Elon Musk není klasickým podnikatelem, ale také vizionářem. Vedle nejznámější Tesly stojí také za vesmírným SpaceX či fotovoltaickým SolarCity, poslední dobou se ale také čím dál tím častěji začíná skloňovat slovo hyperloop. Právě proto se nyní jdeme podívat na to, jak tento futuristický dopravní prostředek funguje.
Někdo by mohl namítnout, že jde o trochu vylepšený vlak a v zásadě by s tím šlo souhlasit, změnit se ale muselo opravdu hodně. Už jen čísla, které zvládne hyperloop splnit, dávají vědět, že o ledajaký vlak nejspíš nepůjde. Maximální rychlost totiž má být 1 223 km/h, což odpovídá rychlosti 0,91 machů, a vzdálenost z Los Angeles do San Francisca, která měří přes 600 kilometrů a autem trvá 6,5 hodiny, by tak měla být překonána do 35 minut.
Právě díky výkonům jde možná poprvé po víc než sto letech o revoluční dopravní prostředek hodný 21. století. Jak je však koncept zajímavý, tak je drahý. Postavit takovou dráhu mezi San Franciscem a Los Angeles by stálo 6 miliard dolarů (132 miliard korun), což vážně není zrovna levné. Předmětem dnešního článku však není debatovat nad tím, kde se peníze vezmou, ale jak celý systém vlastně funguje.
Jak jsem již naznačil, jde o dopravní prostředek podobný vlaku. Místo kolejí je zde tubus, který se skládá z jednotlivých betonových prstenců o délce třiceti metrů. Dráha by měla stát 6 až 30 metrů nad zemí podle terénu, ve městech by se mělo vše zavést pod zem. Kouzlo potrubí připomínající dopravu v seriálu Futurama je ve vakuu místo vzduchu. Díky němu není uvnitř žádný odpor vzduchu (protože tam žádný není) a kapsle tak může cestovat enormně rychle a úsporně.
Použijeme-li srovnání s vlakem, vagón nahradila kapsle vznášející se ve vakuu. Dobře, tak úplně se nevznáší, ale taktéž má minimální odpor díky elektromagnetickým tlumičům na podvozku. Kapsle by měla lehce levitovat díky obláčku pod ní. Zní to možná bláznivě, ale jde o podobný princip jako ve hře Air Hockey, kde pod puk fouká mnoho malých fukarů. Cesta vakuem má však také stinné stránky, především v jeho udržení. Sebemenší prasklinka v několikasetkilometrovém tubusu znamená ztrátu celého mechanismu a vyřazení provozu nebo drastické snížení rychlosti. Cesta maximální rychlostí vás naopak může kvůli přetížení rozdrtit, pokud nebudou zatáčky jen velmi mírné.
Celá kapsle by měla být poháněna lineárními indukčními motory „nasázenými“ v celé délce tubusu. Sám Elon Musk potvrdil, že pro úsporu peněz bude využíváno mnoho součástek (včetně baterií) z elektromobilu Tesla Model S. Sám tvůrce počítá s vypuštěním kapsle každých 30 vteřin v dopravní špičce, za tuto dobu urazí předchozí kapsle již téměř 40 kilometrů. I u nás jezdí metro v podobných intervalech, rozhodně by ale nebyl předchozí vlak za pár desítek vteřin někde za Kladnem (kdyby tedy teoreticky metro překročilo hranice Prahy).
Kapsle by měla pojmout 28 cestujících ve 14 řadách i se zavazadly a v plánu jsou také kapsle s nájezdem pro auto, jediné co prozatím v plánu není jsou toalety. Za 35 minutovou cestu z L.A. do San Francisca by se mělo platit 20 dolarů (zhruba 550 korun), což by byla cena víc než přijatelná. Krásná melodie zítřka však může být zahrána pouze v případě, že bude za co koupit hudební nástroje. Pokud začne Muskova Tesla vydělávat, je dost dobře možné, že se pořádně opře také do Hyperloopu.
Zdroje: spacex.com, theverge.com, wired.com, popularmechanics.com, hyperloop-one.com
