Válkou zcela zdecimované Německo se muselo vyrovnat nejen s reparacemi a okupační správou, ale i se zajištěním základní mobility obyvatelstva. V jeho západní části, pozdější Německé spolkové republice, spustila mezinárodní pomoc tzv. hospodářský zázrak, který už koncem 50. let vrátil NSR mezi ekonomickou světovou elitu. Jenže začínat se muselo s mnohem skromnějšími prostředky, ačkoliv průmysl mimo města zůstal poškozen překvapivě málo. Toho využili výrobci, kteří za války dodávali německé armádě techniku, avšak pokračování stejného typu produkce měli zákázáno. Zpravidla to bylo kvůli válečnému využívání židovských vězňů k nucené práci, jak připomněl electrek.co. Jenže podnikaví továrníci si rychle našli náhradní program. A tak vznikla miniauta BMW Isetta, Heinkel Kabine, Zündapp Janus či Messerschmitt Kabinenroller.
Poslední jmenovaný postavil geniální letecký konstruktér Willy Messerschmitt a na výsledku to bylo znát. Začalo to už názvem, který znamená v doslovném překladu koloběžka s kabinou a pokračuje tandemovým uspořádáním dvojice sedadel. No a pochopitelně i výklopná panoramatická kabina vyvolává zcela konkrétní asociace. Minimalistický vozík, poháněný slaboučkým jednoválcem 175, později 200 cm3, se stal hitem, a to nejen pro nízkou cenu 2470 marek, ale i nezaměnitelný vzhled. A když pak ještě jeden Messerchmitt KR200 Super získal v roce 1955 na čtyřiadvacetihodinovce Hockenheim 25 světových rekordů, změnily se sympatie téměř v lásku. Výroba vydržela až do roku 1964, kdy už na rychle zbohatlých německých silnicích přestalo být pro podobná, nepohodlná a nebezpečná, vozidla místo.
Jenže dnes se stejnojmenná společnost pustila do znovuzrození legendy. A nabídla novodobý, vylepšený tříkolový Kabinenroller, který vyrábí ve španělské Malaze. Ten se designově věrně drží originálu, až do takových detailů, jako jsou 10" kola. Mnohem více, než kryté tříkolové elektrokolo Messerschmitt KR 25-E, rovněž těžící z legendárních křivek. Příliš se neliší ani základní konstrukce, což také potvrzuje označení zážehového typu KR202. Je stavěn tak, aby na něj stačilo řidičské oprávnění A1. To platí i o nově uvedené elektrické verzi, která zážehový motor prostě zaměnila za elektrický o výkonu 5 kW (6,8 k), pohánějící zadní kolo. To stačí k dosažení devadesátikilometrové rychlosti, avšak dramatické zrychlení čekat nelze. I když vůz váží jen 195 kg. Do 2,85 m dlouhé karoserie se na rozdíl od dvoumístného originálu vejde jen řidič, dojet by měl se standardní baterií o skromné kapacitě 1,4 kWh až 80 km. Komu by to nestačilo, může si připlatit ještě za druhou. A zaplatí dost; základní cena 12 950 eur plus 690 eur dopravného (352 000 Kč) odpovídá třeba Toyotě Aygo, byť benzinové. Ale ta není ani zdaleka tak cool.
