodnuto o sjednocení vývoje pro oblasti konektivity vozidel a autonomní jízdy pod jednu střechu. Kampus na ploše 23 000 metrů čtverečních, určený pro 1 800 zaměstnanců, vznikl v rekordně krátké době. BMW Group hodlá v novém kampusu v Unterschleißheimu dále zintenzivnit vývoj systémů pro plně automatizovaná vozidla, takže bude přijímat IT specialisty a softwarové inženýry z oblastí umělé inteligence, učení strojů a datové analýzy.
Pro další vývoj je nezbytné nasbírat nejdříve velké množství údajů z reálného světa prostřednictvím systému senzorů namontovaných ve vozidlech. Typy senzorů a jejich umístění ve vývojových vozidlech odpovídá plánovanému nastavení a je součástí soustředění na kompletní vozidlo od začátku vývoje. Technologie lidar, radar, ultrazvukové senzory a kamery se spojují dohromady, aby v řídicím systému vozidla vytvořily obraz bezprostředního okolí vozu i širšího prostředí. Ve výsledku bude v každém vozidle fungovat několik desítek senzorů, které mu dají jeho schopnost vnímání.
Obrovská množství dat získaných tímto procesem potom prochází inteligentní přípravou a zpracováním. V průběhu pracovního dne nasbírá testovací vozidlo s vysoce automatizovanými jízdními senzory přibližně 16 terabajtů dat, zatímco testovací vozidlo vybavené senzorovou technologií pro plně automatizované řízení nasbírá přibližně 40 terabajtů. Příprava a zpracování dat probíhá v datovém centru, které je umístěné přibližně dva kilometry od nového kampusu pro autonomní jízdu.
Díky odpovídajícímu výpočetnímu výkonu budou tato data rychle zpřístupněna pro trénování neuronových sítí a ladění algoritmů. To jasně ilustruje, jak autonomní řízení a s ním spojené online služby posunou dnešní hranice, pokud jde o infrastrukturu skladování dat a výpočetní výkon. Po sestavení testovací flotily 40 vozidel v roce 2017 nyní BMW Group sbírá data ze senzorů a vozidel v mnoha různých typech dopravních situací. Testovací flotila se v roce 2018 rozroste ze 40 na 80 vozidel a bude nasazena v Německu, USA, Izraeli a Číně.
Do roku 2021 bude v datovém centru zpracováno 200 petabajtů dat. Síťová infrastruktura pro datové přenosy o rychlosti 2× 100 Gb/s je mnohokrát rychlejší než kapacity současných datových linek. Aby byl garantován následný bezpečný provoz na veřejných silnicích, je infrastruktura datového centra základem pro analýzu všech představitelných jízdních situací. S vyhodnocováním dat (v procesu strojového učení) a simulací dopravních situací pomáhá přibližně 100 000 procesorových jader.
Velmi důležité jsou simulace, díky kterým mohou být zmapovány i situace, které se ve skutečném světě stávají zřídka. To je prováděno za pomoci importu aktuální úrovně funkčnosti testovacího vozidla do virtuálního vozidla ve virtuálním světě. Autonomní řízení je možné jen díky umělé inteligenci. Již v rané fázi vývoje začalo být zřejmé, že autonomního řízení nelze dosáhnout za pomoci přístupu založeného jen na pravidlech. Namísto toho jsou pro uvedení vize autonomního řízení do reality zapotřebí adaptivní stroje s umělou inteligencí.
Umělá inteligence počítačům umožňuje přicházet s čím dál více inovativními řešeními, která by byla ještě před pár lety nemyslitelná. Data ze senzorů jsou předzpracována, než jsou vydána rychlostí několika Gb/s a přenesena do počítače PAD. Řídicí jednotky PAD fungují jako centrální „mozek“ pro vypočítávání jízdních úkolů. Přicházející data zaslaná do PAD zahrnují všechna data senzorů, stejně jako data z vysoce přesné silniční mapy.
Tato data jsou využívána pro výpočet modelu prostředí, jízdní strategie a trajektorie. Trajektorie je následně přenesena do systému „Motion Control“, neboli řízení pohybu. Motion Control řídí systém pohonu, brzdy a řízení. Bezpečnost a plynulost pohybu vozidla jsou zde hlavními prioritami.
Součástí slavnostního otevření Kampusu pro autonomní jízdu BMW Group bylo též představení autonomního řízení, a to konkrétně interakce mezi vozidly úrovně 4 a nejvyšší úrovně 5. V představení vyrazilo BMW řady 7 bez kohokoliv na palubě, následně si jej majitel k sobě přivolal prostřednictvím aplikace v chytrém telefonu. Vozidlo může být vysláno na zvolený bod vyzvednutí a přístup do přistaveného vozu je prostřednictvím telefonu. Další možností identifikace bude prototypový vnější displej, který dokonce pozdraví zvoleného cestujícího jménem. Budoucnost je nám každým dnem blíž.
Zdroj: tisková zpráva
