Trh s užitkovými vozidly v Evropské unii za první pololetí roku 2026 roste podle ACEA i přes nepříznivé geopolitické okolnosti ve všech třech kategoriích. Přibylo tedy dodávek, nákladních vozidel i autobusů, ovšem nestejnou měrou.
Dodávky si totiž meziročně polepšily o 1,9 % na 742 759 kusů, což je ve finále úspěch, protože na třech klíčových trzích se tento segment naopak propadl. Konkrétně v Německu (-4,6 %), v Itálii (-4,7 %) a Francii (-2,1 %). Situaci ovšem zachránilo Španělsko, které rostlo o 7,9 %. V této kategorii nadále dominuje diesel s podílem 79,1 %, který ovšem znamená propad o 1,8 %. Utěšeně roste podíl čistě bateriových pohonů (+41,6 %), které si ukously 13,2 % tržního koláče. Výrazně rostou i hybridy, konkrétně o 31,7 %, jejich podíl ovšem zůstává marginální a tvoří jen 3,3 % trhu.
Nákladní automobily si polepšily o výrazných 9,8 % na celkových 171 933 kusů, přičemž hlavním tahounem byl rostoucí zájem o těžké kamiony, jichž se prodalo o 11,1 % více. Hlavním tahounem zde bylo Polsko, kde pokračuje konjunktura logistických služeb a které odebralo meziročně o 25,9 % více. Dařilo se i Španělsku, které si polepšilo o 13,2 %, a Německu s příbytkem 7,1 %. Ve Francii se počty naopak téměř nezměnily. V této kategorii se elektrizace prosazuje nejhůře. Diesely si totiž drží drtivou dominanci a i když jejich podíl meziročně mírně klesl z 92,6 na 92,1 %, v absolutních číslech jich naopak přibylo, a to rovnou 9,3 %. Čistě bateriový pohon ale zvedá hlavu a meziročně navýšil podíl z 3,6 na 4,8 %, což je hlavní zásluha Německa (+88,5 %), Nizozemska (+44,5 %) a Francie (+43,7 %). V těchto třech zemích se prodalo 74 % všech nabíjecích kamionů za sledované období.
Autobusy zažívají zlatý věk, meziročně se jich prodalo o 22,7 % více, celkem tedy 22 590 kusů. I zde se blýsklo Polsko, které meziročně vyskočilo o 78 % a stalo se čtvrtým největším unijním autobusovým trhem. Z dominantních trhů se dařilo Itálii (+51.6 %), která se stala největším unijním trhem s autobusy, dále Německu a Francii, které vykázaly shodný růst o 21,6 %. Pouze Španělsko pokleslo, a to o 8,5 %. Elektrizaci se tu dařilo mimořádně, počet nabíjecích autobusů meziročně vyletělo o 56,8 % a vylepšil tržní podíl z loňských 21,6 na letošních 27,7 %. Zde nejvíce táhla Itálie, kde se počet elektrobusů meziročně zečtyřnásobil. Za zmínku stojí i Portugalsko, které se meziročně vyšvihlo o 1 460,6 % a stalo se čtvrtým největším trhem elektrobusů. Podíl naftových pohonů sice meziročně klesl ze 64,3 na 58,2 %, ovšem v absolutních číslech se dieselů prodalo o 11 % více. Hybridů meziročně přibylo 10,7 %, tržní podíl jim ovšem klesl z 6,8 na 6,1 %.
V Česku se za letošní první pololetí prodalo 996 elektrických dodávek, což znamená meziroční růst o 52,8 %. Středně těžký náklaďák na elektřinu se tu neprodal ani jeden, ovšem těžkých přibylo 61, což znamená evoluční růst o rovných sedm procent. I toto nezávratné množství nám ovšem zajistilo sedmé místo v EU. V elektrobusech na tom bohužel zatím tak dobře nejsme, protože se jich prodalo jen 38. Ovšem i to znamená meziroční růst o 171,4 %, což je šestý nejrychlejší unijní růst. Ovšem co je to proti Slovinsku, které zaznamenalo růst o 3 700 %. Tam se nicméně v loňském prvním pololetí prodal jediný elektrobus.
