Nejde jen o budoucnost vrcholného GT-R, ale také stylového kupé Z. Oba vozy v Evropě skončily a pokud se Nissan, který po spojení s Renaultem zcela změnil modelovou politiku i filozofii, nechce vzdát zisků a image plynoucí z jejich prodejů, musí urychleně najít vhodný kompromis mezi elitními výkony a zároveň ekologickou i hygienickou (GT-R se z Evropy stáhl kvůli příliš velkému hluku) přijatelností. A ten se zatím, podle slov provozního ředitele Nissanu Ashwaniho Gupty nedaří najít. V rozhovoru, který poskytl topgear.com, sice souhlasil s tím, že pro takový model je ve vnitropodnikovém rozhodování stále místo, avšak zároveň zklamal ty, kteří se těšili na brzký start pekelně rychlých voltů s logem Nissanu. Technologie prý k tomuto kroku zatím nedozrála.
Vzhledem k tomu, že konkurence v podobě Lotusu či Porsche už na dvoudveřových, plně elektrických supersportech pracuje a samozřejmě tu máme i Rimac, je toto prohlášení přinejmenším pozoruhodné. Avšak problém je někde jinde. Nissan zatím zkrátka není ještě tak daleko v zavádění nutných změn souvisejících s masovým přechodem na elektromobilitu, aby si podobné věci mohl dovolit. Aktuálně totiž teprve buduje baterkárnu v britském Sunderlandu za miliardu liber (29,3 miliardy korun) a ve spolupráci s oxfordskou univerzitou intenzivně pracuje na bateriích nové generace. Ty by měly nabídnout trojnásobnou energetickou hustotu proti dnešku, avšak k dispozici budou nejdříve v roce 2028. A do té doby by se muselo spoléhat na drahý a ošemetný outsourcing.
Takže nové GT-R generace R36 se nejspíše spokojí s částečnou elektrifikací ve formě hybridu, stejně jako to dělá konkurence už dnes. Problém je pouze v tom, že silné sportovní Nissany zatím prokazují až neuvěřitelnou dlouhověkost; třeba aktuální GT-R je tu s námi už 15 let, během nichž dozrál v bestii, zrychlující z klidu na stovku za 2,7 s. A pokud by právě dokončovaný nástupce R36 měl setrvat na světě vezdejším podobně dlouho, zřejmě se ultravýkonného elektronissanu dočkáme až dlouho po roce 2030. Nebo také vůbec.
