První jízdní dojmy z Mercedesu EQS 580 4Matic

Revoluční elektromobil s trojcípou hvězdou, Mercedes EQS, se představil letos v dubnu, kdy jsme vám jej podrobně představili. Poprvé jsme si ale auto mohli prohlédnout až minulý týden ve Švýcarsku. Nyní přinášíme i první jízdní dojmy z tohoto luxusního elektrického liftbacku s dlouhým dojezdem. Mercedes EQS má totiž bezkonkurenčně nejdelší dojezd ze všech sériových elektromobilů. Ten je dokonce srovnatelný s benzínovou třídou S!

Mercedes EQS, luxusní elektromobil, dojezdem strčí do kapsy i benzínová auta – První jízdní dojmy

Začnu ale v interiéru. Ten jsem podrobněji popisoval již při statickém představení, ale i zde musím zmínit, že působí opravdu luxusně a zároveň futuristicky, zejména díky obřímu displeji MBUX Hyperscreen. Mám z toho spíše pocit, že sedím v nějaké studii než v sériovém autě. Interiér v této verzi zároveň používá dva odstíny kůže – dominantní bílou, kterou doplňuje tmavší šedo-modrá. Ta je například na horní části přístrojové desky nebo horní části výplní dveří. Zároveň je použit dekor z tmavého matného dřeva, který nejenže vypadá hezky, ale zároveň je rozhodně praktičtější než lesklé dřevo.

Na celou obrazovku

Po usednutí za volant šlapu na brzdový pedál, čímž se automaticky zavřou dveře. Poté již stačí zmáčknout startovací tlačítko, pravou páčkou pod volantem zařadit D a můžu vyrazit. Zrychlení silnější verze 580 4Matic je opravdu solidní, byť je znát, že jde o těžší a spíše komfortní auto. Ale dva elektromotory o celkovém výkonu 524 koní umí i s těžším luxusním liftbackem pořádně zahýbat a na stovku se rozjede za 4,3 sekundy. Sprintům s těmito parametry kralovat nebudete, ale do běžného provozu to je více než dostačující dynamika. Alespoň podle mě.

Interiér je luxusní a maximálně komfortní

Sedačky jsou opravdu komfortní, zvláště se mi líbí polštářek na opěrce hlavy. Je to poprvé, kdy něco takového v autě mám a užívám si to. Samotnou sedačku si samozřejmě můžu nastavit v mnoha směrech a výsledkem je maximální komfort. Jen mě překvapuje, že tradiční ovládání sedačky na výplni dveří (které je taktéž ve tvaru sedačky) jde poněkud ztuha. Ale možná je to jen vlastnost předsériového kusu, takže si počkejme na běžný test sériového auta. Nakonec se mi ale daří sedačku nastavit podle mých představ, s výjimkou bočního vedení. To mám raději výraznější, ale jeho nastavení se mi najít nepodařilo.

Přečtěte si také

Prolezli jsme Mercedes EQS – nejluxusnější elektromobil

Zpočátku projíždím městem a oceňuji úžasný komfort podvozku, a to i v případě, kdy musím přejet kanál, případně přejíždím příčný práh či tramvajové koleje. Zkrátka se přes nerovnosti přenáší EQS tak měkce, že jsem něco takového v jiném autě nezažil. Druhá věc, kterou při vymotávání se z Curychu oceňuji, je navigace s rozšířenou realitou. To znám i z jiných Mercedesů, ale na rozdíl od předchozích zkušeností mi tu EQS ukazuje vždy na obrazu z přední kamery šipkou i to, do kterého pruhu se mám zařadit. Zvláště ve městě, kde jsem poprvé a vůbec to tu neznám, je to obrovská pomoc. Rozšířená realita je i na head-up displeji, ale mně víc vyhovuje právě zmíněné zobrazení na středovém displeji infotainmentu.

Na celou obrazovku

Po vyjetí z Curychu jedu několik desítek kilometrů po dálnici a následně sjíždím na běžné silnice, které se klikatí nádhernou krajinou. Je příjemné, jak ochotně Mercedes EQS zatáčí, ale překvapuje mě také to, že i přes komfortní podvozek krásně sedí v zatáčkách. Je ale znát, že je to přece jen poněkud těžší auto, které váží 2,5 tuny. Ostatně charakter vozu nijak nevybízí k ostré jízdě v zatáčkách. Naopak si vychutnávám maximálně komfortní a tiché proplouvání nádhernou krajinou. Proto mi ani vlastně nevadí, že nemám takové boční vedení, jaké bych si představoval. I když vzhledem k velikosti a hmotnosti auta sedí v zatáčkách výborně, nejvíce mu vyhovuje klidná komfortní jízda.

Regulace rekuperace pod volantem, celkově funguje velmi efektivně

Zároveň mi vyhovuje, že mám možnost volby intenzity rekuperace pomocí pádel pod volantem. To je pro mě nejen komfortní řešení, ale zároveň pomáhá efektivitě, protože když nepotřebuji brzdit, nechám auto plachtit bez rekuperace, což je v takovém případě nejefektivnější. A EQS má díky velké hmotnosti a skvělé aerodynamice opravdu slušnou setrvačnost. Po přibližně 120 kilometrech jízdy se blížím k první zastávce, takže se snažím zhodnotit efektivitu i z pohledu čísel. A spotřeba mírně pod 18 kWh/100 km u takto velkého auta je opravdu výborným výsledkem. Uznávám, že díky švýcarským rychlostním limitům, které jsou mimo město vždy o 10 km/h nižší než ty naše, jedu o něco pomaleji, než bych jel v Česku, ale rozdíl není tak velký. Každopádně se těším, až Mercedes EQS prověřím i v testu Zaostřeno na spotřebu.

Přečtěte si také

Mercedes EQS je tady. Je to elektrický luxus s ultradlouhým dojezdem – Kompletní představení

Během parkování pak ještě více oceňuji obratnost Mercedesu EQS, která je způsobena natáčením i zadních kol. Původně zhodnotím situaci tak, že si budu muset uprostřed otáčecího manévru couvnout, ale k mému obrovskému překvapení to není potřeba. Ano, s kompaktem bych se tam otočil bez couvání, ale u luxusního sedanu/liftbacku o délce 5,2 metru bych to rozhodně nečekal. Díky tomuto řešení zadní nápravy dává EQS pocit, že řídíte mnohem menší auto.

Nízká spotřeba i při jízdě do kopce

Po přestávce ve Vitznau pokračuju do hotelu v Andermatt. Z hlediska jízdy už nemám žádné nové poznatky, jen si s přibývajícími prudšími zatáčkami více uvědomuji, jak moc pomáhají natáčecí zadní kola. A jak se jede do kopce, roste samozřejmě i spotřeba. V cíli ukazuje palubní počítač 22,4 kWh/100 km. Po zjištění, že jsme ve výšce okolo 1 400 metrů nad mořem, tedy že za necelých 160 kilometrů jsme vystoupali z Curychu o přibližně kilometr nahoru, to ale považuji opět za skvělý výsledek. Při otáčení u hotelu, kde je šikovně umístěné zrcadlo, pak poprvé vidím, jak moc se natáčí zadní kola. Když totiž zastavím, zadní kola se srovnají. Ostatně, nevypadalo by to hezky, kdyby auto stálo s natočenými zadními koly. Takto ale v zrcadle krásně vidím rozsah natáčení.

Na celou obrazovku

U večeře mám to štěstí, že vedle mě sedí Christoph Starzynski, což je šéf vývoje elektrické platformy. Ptá se mě na dojmy, říkám mu, že nejvíce mě překvapila skvělá efektivita a obratnost. Ptá se tedy na spotřebu. Říkám mu svoje čísla a on mi ukazuje na mobilu fotku se spotřebou cca 5,5 kWh/100 km. Odpovídám, že to bylo, když jel odtud. To neměl dělat, je to hozená rukavice pro mě. Říkám mu, že to zítra zkusím také a on mě ujišťuje, že to nezvládnu, protože zatímco on jel rovnou z kopce, my máme na trase stoupání o dalších 800 metrů výše a až poté klesání. Kdybych to nahoře vynuloval, asi bych se dostal ještě na lepší čísla, ale to není můj styl. Zkusím to i s tím přejezdem vrcholu.

Mercedes EQS se hravě proplétá i serpentinami

Ráno tedy stoupám serpentinami nahoru a ještě více než předchozí den oceňuji skvěle fungující natáčení zadní nápravy. Jedu samozřejmě na režim Eco, spotřeba je ale 68,7 kWh/100 km, což zatím nevypadá na nějakou rekordní hodnotu. Alespoň tedy ne rekordně nízkou. Ale vystoupat na přibližně 11 kilometrech téměř o kilometr nahoru samozřejmě nějakou energii spotřebuje. Po přejezdu vrcholu ale následuje klesání a spotřeba začíná jít rychle dolů. I když je to prudké klesání, které mi trochu připomíná moji oblíbenou Trollstigen, kde se některým elektromobilům údajně přehřívají baterie, zvládá to EQS úplně v pohodě a nemusím šlapat na brzdu. Používám jen pádla pod volantem. Na rovinkách to pouštím na neutrál, před zatáčkami dávám maximální rekuperaci. Maximum energie tedy uložím zpět do baterie, zatímco s běžným autem bych ji spálil na brzdách.

Po největším klesání už se profil trasy snižuje výrazně pozvolněji, ale jedu pořád s lehkou nohou a daří se mi spotřebu snižovat, takže po cca 40 kilometrech od startu už jsem pod 10 kWh/100 km. A to jedu se zapnutou klimatizací, byť v režimu Eco. Nejnižší hodnotu mám po 53 kilometrech, konkrétně 9,1 kWh/100 km. Christoph tu spotřebu udělal na cca 80kilometrové trase, ale jelikož přichází dálnice, musím zrychlit. Jednak po dálnici nechci jet 90 km/h, ale musím si také pospíšit, abych stíhal program na další zastávce. Nastavuji tedy na tempomat maximálně povolených 120 km/h a spotřeba samozřejmě stoupá. I přesto po ujetí 182 kilometrů přijíždím do cíle krásnou spotřebou 14,2 kWh/100 kilometrů.

A jak je to s dojezdem ve srovnání s Mercedesem třídy S? Mercedes EQS 580 4Matic má dojezd dle WLTP až 676 kilometrů. I moje spotřeba odpovídá reálnému dojezdu přes 600 kilometrů. Velikostně i výkonově srovnatelný benzínový Mercedes S 580 4Matic má spotřebu dle WLTP 9,9 až 11,4 l/100 km, což při základním objemu nádrže 65 litrů znamená dojezd 570 až 657 kilometrů. To je tedy méně než u EQS. S příplatkovou nádrží o objemu 76 litrů se u třídy S dostanete na 667 až 767 kilometrů, což je oproti EQS o něco více. Ale troufnu si tvrdit, že v kopcovitém terénu, kde EQS maximálně využije energii i při klesání, se rozdíl bude stírat ve prospěch EQS. Slabší verze EQS 450+ s pohonem pouze zadní nápravy pak má dojezd dle WLTP 780 kilometrů, ale tam bychom museli porovnávat se srovnatelným Mercedesem S 450, který má díky nižší spotřebě oproti EQS v dojezdu trochu navrch. Ale kdo pojede 780 kilometrů v kuse bez jediné zastávky? Podle Mercedesu se pak za 15 minut nabije na dalších 300 kilometrů a těšíme se, až si rychlost nabíjení vyzkoušíme v běžném testu. Protože ve Švýcarsku k tomu nebyla příležitost.

Mercedes EQS je komfortní elektromobil na dlouhé trasy

Mercdesu se tedy podařil elektrický ekvivalent třídy S, který se vozům se spalovacím motorem nejen vyrovná, ale některé verze i předčí. Je to díky maximálnímu důrazu na efektivitu pohonu a špičkovou aerodynamiku. Součinitel odporu vzduchu c_x je totiž 0,20, což je absolutně nejlepší hodnota ze všech sériových automobilů. Díky dlouhému dojezdu v kombinaci s rychlým nabíjením tedy vznikl elektromobil, kterým lze pohodlně cestovat i na dlouhých trasách.

Foto: Marek Tomíšek, fDrive.cz