Tuto Pandořinu skříňku pootevřel sám Land Rover, když v roce 2013 představil Land Rover Defender Electric Concept. Tedy prototyp bez šance na sériovou výrobu a bez praktické použitelnosti, jehož parametry se zdají dnešní optikou téměř směšné: dojezd 80 km, baterie s kapacitou 27 kWh a nabíjení 7 kW, nazývané „rychlým“. Nicméně to byl plně funkční off-road, jenž změnil náhled a myšlení lidem, kteří spojení těžký terén + elektřina dosud považovali za nemožné. A navíc šlo de facto o jednoduchou konverzní sadu, kdy se pod kapotu umístil místo původního dieselu elektromotor o výkonu 70 kW (95 k) i s bateriemi. Na svém místě zůstala i převodovka včetně redukce.
Čas ještě chvíli plynul a když vývoj baterií i elektropohonů pokročil, nastal čas dalších konverzí, tentokrát s použitelnějšími parametry. Loni například britská společnost Twisted Automotive nabídla přestavbu Defenderu na elektrický pohon s výkonem 320 k a dojezdem 320 km, podobný kit s nižším výkonem uvedl i nizozemský Plower. Tady už ale jde o nákladné hračky pro extravagantní fanoušky, cena samotné konverze začíná kolem dvou milionů korun bez auta.
Klasický Land Rover, který byl v roce 2016, kdy skončila jeho sériová výroba, druhým nejdéle vyráběným autem světa a je jím dodnes, dosud nedává spát milionům fanoušků. Ti nejenže bedlivě opatrují své více či méně historické exempláře (což není nic snadného ani levného), ale jsou nadále ochotni vydávat absurdní sumy za možnost povozit se lépe, než umožňuje původní, vysoce rustikální konstrukce (Land Rover sice vznikl jako víceméně věrná kopie Jeepu Willys, avšak určen byl především pro zemědělskou práci a jeho vojenské nasazení na bojištích půlky světa bylo víceméně shodou okolností).
Takže tu máme logické pokračování nového trendu mezi veteránisty. Ti si čím dál častěji nechávají své oblíbené historické kousky přestavovat na elektrický pohon. Zdánlivě svatokrádežný krok má hluboké racionální důvody. Kromě řádově nižších provozních a především servisních nákladů (při vratné konverzi se původní spalovací motor prostě zakonzervuje a jezděním se neopotřebovává) se takové auto rázem stává z čadícího antikrista ekologickým andělem, který si porozumí jak s bezemisními zónami, tak se sousedy v ulici.
Společnost Everatti, založená v roce 2019, však podle electrek.co zašla ještě o krok dál. Kromě renovací veteránů nabízí také elektrické přestavby. Ovšem vůz přitom sežene sama a neváhá zasáhnout do jeho konstrukce, aby zlepšila jeho vlastnosti. Aktuálně přišel na řadu Land Rover IIa z let 1961–1971, tedy ten nejklasičtější z klasických, jakým například slavná spisovatelka českého původu Joy Adamsonová vozila svou lvici Elsu. Ten vám sami seženou, takže za 4,4 milionu korun, což je základní cena vozu, dostanete hotové dílo, které si můžete nechat za příslušné doplatky dále zdokonalovat.
Tady už se o vratné konverzi nedá hovořit ani náhodou, jde o regulérní přestavbu. Původní, poměrně subtilní rám totiž nesnese silnější motor a ještě montáž těžké baterie, takže je po totálním odstrojení spolu s přepážkou patřičně zesílen. Pak přijde na řadu 60kWh baterie s AC i DC dobíjením a elektromotor, jehož 152 k a 220 Nm sice ve světle aktuálních elektrických bestií neohromí, ovšem na de facto traktorový podvozek více než bohatě stačí. Navíc jde i tak o dvojnásobek původního výkonu, který stačí ke zrychlení 0–96 km/h za 13 s. Dojezd „něco přes 160 km“ rovněž nepatří ke špičkovým hodnotám, ovšem není to zase o tolik méně než 240 km, které Land Rover ujede s benzinovým motorem.
Když už se zasáhlo do rámu, není proč se držet zpátky. A tak Everatti napraví některé estetické prohřešky původní karoserie, doplní moderní světlomety a současným požadavkům přiblíží i někdejší ryze utilitární interiér. Tam podle přání přibydou anatomická kožená sedadla a mezi ně i box s moderními multimédii. Fantazii se meze nekladou a zvenku výsledek pořád vypadá jako 95% originál, ovšem samozřejmě zářící novotou. Vše je ryze ruční práce, a tak pochopitelně není problém splnit případné individuální požadavky. Můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak vše, co s tím naděláme. Navíc je to možná cesta, jak spoustu nádherných veteránů vrátit z uzavřených depozitářů zase na silnice, případně vrátit život řadě vraků, které by smutný zbytek svého života jinak strávily marným čekáním na funkční původní motor.
