Většina současných rychlých elektromobilů je zatím pouze kompromisem mezi technickými zvyklostmi ze spalovacích dob a možnostmi elektrického pohonu. Jenže elektrický pohon je nesrovnatelně modulárnější, což dokázal třeba Rimac Nevera, jenž díky bleskově reagujícímu individuálnímu pohonu každého ze čtyř kol zvlášť předvádí ovladatelnost, jíž se ty nejlepší z nejlepších spalovacích hypersportů ani neblíží. A stejnou cestou se vydává i BMW pro své budoucí supervýkonné modely označené tradičním písmenem M jako BMW Motorsport.
Právě možnost v každém mikrookamžiku aktivně ovlivňovat síly přenášené každým kolem je něco, co posune schopnosti automobilů o generaci dále. A pokud budou jednotlivé individuální pohonné jednotky kol dostatečně kompaktní, pošlou těžké, nemotorné a drahé rozvodovky i diferenciály do rychlého zapomnění. Stejným způsobem lze totiž nejen stvořit ultrasport snů, ale i co nejpraktičtější malé auto, v němž už nebudou zabírat místo žádné hnací poloosy a podobné zbytečnosti. Ovšem tam pochopitelně BMW M nemíří; jemu jde o jiné benefity. A ty by měly vskutku stát za to. Kromě bezpříkladné příčné dynamiky také mnohem vyšší úroveň rekuperace.
Jak už je v podobných situacích zvykem, nedozvěděli jsme se zatím nic dalšího, kromě toho, že už jezdí testovací mula v silně upravené karoserii BMW i4 M50 s výrazně rozšířeným rozchodem kol a doplněnými předními výztuhami z BMW M3/M4. Co se za ním skrývá, si můžeme udělat představu podle noticky, že se jedná o čtyři elektromotory a integrovaný systém jízdní dynamiky. Každopádně už je tento typ pohonu vyvinutý a nyní se ladí. A my se můžeme těšit, ve kterém M modelu si jej vychutnáme nejdříve.
