Malý městský elektromobil, jenž vznikl jako Maini Reva-i, slavil před patnácti lety úspěch v Londýně. Dvoumístný vozík pod exportním jménem G-Wiz-i zaujal londýnské obyvatele především proto, že elektromobily nemusely platit čerstvě zavedené mýto při vjezdu do města (tzv. congestion charge), a tak se jich tam asi tisíc prodalo. Navzdory proklamacím o dalších modelech se ovšem od roku 2004 indická Reva-i vyráběla s olověnými akumulátory, přestože už na Londýnském autosalonu 2008 slavila premiéru upravená verze G-Wiz L-ion, která dostala účinnější akumulátory Li-Ion. Zlepšila se tím dynamika, dojezd se prodloužil z 80 na 120 km a plné nabití proběhlo do šesti místo osmi hodin (na 90 % údajně za hodinu, u olověných za 2,5 hodiny na 80 %). Jde samozřejmě o parametry, sdělené tehdy výrobcem.
Indický průkopník
A kde se vlastně Reva vzala? Dávno před tím, než Nissan uvedl Leaf, vyjela první Tesla a Chevrolet připravil Volt, vyráběl mladý průkopník Chetan Kumar Maini (ročník 1970) v indickém Bangalore malé elektromobily, jež pojmenoval po své matce Reva. Příslušník bohaté podnikatelské rodiny (vyrábějí především automobilové součásti, golfové vozíky a vysokozdvižné vozy) od dětství stavěl modely a motokáry, doma měl vlastní soustruh a nakonec vystudoval na University of Michigan strojní inženýrství. V USA nějaký čas zůstal, za studií se podílel na stavbě solárního vozu, několik let pracoval v Kalifornii pro AEV LLC, malou společnost z okolí Los Angeles pro vývoj nových technologií, a právě ta se stala partnerem firmy Reva Electric Car Co. z Bangalore, založené jeho otcem Sudarshanem Mainim v roce 1994. Ostatně rodina Maini má k motorismu vřelý vztah, synovci Chetana Kumara Mainiho patří k nejznámějším indickým závodníkům, Arjun Maini byl dokonce vývojovým jezdcem Teamu Haas ve formuli 1 (2017–2018) a mladší Kush Maini úspěšně jede ve formuli 2, přičemž letos je také testovacím a náhradním jezdcem týmu Alpine ve formuli 1.
Reva vyjíždí
Po několikaletém vývoji se jednoduchý elektrický vozík, jehož sériová produkce se záhy rozběhla, představil v roce 2001 a značný impuls získal o tři roky později, kdy firma GoinGreen zahájila prodej ve Velké Británii. Celkový odbyt do roku 2011 překročil tři tisíce vozů, z nichž většina jezdila v Bangalore a v Londýně. V roce 2009 Reva představila nové modely NXR (NeXt Reva) a sportovní studii NXG (NeXt Generation) na autosalonu IAA ve Frankfurtu, ale žádný velký rozjezd se navzdory prohlášení prezidenta evropských aktivit Keitha Johnsona nekonal. Společnost vyhlásila také stavbu nové továrny s kapacitou třicet tisíc elektromobilů ročně v Bangalore a sdělila, že má distributory ve Velké Británii, Norsku, Francii, Španělsku, Německu, Rakousku, Belgii, Irsku, Maďarsku, Portugalsku, Řecku, na Kypru a na Slovensku, kde podle některých zpráv dokonce připravovala výrobu pro evropský trh! Rodina Maini představila strategii vlastní výroby, poskytování licence partnerům na výrobu vozů (jednala s Bannon Automotive z Long Islandu, New York) a licence na technologie elektrických pohonů Reva (smlouva s General Motors India z 24. září 2009, jejímž výsledkem byl elektrický Chevrolet Spark).
„Zatímco Tesla vyrábí sportovní elektromobily, jež mohou konkurovat Ferrari, my stále věříme ve skutečně malé hospodárné elektrické vozy,“ řekl tehdy R. Chandramouli, vedoucí prodeje a marketingu Reva Electric Car Company. Navzdory tomu, že rodina Maini investovala do projektu přes padesát milionů dolarů, došlo k finančním problémům.
Zasahuje Mahindra
Společnost Mahindra & Mahindra, v roce 1945 založený průmyslový konglomerát pro obchod s ocelí, který o dva roky později uvedl na indický trh legendární Willys Jeep a dnes patří k vedoucím indickým průmyslovým skupinám v různých odvětvích od informatiky po letectví, ke své výrobě automobilů, traktorů a motocyklů (včetně značky Jawa) v květnu 2010 připojil elektromobily, když Mainiho podnik koupil, v roce 2016 přejmenoval na Mahindra Reva Electric Vehicles (MREV) a zajistil finanční prostředky jak pro dokončení nové továrny, tak pro další vývoj a expanzi. Pan Chandramouli zůstal ve funkci a zopakoval ambiciozní plány na evropskou expanzi. První měla být Reva L-ion, model homologovaný jako quadracycle (čtyřkolový motocykl), ale nový NXR už měl splňovat všechny předpisy EU jako plnohodnotný osobní vůz. Skutečně se na různých trzích objevily (prohlédli jsme si je také na autosalonu v Barceloně 2011).
Labutí píseň NXR
Mahindra Reva NXR byl čtyřmístný třídveřový hatchback pro městský provoz s rychlostí do 104 km/h, dojezdem 160 km a dobíjením fast charge za 1,5 hodiny v provedení Intercity; levnější model NXR City s olověnými akumulátory ujel 80 km a dosahoval rychlosti 80 km/h; na IAA 2009 byly oznámeny nové ceny 14 995, resp. 9 995 eur pro Evropu. Celkové rozměry vozu jsou 3280 × 1514 × 1560 mm a hmotnost 850 kg. Sportovní dvoumístné kupé Reva NXG mělo dojezd 200 km, největší rychlost 130 km/h a shodnou techniku s akumulátory Li-Ion; jeho tvary navrhl designer Dilip Chhabria (DC Design), který svého času samostatně vystavoval na autosalonu v Ženevě svoje supersporty.
Velké plány však vzaly zasvé po finančních problémech původní společnosti, Mahindra divizi elektromobilů zařadila vzhledem k jejich dalšímu rozvoji do svého automobilového oddělení. Značka Reva sice skončila, ale stala se předchůdcem nových elektromobilů Mahindra, k nimž patří například elektrické SUV typu XEV 9e a SUV Coupé typu BE6 na vlastní platformě InGlo (Indian ingenuity/Global excellence) s akumulátory 79 kWh.
