Hlavní město Praha chce do roku 2030 investovat 230 miliard korun do opatření snižujících emise oxidu uhličitého, pokud chce dostát svému závazku snížit uhlíkovou stopu metropole o 45 procent. Vyplývá to z klimatické strategie města, kterou dnes schválili radní a budou o ní jednat zastupitelé na konci května. Dokument navrhuje 69 opatření, většinu potřebných peněz chce město získat z evropských fondů. Strategii kritizovaly opoziční ODS a ANO. „Dnes schválená strategie je velmi ambiciózní a všichni si to uvědomujeme,“ uvedl primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN), který má přípravu plánu na starosti. Dodal, že plán město schvaluje ve vhodnou dobu i v souvislosti se změnami, které přinese pandemie COVID-19. „Už dnes je jasné, že jedním z dopadů bude proměna struktury celého hospodářství,“ řekl.
Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) dodal, že městu se přes projekty zahrnuté v plánu otevře možnost financování z řady evropských dotačních titulů. Podle Hlubučka bude uskutečňování plánu s využitím všech dotací pro Prahu znamenat náklady z vlastních zdrojů kolem dvou miliard ročně. Město v poslední době kvůli COVID-19 a daňovým změnám zaznamenalo významné výpadky příjmů a v řadě oblastí se škrtalo. Strategie se zaměřila na čtyři základní oblasti. První je udržitelná energetika, kam spadají energetické úspory v budovách, instalace fotovoltaických panelů na střechy nebo využití tepla z odpadních vod pro vytápění. Druhou oblastí je udržitelná mobilita, kam patří nákupy elektrobusů pro MHD nebo budování dalších nabíjecích stanic. Třetí je cirkulární ekonomika, která zahrnuje například výstavbu bioplynové stanice na zpracování zbytků potravin. Posledním pilířem je pak adaptace na změnu klimatu například pomocí výsadby zeleně nebo lepšího hospodaření s dešťovou vodou.
Nově zveřejněný plán je nastaven přesně tak, aby umožnil splnit zastupiteli schválený závazek města snížit emise oxidu uhličitého do roku 2030 o 45 procent. Z konkrétních projektů plán zahrnuje například instalaci fotovoltaických panelů na střechy, kterou magistrát plánuje vyzkoušet ve dvou bytových domech na Černém Mostě, k čemuž město plánuje založit zvláštní organizaci pro obnovitelnou energii. Město by tímto způsobem v budoucnu mohlo vyrábět až 30 procent elektřiny v metropoli.
Stejně tak by se mohlo až 30 % tepla nutného pro vytápění města získávat z odpadních vod. Ty jsou zahřáté a teplo se z nich dá zpětně získat s pomocí výměníků. Plán počítá také se zpoplatněním vjezdu do centra, o čemž se v metropoli diskutuje delší dobu. Výše mýta by pak měla být navázána na emisní třídu vozidla. Hřib k tomu řekl, že v tuto chvíli město nemá na zavedení mýta pravomoc, takže jde o téma spíše pro budoucí garnitury.
Připomínáte trdla co dají fotku jaderné elektrárny jak se z ní kouří a vypouští jedovaté spaliny.
Že to jsou chladící věže a jen neškodná vodní pára jaksi nedochází.