Součástí plánované expanze na trhu elektrických aut je i částečný přechod na lithium-železo-fosfátové baterie LFP. Ty sice nabízejí nižší energetickou hustotu než tradiční nikl-mangano-kobaltové (NMC), ovšem zároveň také podstatně vyšší životnost, odolnost proti zahoření i častému rychlonabíjení. A v neposlední řadě jsou citelně levnější, protože omezují potřebu drahých prvků. Bez kritického lithia se sice zatím neobejdou, ovšem úspory na rovněž velmi drahém kobaltu a manganu, o niklu nemluvě, jsou také důležité. Ford tímto krokem sleduje snížení výrobních nákladů a vytvoření prostoru pro větší marže, případně i nižší ceny. Bude se mu to hodit, protože mu po nedávném plošném zlevnění poklesly výnosy.
Už letos se LFP baterie objeví jako alternativa ve Fordu Mustang Mach-E, příští rok bude následovat úspěšný velký pick-up F-150 Lightning. A pak celá řada nově uvedených, menších a dostupnějších modelů. Do nové baterkárny v Michiganu za tím účelem přiteklo 3,5 miliardy dolarů (77,6 miliardy korun), celkově má do elektrické transformace Ford do roku 2026 investovat 50 miliard USD (1,11 bilionu korun). Tou dobou chce automobilka v rámci programu Ford+ už dodávat dva miliony elektromobilů ročně.
U bev postavenych na platforme k tomu urcene kde se vytvori prostor pro baterky treba v podlaze by se i s LiFePo4 mohla vejit dostacujici kapacita.
A uprimne ja bych klidne vymenil cast kapacity za plochou nabijeci krivku a pomalejsi starnuti.