Škoda Enyaq 85 (2025)

Škoda Enyaq je jedním z nejprodávanějších elektromobilů nejen na českém trhu a nedávno uvedená faceliftovaná verze by pochopitelně měla navázat na úspěch předchůdce. Někteří novému faceliftu trochu vytýkají, že už nevypadá jako „normální“ auto, ale zbytečně dává najevo, že se jedná o elektromobil. Méně znalí zase mohou tápat v tom, jestli před sebou mají nový Enyaq, nebo Elroq. V každém případě jsem s Enyaqem před faceliftem najel pěkných pár tisíc kilometrů a byl jsem s ním třeba i na dovolené v Řecku. V tomto testu vám ale povím o tom, jaký dojem na mě udělala faceliftovaná verze.

Enyaq, nebo Elroq?

Nové vozy Enyaq a Elroq jsou si skutečně hodně podobné, avšak Enyaq nemá nárazník v duchu designového jazyka Modern Solid jako Elroq. Snadným rozpoznávacím prvkem jsou vertikální mřížky u nárazníku Enyaqu, které u Elroqu nenajdete. Maska Enyaqu pak působí nepochybně moderněji, ale osobně si nejsem jistý tím, že vypadá oproti původnímu provedení skutečně lépe. Nevadilo by mi ani tak to, že působí více futuristicky, ale spíše mám dojem, že není na první pohled tak snadno rozpoznatelná. Přeci jen by podle mého názoru měl být aktuálně nejlepší elektromobil české automobilky snadno identifikovatelný na první pohled, namísto tápání, zda se jedná o Elroq/Enyaq, ale design, ať každý posoudí sám.

Na celou obrazovku

Z bočního pohledu pak můžete Enyaq poznat podle části u pantu kapoty, plastový díl totiž už není mřížkovaný. Vzadu lze zase odhalit faceliftovaný Enyaq podle mírně odlišného nárazníku a upravených světel s rozdělenými elementy. V každém případě je zřejmé, že největší změnou prošla příď. Pro mnohé zájemce velmi důležité hodnoty, jako je například štědrá kapacita zavazadlového prostoru 585 litrů, zůstaly zachovány. Na délku má pak nový Enyaq 4 658 mm, na šířku 1 879 mm a na výšku zhruba 1,6 m. Díky upravené přídi navíc došlo i ke zlepšení odporu vzduchu, kdy koeficient činí 0,245 a u liftbacku dokonce 0,225, takže jde o nejvíce aerodynamický vůz Škoda vůbec.

Přečtěte si také

Test Modernizovaná Škoda Enyaq a Enyaq Coupé – První jízdní dojmy

Když ale pomineme upravený design, je Enyaq stále velmi komfortním SUV, do kterého se velmi pohodlně nasedá i vystupuje z něj. Úhly rozevření dveří jsou dostatečně velké, takže nepředstavuje problém ani nakládání menších dětí do sedačky, stejně tak vytažení relativně velké a těžké (dětské) sedačky Klippan Triofix. Oproti Insteru zde ale na děti nebo pasažéry obecně nečeká žádný modulární systém příslušenství, tedy možnost nainstalovat originální stoleček, nějakým způsobem upravit panely dveří a podobně. Nechybí ale „Simply Clever“ kapsa v sedadle na větší a menší předměty, třeba na tablet a smartphone. Scházet nesmí ani praktický plastový odkladač, který si můžete vytáhnout, pokud se vám nelíbí, a vytvořit tak více místa na nohy pro třetího pasažéra. Avšak i dvojice USB-C s trochou nadsázky napovídá, že nejlépe se vzadu cestuje ve dvou, i když je tu místa na ramena relativně hodně.

Na celou obrazovku

Přiznám se, že už si nepamatuji, jak to bylo přesně se sklonem zadní lavice u předešlého Enyaqu (a zřejmě byl naprosto stejný), ale sklon opěradel nepovažuji za úplně ideální. Sedíte totiž docela napřímeně, což není moc pohodlné a po delší chvíli z toho může bolet spodní část zad. Sklon si bohužel nelze upravit, což by vozu jistě velmi slušelo. Nechybí velkorysé kapsy ve dveřích, v testovaném provedení je i sluneční roletka i pěkné LED bodové osvětlení na stropě, i když prohýbající se část stropu příliš dobrý dojem nedělá. V každém případě máte i dost místa pro nohy, respektive chodidla, která můžete zasunout pod sedadlo před vámi, a možnost si odložit nápoj do středové opěrky lokte. Díky světlým prvkům se pak ani zde vzadu necítíte nějak stísněně. Pěkným detailem u testované verze jsou i bezpečnostní pásy v červeném/oranžovém provedení.

Přečtěte si také

Český trh s elektromobily vzkvétá, dominuje mu Škoda Auto

Vpředu je pak situace u sedadel, co se komfortu týče, diametrálně odlišná a troufám si říct, že komfortní pozici za volantem si najde řidič každého vzrůstu. V případě testovaného modelu si navíc lze upravovat nastavení obou předních sedadel elektronicky a nastavit si třeba i bederní opěrku. Výsledkem je velmi pohodlný posed i na delších cestách. V noci navíc nepochybně oceníte i matrixová světla s 36 elementy, které umí velmi pěkně stínovat i v náročnějších podmínkách, jako je kopcovitý terén se zatáčkami.

Digitální pastva pro oči

Pasažéři se rozhodně nebudou cítit nijak ochuzeni ani v oblasti infotainmentu. Na řidiče čekají hned dva displeje v zorném poli, a to digitální kokpit za volantem a také 3D head-up displej, který umí promítat informace na celou výšku čelního skla a funguje skutečně velmi pěkně. Při sjíždění z dálnice například vytvoří iluzi, kdy se přibližujete k šipkám, které vám ukazují, kterým pruhem se vydat. V některých případech jsem si říkal, jestli tato technologie není možná až moc imerzivní a nerozptyluje řidiče trochu od řízení, ale celkový dojem je rozhodně pozitivní. Head-up displej si navíc samozřejmě můžete upravit dle potřeb, právě díky HUDu by mi vlastně ani nevadilo, kdyby obrazovka před volantem zmizela. Z designového hlediska na mě působí také trochu zvláštně černá linka z lesklého materiálu, která se zdá být poněkud zbytečná. Tvůrci tohoto řešení by možná namítli, že je zde právě kvůli head-up displeji, avšak viděl jsem i již lepší řešení u vozů s touto technologií.

Na celou obrazovku

Oproti mé první zkušenosti s úplně nejstarší verzí Enyaqu, respektive verzí systému infotainmentu, jsem během testu nenarazil ani na žádné softwarové nedostatky. Vše funguje příkladně svižně, odezva je vždy rychlá a nikdy se mi nestalo, že by mi třeba zčernala část obrazovky nebo něco nefungovalo, respektive jsem musel dlouho čekat na „načítací kolečko“ atd. Pochopitelně je v rámci nejnovějšího infotainmentu dostupná také řada aplikací a systém vás umí i varovat o nehodě před vámi, radaru a tak dále. Právě posledně zmíněná vychytávka přitom fungovala velmi dobře, což jsem porovnával s tím, co mi ukazovala aplikace Waze v rámci zrcadlení Android Auto a Apple CarPlay. V tomto ohledu je rovněž vhodné zmínit, že pokud používáte smartphone s Androidem, určitě vás potěší, že při navigaci přes Waze či Google Mapy umí infotainment zrcadlit informace i přímo do head-up displeje, uživatelé iPhonů (alespoň zatím) mají smůlu.

Přečtěte si také

Škoda Elroq RS. Zelená mamba znovu útočí – První dojmy

Co se týče praktičnosti, kromě obligátních deštníků nechybí celá řada různých odkládacích prostorů na všechno možné, od lahví až po drobnosti. Pod loketní opěrkou se pak ukrývá poměrně hluboký prostor na další cennosti a samozřejmě nechybí ani bezdrátová nabíječka telefonů.

Ne všechny technologie jsou dokonalé

Velkou výhodou rovněž je, že asistenti v Enyaqu nejsou nijak přehnaně agresivní a obvykle jsem necítil potřebu po zapnutí vozu cokoliv vypínat. Upozornění na překročení doporučené rychlosti pípá poměrně tiše a ne příliš otravně a ničím dalším mě Enyaq neobtěžoval, tedy s jednou výjimkou. Dokonce se s vámi ani nebude chtít příliš často „prát“ o volant a naopak oceníte, jak umí krásně předvídat a upravovat jízdu na základě značení a podmínek. Pokud budete jezdit spíše klidně, víceméně může Enyaq do velké míry řídit za vás.

Na celou obrazovku

Jediné, co mě v interiéru skutečně rozčilovalo, je kvalita zadní kamery, která je bohužel docela bídná a rozhodně neodpovídá ceně ani třídě tohoto vozu. I Hyundai Inster dokáže nabídnout výrazně kvalitnější kamerový systém, což by měla být pro nový Enyaq docela ostuda. Zkrátka se zdá, že došlo k nešťastnému rozhodnutí šetřit na nesprávném místě. Kamera je totiž i během dne poměrně zrnitá a bez detailů, ostatně podívejte se sami. Není přitom žádným tajemstvím, že kvalitnější senzor by v dnešní době nestál žádný majlant.

Během parkování se mi také dvakrát stalo, že došlo k fantomovému brždění, kdy Enyaq zničehonic prudce zabrzdil při couvání, ačkoliv za ním ani vedle něj absolutně nic nebylo. Jednalo se však o stejné místo, kde mu zkrátka mohlo něco atypického vadit, ačkoliv byl prostor okolo prázdný. Po natočení videorecenze, kde zmiňuji jen případy s couváním, jsem následně zažil ještě situaci, kdy Enyaq nouzově zabrzdil ve chvíli, kdy jsem projížděl ulicí s vozidly zaparkovanými po obou stranách a nebylo zde mnoho místa. Naštěstí lze tuto funkci deaktivovat, ovšem takové nouzové brždění může být i v nízkých rychlostech docela nepříjemné a například zbytečně vylekat psa či posádku. Enyaq je tedy v tomto ohledu možná trochu citlivější, než by bylo záhodno.

Spotřeba? Jednoduše výborná

Testovaná verze 85 disponuje jedním elektromotorem o výkonu 210 kW, který má mít podle Škody nejlepší spotřebu z aktuální nabídky motorizací, a to konkrétně 15 kWh/100 km. V mém případě jsem naměřil celkovou spotřebu 17,3 kWh na 100 ujetých kilometrů po ujetí celkem 862 km (s průměrnou rychlostí 46 km/h). Převážně jsem se pohyboval v příměstském provozu a odhadem jsem ujel cca 300 kilometrů po dálnici. Podmínky k jízdě byly víceméně ideální, tedy poměrně teplo (v rámci aprílového počasí obvykle v rozmezí 10 až 20 stupňů Celsia) a většinu dní obecně panovalo pěkné počasí, kdy jsem nemusel vůz vyhřívat ani (příliš) klimatizovat.

Při sledování spotřeby u kratších tras, které jezdím pravidelně, jsem se dokázal dostat i pod udávanou hodnotu 15 kWh/100 km, typicky například víkendová cesta o vzdálenosti cca 25 km z Líbeznic do Dejvic či jinam do centra Prahy. Co se tak týče spotřeby, je na tom nový Enyaq s přihlédnutím k tomu, kolik nabízí prostoru, velmi dobře. V technickém průkazu se pak rovněž můžeme dočíst, že maximální hmotnost brzděného přívěsu činí 1 000 kg, nebrzděného pak 750 kg, což jsou v rámci daného segmentu průměrné hodnoty.

Jízdní dynamika je rovněž zcela dostačující, o čemž svědčí i zrychlení z 0 na 100 km/h za 6,7 s. Navíc ji auto neztrácí ani ve vyšších rychlostech, kdy lze pohodlně a bezpečně předjíždět například i na dálnici. Zmínku si zaslouží rovněž nastavitelný adaptivní podvozek, který oceníte při jízdě centrem města po „kočičích hlavách“, kdy je rozdíl oproti podvozku bez DCC poměrně velký. Po jízdní stránce se zkrátka stále jedná o velmi komfortní vůz, což se nijak nezměnilo ani od dob mé cesty z ČR do Řecka původním Enyaqem.

Přečtěte si také

Škoda Auto odstartovala výrobu nových modelů Enyaq a Enyaq Coupé

Nový Enyaq dokonce o 10 kW překonal maximální výrobcem deklarovaný příkon nabíjení 135 kW a během půl hodiny jsem byl schopen nabít vůz na úroveň necelých 80 % kapacity baterie. Brzy se můžete těšit na samostatný test nabíjení s videem a nabíjecím grafem.

Zhodnocení

Faceliftovaný Enyaq sice u někoho může trochu budit rozpaky vzhledem, ale celkově se jedná o skvěle vybavený elektromobil s řadou pokročilých funkcí, štědrým prostorem pro pasažéry i zavazadla a mnoha chytrými řešeními. Mezi negativa se řadí spíše detaily, jako je například horší kvalita parkovací kamery či některé prvky interiéru, které působí trochu levněji, celkový dojem je však rozhodně pozitivní a faceliftovanému Enyaqu byste rozhodně měli dát šanci. Pro ty, kteří chtějí Enyaq stůj co stůj, to navíc může mít sekundární výhodu v tom, že cena původního provedení zase o něco poklesne.

Foto: Ioannis Papadopoulos, Petr Vojtěch, fdrive.cz