Škoda Superb mezi kolonádami

Škoda Superb liftback se stal již v minulých generacích standardem vyšších manažerských i politických pozic. Vozil kromě jiných i prezidenta, zároveň se však stal velice oblíbeným taxíkem. Zná jej zkrátka v Česku úplně každý a mezi těmi, kdo si jej mohou dovolit, dlouhodobě patří mezi žádané zboží. Čtvrtá celkově a první pokabaňovská generace tedy má nač navazovat. Přesto není liftback zřejmě tak důležitý, jako kombík, soudě tedy z faktu, že automobilka představila praktičtější verzi o dva měsíce dříve, u čehož jsme samozřejmě nechyběli. Zajímavým posunem je rovněž konání mezinárodní jízdní prezentace v Česku, což dosud rovněž nebylo u domácí jedničky zvykem. Jak tato fakta vnímat, necháváme na laskavém čtenářstvu. Pokud možno jednoznačně se však pokusíme popsat dojmy z prvních kilometrů s novým Superbem.

Na celou obrazovku

Ten vychází z novodobých tradic a opět se stává prostorným a velkoryse tvarovaným modelem pro velmi širokou paletu zájemců. Ne ovšem tak širokou, jako dosud. Soudíme tak především z omezení nabídky verzí, přičemž zmizely především ty levnější. Novinku si už například nekoupíte s manuální převodovkou a startovní menu obsahuje jen dvě výbavové linie, a to ty dražší. To se časem změní, ovšem startovní cena Superbu 1.5 TSI mHEV ve výši 935 000 Kč poněkud nepatřičně kontrastuje s částkou 599 000 Kč, kterou automobilka žádala před devíti lety za tehdy nový startovní Superb třetí generace se stejně výkonným motorem 1.4 TSI, byť s manuálem a podstatně stručnější výbavou. Doba levných Superbů je, zdá se, definitivně pryč.

Přečtěte si také

Test Nová Škoda Superb Combi iV – První jízdní dojmy + video

Škodovka dnes nabízí opět o kousek prostornější auto, které proti předchůdci povyrostlo do délky o 43 mm při nezměněném rozvoru, ovšem na šířce překvapivě 15 mm ubralo a naopak se zvýšilo o 12 mm. Svými proporcemi se tedy vrátilo v čase, naštěstí jen o kousek. Rozpaky při pohledu na poměr délky, šířky a výšky liftbacku Superb II se už naštěstí opakovat nebudou. Přesto nelze popřít, že čtvrtá generace si proti té třetí v eleganci nepolepšila. Geniální kabaňovskou kombinaci lehkosti a konstrastů, zakrývajících mamutí rozměry, jeho nástupce nenapodobil. Stvořil sice ladné a vlastně i docela pohledné auto, jen jaksi zapomněl, že by tvary měly aspoň trochu připomínat svou značku.

Na celou obrazovku

Maska se sice ke svým předchůdkyním hlásí, zbytek ale připomíná všechno možné, jen ne škodovku. Nejdříve nás napadalo přirovnání ke starším generacím Audi A6, místy jsme zase vzpomínali na toyoty. Hlavně oba konce vozu najednou vypadají, zejména díky malým světlům, až nepřirozeně vysoké. Nutno ale dodat, že výsledek není ošklivý. Nový Superb má pěkné proporce a jeho design bude jistě stárnout pomalu. Jen prostě už není příliš osobitý. Uvnitř to platí dvojnásob; nezůstal tu kámen na kameni a změna klasicky střižené palubky v sadu plovoucích modulů působí futuristicky, nikoliv ale škodovácky. Naštěstí ale ergonomové odvedli i v prostředí tlaků na menší utrácení za drahá mechanická tlačítka a analogové přístroje velmi dobrou práci a sžít se s autem netrvá dlouho.

Přečtěte si také

Škoda Superb počtvrté. Výše, rychleji a električtěji – Kompletní představení

Vlastnosti obou hybridních motorů rozebral už kolega Tomíšek ve svých dojmech ze Superbu Combi, pro liftback je v tuto chvíli k dispozici pouze mildhybridní 1.5 TSI. Ten hýbe vozem, který udržel pohotovostní hmotnost i součinitel čelního odporu vzduchu na sympaticky minimálních hodnotách (od 1 484 kg a od C_x 0,23), důstojným způsobem, přičemž více než pružnými akceleracemi potěší suverénním udržováním vyšších rychlostí i proti mírnějším kopcům. Při jízdě dálničním maximem se klidně po uvolnění pedálu vypne a šetří decilitr k decilitru, byť v tomto případě za cenu zvýšeného tepelného namáhání. Zajímavostí je, že oproti Kodiaqu si základní motor stále vystačí se starší automatickou převodovkou DQ200 se suchými spojkami, kterou dříve provázela pověst poměrně rizikové volby. Snad se konstruktéři poučili.

Na celou obrazovku

Převodovka každopádně řadí v rámci možností dvouspojkových převodovek svižně, jen je znát, že se v krajnějších situacích šetří a při náhlém přechodu k dynamičtějšímu stylu nespolupracuje tak razantně, jak by si řidič přál. Ano, jde o základní motor, takže měřítka by měla být volnější. Ovšem startovní cena Superbu s tímto pohonem už žádnou shovívavost nevyvolává. Poněkud také překvapilo, jak rychle přibývá pronikání decibelů zpod kapoty do kabiny s rostoucími otáčkami, což je o to nápadnější, že při klidné jízdě je agregát téměř neslyšný. Částečné vysvětlení čeká pod kapotou; na místě, kde bývá estetický a odhlučňovací kryt (konstruktéři mu říkají „krásno“), trčí jen prázdné hlavičky jeho úchytů, vulgo tanečnic.

Přečtěte si také

Test Škoda Kodiaq iV – První jízdní dojmy ze Španělska

Podvozek byl o podle zástupců automobilky proti předchůdci o stupínek ztužený, přesto dokáže být s vylepšenou druhou generací adaptivního podvozku DCC s dvouventilovými tlumiči překvapivě plavný. Někdy až moc; pobouchávání podvozku, které jsme zklamaně zaznamenali na rozbitých vozovkách, se v komfortním režimu změní na slušné rány. Rovněž hučení z podběhů ve vyšším tempu je spíše silnější, než slabší, a rázem je vidět, kde se vytyčovala hierarchická hranice vůči Passatu, který je se Superbem technicky blíže, než dříve, a vyrábí se s ním ve stejném bratislavském závodu. Dalším takovým detailem je, že si i nová generace Superbu musí vystačit se třemi snímači výšky podvozku místo obvyklých čtyř.

Na celou obrazovku

Škoda Auto se zároveň pochlubila s řadou multimediálních novinek, na jejich pořádné vyzkoušení i popis si ovšem necháme plnohodnotný redakční test. Totéž platí pro maticové světlomety druhé generace, které se za bílého dne přeci jen špatně hodnotily.

Foto: Ladislav Čermák, fDrive.cz