Exteriér i po letech budí emoce. Ostře řezané rysy i originálně tvarované světlomety jsou zárukou, že budete sklízet pohledy kolemjdoucích. Otázkou samozřejmě zůstává, nakolik je to zásluhou bílého perleťového laku Sonic White, který testovaný vůz nosil. Nejdřív jsem očekával, že se metalíza v záplavě bílých služebních kombíků při jízdě po Praze ztratí, avšak i zdálky Lexusu skutečně sedí. Hlavně v této barvě vyniknou jednotlivé designové prvky, které nejoblíbenější hnědé nebo šedivé laky skryjí.
Technické parametry Lexus NX 300h (2015) AWD F Sport
Kompletní specifikace| Konstrukce | SUV, 4 630 × 1 845 × 1 645 mm, 2 395 kg |
|---|---|
| Pohon | Hybridní (elektřina/nafta), hnaná náprava: 4×4 |
| Výkon | 145 (114) kW, 197 (155) koní, točivý moment: 210 Nm |
| Baterie | ? |
| Nabíjení | |
| Spotřeba | ?, dojezd: 800 km |
| Cena od | 1 050 000 Kč |
Bílá zároveň umocnila skutečnou velikost auta, které není tak malé, jak se může zdát na fotografiích. Délka je 4,6 metru a výška 1,65 metru. Mohutnost ale podtrhuje hlavně šířka, která je bez třinácti centimetrů dva metry. Zepředu auto ještě rozšiřuje maska ve tvaru dvou obrácených lichoběžníků, která je poznávacím znakem Lexusů. Právě s ní vedu u všech modelů japonské automobilky dlouhodobě vnitřní spor. Nevadí mi ani tak tvar, jako její velikost, která sahá od podvozku až k hraně kapoty, čímž zaplňuje místo pro líbivější designové prvky. Nutno však uznat, že zblízka jsou jednotlivé plastové lamely vypracované do nejmenšího detailu, ale samozřejmě ne tak jako u největšího LS.
Zezadu působí NX poněkud subtilněji. I zde jsou nejzajímavějším prvkem světlomety, ale zaujme také odtrhová hrana střechy. Samotná silueta auta si pak hraje se svažitou střechou nad zavazadelníkem a zadními sedadly, přitom vnitřní prostor reálně příliš neomezuje.
Přitom právě interiér je nejspíš největším esem Lexusu NX. Testovaná verze disponovala skvělými koženými sedadly, která kontrastovala s černě obšitou palubní deskou. A je nutné dodat, že právě práci s kůží v továrně Miyata zvládli na jedničku a je srovnatelná s o třídu výše postavenými vozy. Sedadla je možné nastavovat v osmi směrech, nedisponují však paměťovým systémem. Zato mají perfektní boční vedení a ani delší cesty v nich nejsou problém. Někdo by možná pozici řidiče a spolujezdce považoval za stísněnou, avšak jedná se spíše o subjektivní pocit – prostoru má řidič pro svou práci dost.
Palubní desce vévodí volant, který částečně prozrazuje věk vozidla. Pracuje se s ním však velmi dobře a potěší i příjemná velikost. Potřeba je ocenit desetipalcový displej s ovládáním Remote Touch Interface. Když jsem před rokem jezdil s plug-in hybridní verzí Priusu, právě obrazovka mě zklamala jak rozlišením, tak nedostatečnou rychlostí. Podobně tomu bylo i u předfaceliftového NX. Naopak současná verze naprosto splňuje dnešní standardy. Navigace funguje rychle a umí češtinu, potěší rozdělení zobrazovaných informací na dvě části. K ovládání, které se podobá běžnému touchpadu na laptopu, jsem byl zezačátku skeptický, ale pohyb po displeji je přesný a obírá řidiče jen o minimum pozornosti.
Vedle ovládacího panelu se nachází také volič jízdních režimů a řadící páka převodovky, která je asi nejzvláštnějším prvkem interiéru. Zatímco výše zmiňovaný Prius využívá pouze malého voliče, v Lexusu se nachází plnohodnotná páka, která působí poněkud nepatřičně, stejně tak její ovládání působí těžkopádně. Primárním trhem modelu jsou však Spojené státy, což může podobu páky vysvětlovat. Ostatní ovládací prvky se nacházejí na vystrčeném „nosu“ palubní desky. Jistě potěší jejich malé množství a odlišná textura, díky které je nahmatáte i poslepu,. Trochu zamrzí lacinější podkladové plasty, do kterých jsou zasazeny stylové hodiny. Také díky nim vypadá interiér spíše konzervativně, což kontrastuje s odvážným exteriérem.
Na zadních sedadlech je výbava chudší. Chybí ovládání klimatizace nebo vyhřívání sedadel, ale prostoru na nohy je skutečně dost. Dvoumetrovému člověku chybí prostor spíše nad hlavou než před koleny. Zavazadelník je relativně snadno přístupný, ale na první pohled relativně mělký. Pod víkem se sice nachází další objemný prostor, avšak jeho část zabírají baterie. Ve výsledku nabízí slušných 555 litrů.
Ačkoliv auto jako takové budí emoce díky nápadnému vzhledu, nejčastěji se kolemjdoucí ptali především na jízdní vlastnosti. Vrcholná verze 300h disponuje zážehovým čtyřválcovým agregátem o obsahu 2,5 litru a výkonu 155 koní. Ten doplňují elektromotory na přední a zádní nápravě se 155, respektive 68 koni. Celá soustava pak dohromady dává slušných 197 koní.
To může předvídat výživný řidičský zážitek, žel auto jakékoliv sportovní geny postrádá. Jedním z důvodů je provozní hmotnost přes 1,8 tuny, se kterou má problém i téměř dvousethlavé stádo kobyl, jež auto na stovku dotáhnou za 9,2 sekundy. V zatáčkách se auto znatelně naklání, ale díky pohodlným sedačkám jsou průjezdy zákrutami snesitelné. Sportovní ambice nemá ani bezestupňová převodovka e-CVT, kterou je sice možné do manuálního režimu přepnout, ale umělé stupně krev příliš nerozproudí. Přesto je ve sportovním režimu znatelnější citlivost plynového pedálu. Auto při tomto nastavení intenzivně zrychluje i při jízdě se zapnutým tempomatem.
Mnohem více autu vyhovuje pomalejší jízda, za kterou je řidič odměněn solidním odhlučněním. To se ještě umocní při jízdě v elektrickém módu, tedy do momentu, než ticho prořízne nepříjemný jekot vytočeného motoru ve chvíli, kdy potřebujete zrychlit a dáte plyn na podlahu. Jinak ale připojování spalovací jednotky funguje tradičně na výbornou. Verze 300h rovněž disponuje pohonem všech kol, kdy zadní nápravu pohání elektromotor. Auto se však chová spíše jako předokolka – na mokrém trávníku zadní náprava vůbec nepomohla.
Jízda pouze v elektrickém režimu vyžaduje dávku trpělivosti a citlivé zacházení s plynovým pedálem. Běžně dokáže jet Lexus pouze na elektriku do rychlosti kolem 50 kilometrů za hodinu, a tak musí být jakékoliv zrychlování co nejopatrnější, aby nesepnul spalovací motor. Brzdíte tím trochu provoz, ale můžete dosáhnout relativně slušné spotřeby – ve městě je možné dostat se relativně snadno pod sedm litrů. Jakákoliv svižnější jízda si však vybírá svoji daň, což platí i pro dálničních 130 kilometrů za hodinu. Papírových pěti litrů tedy určitě nedosáhnete, byť úsporně se jezdit dá.
Lexus NX 300h je rozhodně příjemné auto. Je ideálním společníkem na dlouhé cesty po dálnici, a to i díky adaptivnímu asistentovi a bezpečnostnímu paketu. Jezdit se sním dá i po městě, relativně snadno auto zaparkujete. Cena testované verze ale o deset tisíc přesahuje půl druhého milionu, za který dostanete auto stojící na platformě Toyoty RAV4. Rozhodně se nebude jednat o špatně utracené peníze, ale zrovna v této kategorii Lexus čelí opravdu silné německé konkurenci.
