Ve Švýcarsku jsem byl hlavně kvůli statické prohlídce a testovacím jízdám s Mercedesem EQS. Po poslední zastávce na trase s EQS jsem ale dostal nabídku jet do Immendingenu na ukázku autonomního řízení novým Mercedesem C 300 e, tedy s plug-in hybridním pohonem. A taková nabídka se neodmítá, takže jsem sedl za volant modrého sedanu a vyrazil z Rapperswil-Jona směrem k Immendingenu.
Jelikož má plug-in hybridní Mercedes třídy C elektrický dojezd podle WLTP 100 km, zajímá mě, jak zvládne delší trasu, kterou mám před sebou. Nechávám auto v nastavení, ve kterém se aktivovalo, což je hybridní režim. Je to pravděpodobně tím, že mám v navigaci zadanou trasu o délce cca 120 kilometrů, tedy delší, než je elektrický dojezd, který mi auto ukazuje 101 kilometrů.
Celkově na mě interiér působí velmi příjemně. Samozřejmě to nemůžu srovnávat s EQS, zvláště pak s verzí, která má Hyperscreen, ale zkrátka Mercedes C je jinak zaměřený. Design interiéru je i více stylizovaný do sportovnějšího stylu. Ostatně posuďte sami z fotografií. I když tu není MBUX Hyperscreen, ale velký středový displej, připomíná vůz Mercedes třídy S nebo základní verzi EQS bez Hyperscreenu. Každopádně MBUX funguje výborně, jako ostatně i v ostatních Mercedesech.
Sice jedu spíše klidněji, na horní hranici přísnějších švýcarských limitů, ale i tak cítím z podvozku příjemnou jistotu. Není to sice vyloženě sportovně naladěný podvozek, ale podle mě se povedl tak, že konstruktéři dosáhli rovnováhy mezi sportovnějšími vlastnostmi a komfortem. I když Mercedes je známý důrazem hlavně na maximální pohodlí, od prémiových sedanů střední třídy se tak nějak očekává větší obratnost v zatáčkách.
Teď mi ale jde hlavně o funkci plug-in hybridního systému. Při jízdě nižší rychlostí jede auto většinou na elektřinu. Pouze při vyšším zatížení nebo dálniční rychlosti občas využívá benzínový motor. Podle mě se systém opravdu chová maximálně efektivně, protože právě při dálničních rychlostech spotřeba elektřiny stoupá a je efektivnější ji nechat na jízdu nižší rychlostí, kdy na ni auto ujede mnohem více kilometrů. Do Immendingenu dojíždím po 115 kilometrech jízdy, z nichž 89 kilometrů auto ujelo na elektřinu. Spotřeba benzínu je podle palubního počítače 2,1 l/100 kilometrů a k tomu 13,6 kWh/100 km.
Tady ale využívám další výhody tohoto plug-in hybridu v podobě rychlonabíjení CCS. Zatímco řeším autonomní řízení a bezpečnostní systémy Mercedesu EQS, baterie o celkové kapacitě 25,4 kWh (mnohem více, než je u plug-in hybridů běžné) se nabíjí relativně rychle. Ostatně, když za cca hodinu a půl vyjíždím směr Curych, mám už plnou baterii. To by u běžných plug-in hybridů nebylo možné ani přesto, že mají poloviční baterii.
V navigaci mám zadané letiště u Curychu. A jelikož je to blíže, auto zůstává v elektrickém režimu. Vůz totiž ukazuje elektrický dojezd dokonce 111 km, zatímco do cíle to mám o 10 kilometrů méně. To by tedy teoreticky mohlo stačit. Mercedes C 300 e jede skutečně jen na elektřinu až do chvíle, kdy začíná úsek dálnice s neomezenou rychlostí. Jelikož pospíchám, rozjíždím se rychleji a přibližně při 145 km/h (přestože oficiálně umí v elektrickém režimu jet jen do 140 km/h) startuje benzínový motor.
Navigace Mercedesu opravdu počítá s provozem a s narůstající kolonou na dálnici před Curychem mě více a více znervózňuje rostoucím časem dojezdu. Snažím se tedy trasu přepočítat, ale po přepočítání mě navigace vrací zpět k Immendingenu a až poté na letiště do Curychu, takže jsem úplně v koncích. Pravděpodobně to ale bylo tím, že lidé z Mercedesu mi u Immendingenu zadali nějaký průjezdní bod a navigace má snahu se do něj po přepočítání vracet. Po zrušení trasy a zadání cíle znovu už mě vede trasou mimo dálnici, kde je provoz o něco lepší, a k letišti dojíždím včas, byť s minimální rezervou.
Palubní počítač ukazuje po 102 kilometrech jízdy spotřebu 0,8 l/100 km benzínu a k tomu 17,3 kWh/100 km elektřiny. V plně elektrickém režimu jsem ujel 95 kilometrů a zbývající elektrický dojezd je 8 kilometrů! Věřím tedy, že kdybych nejel několik kilometrů rychlostí nad 145 km/h, zvládlo by auto tuto celou trasu skutečně jen v elektrickém režimu, do kterého se asi právě z toho důvodu automaticky přepnulo.
V tomto ohledu tedy Mercedes C 300 e nemá konkurenci. Nejenže ujede v pohodě okolo 100 kilometrů na elektřinu, ale zároveň jsem díky rychlonabíjení mohl po hodině a půl pokračovat s plnou baterií na druhou delší cestu. To je kombinace, kterou zatím umí opravdu jen Mercedesy a jako jediné tak zvládnou 200kilometrovou trasu s relativně krátkou zastávkou téměř jen na elektřinu.
Foto: Marek Tomíšek, fDrive.cz
