Nové centrum pro bezpečnost vozidel Audi v areálu incampus v Ingolstadtu nabízí výrazně lepší zázemí pro realizaci nejmodernějších nárazových zkoušek. Středisko, které si vyžádalo investici ve výši 100 milionů eur, disponuje mimo jiné rozjezdovou dráhou o délce 250 metrů, mobilní nárazovou bariérou o hmotnosti 100 tun a možností nechat kolidovat dvě vozidla pod úhlem 90 stupňů. Prémiová značka Audi si sama stanovuje přísnější požadavky, které přesahují platné mezinárodní standardy. Jedná se o nejvýznamnější středisko společnosti Audi pro vývoj pasivní bezpečnosti. Centrum bude mít přibližně 100 zaměstnanců a umožní realizaci nárazových zkoušek ve všech v současnosti známých a relevantních scénářích. Při jeho koncepci bylo navíc dbáno na to, aby v něm bylo možné provádět i testy, které výrazně přesahují současné požadavky platné na různých trzích. Středisko se tak může flexibilně přizpůsobovat budoucímu vývoji.
V budoucnosti bude možné uskutečňovat více testů
Společnost Audi investovala do centra celkem 100 milionů eur a jeho výstavba trvala tři roky. Nové centrum pro bezpečnost vozidel Audi zvládne uskutečňovat větší počty výrazně v rozmanitějších nárazových zkoušek s kompletními vozidly než dosud používaná hala pro nárazové zkoušky v areálu výrobního závodu Ingolstadt. Zkušební centrum má výrazně větší rozměry. Jeho hlavní část má plochu 130 × 110 metrů a výšku 20 metrů. V integrované aréně pro nárazové zkoušky s plochou 50 × 50 metrů nejsou žádné sloupy. Protiběžné rozjezdové dráhy mají celkovou délku 250 metrů a umožňují realizovat testy, které přesahují v současnosti běžné požadavky. Díky dodatečné dráze budou kromě toho možné také nárazy dvou vozidel v pravém úhlu.
„Bezpečnost má u značky Audi nejvyšší prioritu. Působivě to dokazuje naše nové centrum pro bezpečnost vozidel,“ říká Oliver Hoffmann, člen představenstva odpovědný za vývoj. „Vozy Audi dosahují již dnes vynikajících výsledků v globálně platných testech. My však neusínáme na vavřínech, ale vytváříme si ještě lepší podmínky pro vývoj a testování.“ Nárazová bariéra o hmotnosti 100 tun je otočná a v nárazové aréně se může pohybovat, což zásadním způsobem zefektivňuje průběh rozmanitých druhů nárazových zkoušek. Tuto zónu protíná několik nárazových drah. Díky tomu lze realizovat také testy kolizí dvou vozidel a zkoušky integrální bezpečnosti. Tzv. „létající podlaha“ umožní uskutečňovat boční nárazy vozidel do překážek. Nově vyvíjený model absolvuje před svým uvedením na trh vysoký dvouciferný počet nejrůznějších testů.
Díky nové dráze pro simulované decelerační zkoušky se zpomalovací jednotkou bude mít vývoj systémů bezpečnostních pásů a airbagů ještě efektivnější průběh. Tým centra pro bezpečnost vozidel Audi je při své práci podporován také velmi moderními vysokorychlostními kamerami a osvětlovacím systémem s energeticky úspornými LED. Součástí budovy je rovněž laboratoř pro zkušební figuríny a nechybějí ani zkušebny pro komponenty, dílny a kanceláře. Koncept, technické vybavení a sousední plochy byly naplánovány předvídavě pro případné rozšíření. Centrum pro bezpečnost vozidel Audi bude díky tomu možné využívat flexibilně a je již dnes připraveno na nové technologické požadavky i s ohledem na pokračující zpřísňování norem a předpisů na globálních trzích.
Těsná provázanost simulací a testů
V novém nárazovém centru se používá více než 60 figurín pro nárazové zkoušky různých druhů – od 18měsíčního dítěte až po dospělou osobu o hmotnosti 102 kg. U sofistikovaných figurín THOR (Test device for Human Occupant Restraint) pro testování zádržných systémů zprostředkovává relevantní data během testů až 150 senzorů. Průběh nárazových zkoušek zaznamenávají vysokorychlostní kamery, ale také systémy pro sledování pohybu. Velký počet senzorů poskytuje fyzické naměřené hodnoty. Deformace jsou po nárazovém testu digitálně zpracovávány pomocí technologie 3D skenování. Všechna data jsou přenášena do backendového systému, do něhož jsou ukládána také data z ostatních zkušebních laboratoří v Evropě, Asii a Americe a následně analyzována odborníky.
V současnosti lze simulovat téměř veškeré nehody, lhostejno, zda se jedná o nehodu s chodcem, čelní náraz, nebo boční kolizi. Specialisté ve společnosti Audi uskutečňují každý měsíc desetitisíce simulací nárazových zkoušek – a to mnohem dříve, než jsou vyrobeny první prototypy. Jen v dílčí oblasti pasivní bezpečnosti karoserie aktuálního modelu je zapotřebí celkem více než 60 000 výpočtů simulujících až 100 různých případů zátěže. Významnou roli přitom hraje nové výpočetní centrum Audi, které se nachází v přímém sousedství rovněž v areálu incampus. Navzdory razantnímu pokroku ve vývoji simulační techniky zůstávají reálné nárazové zkoušky a testy komponentů nepostradatelné. Tato nezbytnost spočívá již jen v tom, že příslušné národní úřady vyžadují fyzické nárazové zkoušky ve svých homologačních postupech. Naproti tomu v produktovém vývoji se obě metody doplňují se značnými synergiemi, protože jsou v něm využívány jak poznatky ze simulací, tak i z fyzických testů.
Dlouhá historie pasivní bezpečnosti u Audi
Téma pasivní bezpečnosti, tedy všeho, co minimalizuje následky nehody pro cestující a ostatní účastníky silničního provozu – například chodce –, má u značky Audi dlouhou tradici. Již před více než 80 lety se touto oblastí zabývala značka DKW. Její model DKW F7 absolvoval systematické testy převrácení vozu, z nichž inženýři čerpali poznatky pro bezpečnější konstrukci. Byly to první nárazové zkoušky v historii automobilu. Speciálně vybudované zařízení v centrálním zkušebním oddělení společnosti Auto Union umožňovalo následně realizovat reprodukovatelné nárazové zkoušky. Další důležitý krok následoval v roce 1970 slavnostním otevřením první haly pro nárazové zkoušky v Ingolstadtu. Tato budova následně sloužila více než 50 let s průběžnými úpravami, aby splňovala nové požadavky.
V roce 1972 byly poprvé použity figuríny pro nárazové zkoušky, které byly postupně technicky stále dokonalejší a rozmanitější. V roce 1986 zavedla značka Audi patentovanou inovaci: systém Procon-ten. Při čelním nárazu se v důsledku posunutí motoru směrem k interiéru prostřednictvím ocelových lan a vodicích kladek zasunul volant a napnuly bezpečnostní pásy vpředu. Tím se výrazně snížilo riziko poranění hlavy řidiče. Tento vynález byl nahrazen až plošným zavedením airbagů. V uplynulých 25 letech se ve stále větší míře prosazovala v testech bezpečnosti digitalizace – počínaje modelem Audi A3 z roku 1999. Nepřetržitá práce s neustále rostoucím množstvím dat položila základy pro dnes používané algoritmy, které jsou stále inteligentnější. V posledních letech přitom roste význam strojového učení. Tímto způsobem získávané poznatky slouží například ke zdokonalování softwaru řídicí jednotky airbagů.
V poslední době dosáhly všechny dosud testované modely Audi včetně elektromobilů nejlepších hodnocení aktivní a pasivní bezpečnosti, která zveřejňují organizace na ochranu práv spotřebitelů na celém světě, například Euro NCAP nebo China NCAP. Pro elektromobily přitom platí stejně přísné požadavky jako pro vozidla s konvenčním pohonem. S novým centrem pro bezpečnost vozidel Audi následuje nyní pro značku Audi další velký krok ve zdokonalování pasivní bezpečnosti. V areálu incampus přitom vznikají nové možnosti mezioborové spolupráce díky přítomnosti dalších organizací a institucí, které pracují v oblasti bezpečnosti. Jedná se například o CARIAD, softwarovou dceřinou společnost koncernu Volkswagen, nebo Vysokou školu technickou Ingolstadt.
