Vozem Honda jsem nejel dlouho. Velmi dlouho. Během testování mi z prcka, zvaného jednoduše Honda e, několikrát spadla čelist. Japonské automobilky si vždy šly vlastní a trochu jinou cestou, Honda e je toho jasným důkazem.
Test stylového elektromobilu Honda e. Je radost jej řídit a je nabitý technologiemi – test
Technické parametry Honda e advance
Kompletní specifikaceKonstrukce | hatchback, 3 894 × 1 752 × 1 512 mm, 1 617 kg |
---|---|
Pohon | Elektřina, hnaná náprava: zadní |
Výkon | 113 kW, 154 koní, točivý moment: 315 Nm |
Baterie | 35,5 kWh (32 kWh využitelná kapacita) |
Nabíjení | rychlonabíjení: 66 kW, palubní: 7 kW, konektory: CCS Combo, Mennekes |
Spotřeba | Kombinovaná: 17,8 kWh / 100 km, dojezd: 220 km |
Cena od | 976 900 Kč |
Honda e není žádná novinka a také u nás jste si o ní mohli mnohokrát přečíst. Přesto bylo moje první setkání s vozem dechberoucí. Dívám se na auto zepředu, nebo zezadu? Kamery místo zrcátek, schované kliky dveří a velký nos vepředu, ve kterém se ukrývají nabíjecí konektory. Tohle přece nemůže být prodejní vůz, tohle musí být nějaký koncept pro autosalon.
Uvnitř v budoucnosti
Pokud zvenčí máte pocit, že automobil není z dnešní doby, ale z budoucnosti, uvnitř je tento dojem ještě více umocněný. Vždyť displeje se táhnou od levých dveří až k těm pravým. A to doslova. Protože právě i zpětná zrcátka jsou tvořena displeji. Následuje digitální přístrojovka a čtveřice plně programovatelných displejů. Naprostý hi-tech.
Velmi kontrastně působí dřevěné obložení interiéru. Ale vlastně se mi to strašně moc líbí. Nejmodernější technologie a k tomu přírodní dřevo. Tohle se Hondě povedlo.
I když by Honda mohla do displejů integrovat veškeré funkce vozu, nestalo se tak.
I když by Honda mohla do displejů integrovat veškeré funkce vozu, nestalo se tak. Ovládání klimatizace, včetně vyhřívání oken a sedadel, má svoje vlastní hardwarová tlačítka. Stejně jako ovládání hlasitosti. Ruku na srdce, pořád je lepší, když poslepu víte, kam sáhnout a čím zatočit, než hledat něco na displeji.
Složité jako samo Japonsko
Netroufl jsem si s autem hned vyjet. Prvních 5 minut jsem se učil dotykové displeje ovládat, abych pochopil koncepci ovládání a musím uznat, že je promyšlené fakt dobře. Displej nejbližší řidiči slouží pro přepínání v menu. Navigace, nastavení, telefon, kamery, atd. Zkrátka takové menu, kterým ovládáte druhý displej. To, co zvolíte na prvním displeji, se ukáže na tom druhém. Jednoduché a přehledné.
Na třetí displej už řidič komfortně nedosáhne, slouží především jako stavový displej, na něj se řidič nemusí tak často dívat. Může se zde zobrazovat třeba informace o spotřebě, o naladění stanici v rádiu nebo třeba jen hodiny. Co se na tomto třetím displeji zobrazí, to se volí na čtvrtém displeji, který je napravo od spolujezdce. Je tedy jasné, že není určen pro řidiče, ale pro spolujezdce.
Po osahání systému vlastně zjistíte, že to tak složité není. Jen je to něco úplně jiného, než na co jste běžně zvyklí. Ale má to hlavu a patu.
Rychlost nechybí
Co je ale hlavní, infotainment je vážně rychlý. Jeho start pár sekund trvá, ale jakmile je spuštěný, reaguje bleskově. Je velmi zajímavé, že Honda nešla cestou vývoje vlastního systému, ale infotainment je postavený na Androidu. Na jednu stranu je to trochu nezvyklé řešení, na druhou stranu Honda nemusí nic vymýšlet a jádro systému je hotové. To přináší jednu obrovskou výhodu: vývojáře. Všechny automobilky v brzké době počítají s tím, že do aut se budou instalovat aplikace, podobně jako to dnes děláme s telefony. Pokud je systém postavený na Androidu, je to pro vývojáře mnohem jednodušší. To znamená, že třeba takový Waze bude možné nainstalovat i přímo do auta jako nativní aplikaci. To je správná cesta. Co je velká výhoda: instalace by nemusela být tak složitá. Pokud k vozu připojíte USB flashdisk, infotainment vyhledává soubory .apk, což pokročilí majitelé Androidů znají – je to soubor pro instalaci aplikace. Máme se tedy skutečně na co těšit.
Apple CarPlay i Android Auto
U auta se dnes už bez Apple CarPlay neobejdu. Pro navigaci používám Waze, pro poslech hudby Spotify. Připojení u Hondy proběhlo bez chybičky a navíc bezdrátově. Za celou dobu nebyl s konektivitou problém a spojení s iPhonem fungovalo na jedničku. Pokud přenos aplikací z mobilu do auta používáte, budou se primárně zobrazovat na druhém displeji.
Konektivita
Honda e je na tom s konektivitou celkově dobře. Jako jedna z mála aut může používat digitální klíč (nezkoušeli jsme). To je funkce, kdy mobil plně nahradí klíč – pro odemčení a zamčení auta a také pro startování automobilu.
Do telefonu si pak nainstalujte aplikaci MyHonda+. Nabízí toho opravdu hodně. Jednotlivé funkce si můžete projít na screenshotech. V aplikaci lze vyhledat vozidlo, spustit klimatizaci, auto odemknout/zamknout, ale především sledovat stav nabíjení. To je u elektromobilu samozřejmě důležité. Do navigace v automobilu lze odeslat cílovou destinaci. Samozřejmě si také zkontrolujete, zda je auto zamčené a má zavřená okna. Vlastně nechybí nic důležitého, co by aplikace měla umět. Je dobře přeložena do češtiny a konektivita víceméně funguje. Občas se nepřipojila hned napoprvé, ale stačilo aplikaci spustit znovu a vše už bylo v pořádku.
Mobilní kancelář
Oceňuji, že vůz nabízí zásuvku na 230 V a podle specifikace s velmi solidním výkonem 1 500 W. To se jen tak nevidí. Není tak problém v autě provozovat i náročnější spotřebiče, teoreticky i méně výkonnou varnou konvici. Notebook utáhne zcela bez potíží. Zajímavostí je přítomnost HDMI vstupu. Pokud pracujete na notebooku, můžete se připojit k HDMI a na displej v autě si promítnout další okno. Třeba videa z YouTube. Taková fajnová mobilní kancelář.
Jede jako pravá Honda
My, kteří jsme řídili už v devadesátkách, si pamatujeme, že Honda už tehdy dělala famózně jezdící auta. Se skvělým podvozkem, zábavná, sportovní. A Honda e určitě nezklame. Pohon zadních kol dělá jízdu zábavnou, motor s výkonem 154 koní dělá z prcka rychlou střelu. 17" kola jsou vzadu o 20 mm širší než vepředu, provozní hmotnost 1 617 kg není nijak tragická. Zkrátka vás Honda e bude bavit.
Městské autíčko
Největší bolístkou tak může být dojezd. Teoreticky. Výrobce slibuje dojezd přes 200 km, na jedné fotografii můžete vidět, že baterie dobitá na 97 % nabízí dojezd 140 km, a to není žádná hitparáda. Pravdou ale je, že při jízdě jsem se nijak neomezoval, protože i 140 km je asi tak 2× více, než za běžný den potřebuji. Pro spoustu potenciálních zákazníků to ale může být důvod k výběru jiného modelu.
Foto: Vratislav Klega, fDrive.cz