Obtížná situace skupiny Volkswagen, způsobená souběhem propadu na čínském trhu, rostoucí konkurence z téhož regionu, amerických cel, stále nedořešené Dieselgate a extrémních nákladů na výrobu v Německu, ztratila šanci na řešení hlubokým řezem. Generální ředitel totiž koncem června předložil představenstvu skupiny záměr drastických úspor, obsahujících propuštění až 100 tisíc zaměstnanců, zavření několika německých továren a další bolestivé škrty. Tento smělý plán byl ovšem od počátku prakticky odsouzen k neúspěchu; 10 z 19 členů představenstva jsou totiž zástupci odborů a záměr se nelíbí ani státu Dolní Sasko jako spoluakcionáři skupiny. Návrh byl tedy smeten ze stolu poměrem 12 : 7.
To se stalo 9. července a ředitel Oliver Blume po tomto kolosálním debaklu druhý den vydal prohlášení, které situaci neuklidnilo; spíše naopak. Blume totiž pro lačná média prohlásil, že „společnost Volkswagen Group přebírá zodpovědnost za svou udržitelnou budoucnost - v době, kdy je automobilový průmysl po celém světě pod intenzivním tlakem“, protože touto formulací proti sobě podle Automotive News poštval i odbory. Ty jsou vůči němu rezervované už od loňska, kdy snaha, prosadit první vlnu úspor, spojenou rovněž s propouštěním, sice byla nakonec úspěšná, ovšem s mnoha nepříjemnými kompromisy a málem vedla k velké vlně stávek v německých závodech.
Přímo proti Blumemu se tentokrát obrátila i šéfka odborů Daniela Cavallová, která při minulé válce o německé propouštění aspoň před veřejností stála nakonec na jeho straně. Tento obrat je pro Blumeho obzvlášť nepříjemný, protože dobré vztahy se zaměstnanci byly jeho hlavní výhodou, když byl dosazen do čela Volkswagen Group místo vyhozeného rakouského sekerníka Herberta Diesse. Nyní se proti němu pomyslně obrátil každý německý zaměstnanec a aby Blumeho kalich nebyl málo hořký, hned 11. července rozeslaly odbory mezi zaměstnance zvláštní vydání svého časopisu, v němž uvádějí, že pan generální stráví léto tím, že bude objíždět jednotlivé továrny a vysvětlovat své kroky, které mezi lidmi vyvolaly strach ze ztráty práce.
Podle Cavallové to totiž Blume dosud dostatečně nevysvětlil, takže mu rovnou dala ultimátum, aby tak učinil. Tak jako tak se zdá, že generální ředitel zjevně není tím, kdo má ve Volkswagen Group poslední slovo. Velký ozdravný plán, ať už byl nutný, či nebyl, a měl nebo neměl zakrýt a vyřešit případná dřívější Blumeho selhání, každopádně neprošel a určitě neprojde ani v blízké budoucnosti. Druhá automobilka světa tak bude muset hledat cestu k černým číslům jinde a po menších krůčcích. Zda to bude stačit a šéfovi skupiny to vrátí ztracenou důvěru zaměstnanců, zůstává velmi palčivou otázkou. Německý dělník si na své jistoty ovšem zjevně sáhnout nedá.
Ja kdyz vidim jak jsme tu tim blahobytem zleniveli a zblbli tak si rikam jeste, ze mame tu cinu, ze ma kdo prevzit tu pochoden, protoze jinak jsme jako lidstvo v haji.
Takže vedení udělá sérii chyb, ohlásí ozdravný plán, aby dostalo VW do černých čísel, ten provede a uspěje. Výsledek? Vlastníci mají zisk, vedení dostane zaplaceno extra, jen ti dělníci nedostanou zaplaceno nic nebo míň. Já se jim nedivím, že bojují za obrácení...teda že zisk po zdanění a po investicích bude buď nula nebo mínus. Za posledních 10let to beztak nebude mínus celkově.