Znalci automobilové historie dobře vědí, že prvních šest oficiálně zaznamenaných světových rychlostních rekordů ustavily elektromobily, a to v letech 1898–1899. Teprve v roce 1902 přišel souboj spalovacího motoru s parním strojem. Francouzský hrabě Gaston de Chasseloup-Laubat a belgický závodník Camille Jénatzy postupně na silnici u francouzského Achères zvyšovali dosaženou rychlost od prvních 63,149 km/h (Gaston na elektrickém Jeantaudu) až po první pokoření hranice 100 km/h, kterou rychlostí 105,876 km/h v dubnu 1899 překonal Camille Jénatzy na svém věhlasném elektrickém speciálu La Jamais Contente (Nikdy spokojena). Když do boje o absolutní rekord vstoupily turbíny, bylo už všechno jinak, ale přesto se našli další konstruktéři, kteří stavěli rekordní elektromobily. Připomeňme třeba Autolite Lead-Wedge, s nímž Jerry Kugel zajel první americký rekord elektromobilů rychlostí 223,47 km/h v listopadu 1968 na solné pláni v Bonneville.
Bertone se ujímá iniciativy
Jedním z pokusů je třicet let starý rychlostní speciál Bertone Z.E.R. (Zero Emission Record), který jsme si poprvé prohlédli na pařížském autosalonu v roce 1994. Vznikl s podporou výrobce akumulátorů FIAMM, jenž poskytl už tehdy plně recyklovatelnou sadu 36 olověných akumulátorů jmenovitého napětí 430 V s hmotností 600 kg. Jednomístný proudnicový vůz lehké stavby vykazoval součinitel odporu vzduchu pouhých 0,115 a vážil s akumulátory jen 890 kg; byl dlouhý 4 200 mm, široký 990 mm a vysoký 815 mm. Synchronní trakční elektromotor S.B.C. s výkonem 150 kW, permanentními magnety a elektronickou optimalizací točivého momentu poháněl zadní kola; vynikal účinností přes 90 procent. Pneumatiky rozměrů 115/70 – 16 natlakované na 4,2 baru (0,42 MPa) s nízkým valivým odporem dodal Michelin. Na kruhovou zkušební dráhu Nardò v jižní Itálii doprovázely Z.E.R. dva supersportovní dvanáctiválce Lamborghini Countach, které karosář Nuccio Bertone označil za kmotry projektu (první vznikl v roce 1971).
Potenciál 350 km/h
Na kruhové trati v Nardò v provincii Lecce překročil Bertone Z.E.R. jako první elektromobil největší rychlost 300 km/h. Podle konstruktérů měl na rovné trati potenciál 350 km/h, ale charakter kruhové dráhy vzhledem k odstředivé síle tuto možnost snížil nejméně o 35 km/h. Uvažovalo se o pozdější výměně olověných akumulátorů za účinnější stříbro-zinkové, či nikl-kadmiové, ale k tomu už nedošlo, protože se běžně nevyráběly. I tak jsou dosažené rychlostní a vytrvalostní rekordy ve třídě elektromobilů do hmotnosti 1 000 kg obdivuhodné. Zkušební řidič a italský formulový závodník Oscar De Vita (ročník 1970) nejprve zajel 2. října 1994 vytrvalostní rekord na jednu hodinu s průměrnou rychlostí 199,882 km/h, následující rok se do jihoitalského Nardò vrátil, aby zajel letmý kilometr rychlostí 303,977 km/h, čímž jako první řidič elektromobilu překonal třísetkilometrovou hranici. Rekordní vůz se dochoval, polygon v Nardò postavený Fiatem v roce 1975 je od roku 2012 zkušebním a technickým centrem Porsche Engineering.
