Se Springem jsme si zajeli na Slovensko

„S městským autem by mohl jet na dovolenou opravdový blázen, a to ještě chceš do zahraničí?“ To jsem slyšel, když jsem začal plánovat cestu na dovolenou na Slovensko. Je totiž pravdou, že Spring je opravdu vhodný spíše do města nebo jeho blízkého okolí, ale výzva ukázat lidem, že to jde, byla silnější. Shodou okolností jsem se vydal do míst, které před nedávnem navštívili i britští legendární protagonisté Grand Tour. Ano, šlo o slovenské lázeňské město Piešťany. Ovšem nebudu psát přímo článek o tom, jak je dovolená s elektromobilem úplně v pohodě a jak jsou nabíječky rychlé... Dozvíte se reálné zkušenosti s tím, jak jezdí nejlevnější elektromobil na cestě delší než 350 km.

Přečtěte si také

Dacia Spring se stává bestsellerem, sbírá 5 tisíc objednávek měsíčně

První, co bylo potřeba zjistit a naplánovat, byla trasa, místa pro dobíjení po cestě a způsob platby v zahraničí. Pro cestu do zahraničí jsem si tedy sehnal platební dobíjecí kartu od společnosti Axigon, kterou k vozu dokonce poskytuje Dacia, ale i Renault a díky ní se dá dobíjet nejen u slovenského provozovatele dobíjecích stanic Green Way a Západoslovenské energetiky (ZSE). Výhodou těchto společností provozujících dobíjecí stanice je téměř plné pokrytí území Slovenska pro bezproblémové cestování.

Cesta na Slovensko a zpět

Velká obava panovala okolo samotné cesty, jelikož auto opravdu není stavěno na jízdu po dálnicích a baterie nemá tepelný management, který by jí pomohl při častém DC dobíjení pomocí konektoru CCS. Na Slovensko jsem vyrážel z Kladna s baterií nabitou na 99 % a první zastávku jsem měl plánovanou na dobíjecí stanici E.ON v Měříně, což je vzdálenost 174 km, z toho jsem po dálnici jel 168 km. Do Měřína jsem dojel s 8 % kapacity baterie a nabil jsem za necelých 43 minut na 81 %. Další plánovanou zastávkou tak mohl být až Hodonín vzdálený 129 km. Tam jsem dojel s 21 % kapacity baterie a dobil jsem za necelých 51 minut na 83 % baterie. Pak následovala cesta do cílové destinace, kterou byly Piešťany – v cíli mi auto ukázalo 48 % kapacity baterie. Jelikož jsem v cíli již nedobíjel, tak jsem dopočítal kapacitu baterie do výchozích 99 % a přidal nabíjecí odchylku 2,3 %, kterou jsem vypozoroval během najetí více než 6 000 km s tímto vozem. Po ujetí 377,2 km mě cesta vyšla na 433 Kč a auto spotřebovalo 50,98 kWh energie.

Na celou obrazovku

Pro cestu zpět jsem ráno zajel k nabíjecí stanici ZSE v Piešťanech, kde jsem nabil auto na 100 %. Následně jsem se vydal na cestu a první zastávka byla v plánu až po ujetí 178 km ve Velké Bíteši, což se podařilo. K nabíjecí stanici jsem dojel s 11 % kapacity baterie a po vypití kávy a snězení výborného dortu jsem za 50 minut a nabití na 86 % vyrazil po D1 směr Praha. Jako poslední zastavení u dobíjecí stanice jsem si zvolil až za 159 km nabíječku u Lidlu v Průhonicích. Na tuto nabíjecí stanici jsem čistě po dálnici a s hodně velkým snažením dojel se 7 % kapacity baterie a rozsvíceným varováním o malé kapacitě baterie. Při nabíjení se pak ukázalo, že baterie už nedokáže potřetí během jednoho dne nabíjet rychle na CCS kabelu, a tak se výkon výrazně snížil na 12 kW a nabití na 56 % kapacity baterie trvalo přes 37 minut, ale mě to už nevadilo, jelikož jsem věděl, že v tu dobu dojedu domů. Při jízdě domů jsem už auto nešetřil a opět po dálnici jsem jel maximální povolenou rychlostí. V cíli mi pak auto ukázalo 29 % kapacity baterie. Opět jsem již nedobíjel a na slovo přišla kalkulačka. Cesta na zpět byla delší než na Slovensko a měřila 392,6 km převážně po dálnicích. Auto při cestě zpět spotřebovalo 65,81 kWh energie a za tu jsem zaplatil 517 Kč.

Celkové náklady za cestu tam a zpět byly 950 Kč, spotřeboval jsem během 769,8kilometrové trasy necelých 117 kWh elektřiny a na nabíjecí stanici jsem celkově dobíjel necelé 4 hodiny, ale musel bych k tomu připočítat ještě čas, kde jsem nenabíjel do původní hodnoty. Částka za jeden kilometr pak vyšla na 1,24 Kč, průměrná spotřeba při jízdě převážně po dálnici se pohybovala okolo 15 kWh na 100 km a pro ty, které by zajímala průměrná rychlost, tak ta se na dálnici pohybovala mezi 95 až 110 km/h a mimo ni jsem jel na maximální povolené hranici rychlosti. V příštím článku se podrobně podíváme na zkušenosti s nabíjením na Slovensku.