Dvourozměrné fotografie neukázaly naplno, jak moc se tento koncept liší od toho, nač jsme dnes zvyklí. Především vidíme ukázkové využití obestavěného prostoru. Zatímco dnešní čtyřmetrová auta musejí na tuto omezenou plochu dostat motor, místo pro posádku a ještě oddělený kufr, BMW tyto konvence prolomilo. Prostě celou délku vyplnilo pohodlným salonem pro čtyři cestující, v němž se najde kout pro poháněcí řetězec i místo pro trochu zavazadel. A protože to není upoutávka na brzy nadcházející sériový model, mohla se stavidla fantazie otevřít naplno.
BMW i Vision Circular je vizí do roku 2040
BMW i Vision Circular má sice primárně uklidnit ekology tím, že je prakticky celé z recyklovaných materiálů a po skončení své pozemské pouti se zase ze 100 % obrátí v druhotné suroviny, ovšem má co říci i fanouškům aut. Vyznavači dlouhých kapot a kouře od pneumatik se u něj sice nezastaví, ale nám ostatním sděluje ledacos. Třeba o tom, jak vizionáři v automobilce aktuálně přemýšlejí. A nutno říci, že čtyřmetrový minimalistický vozík, vytištěný z velké části na 3D tiskárně, nutí k zamyšlení. Třeba nad tím, jak daleko jsou hranice, na něž dříve či později narazíme, když budeme považovat individuální mobilitu za samozřejmou součást života pro všechny. Případně, jestli je opravdu nutné, aby s sebou každý automobil vozil čtyři a půl metru a tunu a půl materiálu. A tady vidíme jednu z možných cest, jak při zachování osobního pohodlí a svobody trochu méně ubližovat planetě.
První dojmy jsou jen málo autové, nezvykle tvarovaný objekt připomíná spíš moderní skulpturu či obytnou buňku z budoucnosti. A obojím vlastně také je. Čistě jednoprostorová koncepce lehce připomíná některé počiny z minula, ovšem chytře vytažené blatníky a práce s horizontálními prvky vzadu vytváří dojem pohybu. Tady zvítězila forma, protože obsah, představovaný různými typickými designovými detaily, byl téměř potlačen. Žádné chromové ledvinky, žádné kulaté světlomety. Zato došlo na oprášení legendárního Hofmeister knicku, tedy typického tvaru zadního konce bočních oken, na který řada moderních sériových BMW už rezignovala, ač byl po dlouhá desetiletí součástí základní identity mnichovských aut. A opravdoví fanoušci tak poznají BMW i zde zcela bezpečně.
Uvnitř se téměř bydlí; i na omezeném prostoru architekti stvořili velmi útulné místo. Proti sobě otvírané dveře bez B-sloupku jsou u dnešních konceptů téměř povinností, zde tvůrci navíc přidali jejich elektrické ovládání. Křesla dostala bohaté, nadýchané čalounění a klasická automobilová sedadla připomínají jen vzdáleně. Prostor není narušen téměř ničím, kromě palubní desky, která zřejmě vejde do učebnic designu. Nejde ani tak o její výrazný tvar do V, ale o středovou část, z níž přecházejí oči. Průsvitný objekt, plný nepravidelných hran, odlesků a rozloženého světla, je totiž něčím natolik odlišným, že by sám stál za vystavení. Ani ostatní prvky, vzniklé 3D tiskem, se ale nedají zahanbit, počínaje filigránským volantem až po velmi zdobné dekorace po obvodu salonu. Zrak téměř neví, nač se koukat dřív a mozek většinu času ani nenapadne, že vlastně sedí v autě. Pokud se aspoň část z těchto myšlenek dostane do sériové výroby, bude mezi fanoušky BMW brzy hodně o čem mluvit.
