Ford se v poslední době hodně soustředí na svět elektromobilů, ale to neznamená, že by snad zapomněl na nemalé procento zákazníků, kteří stále upřednostňují spalovací pohon. Početnější rodiny mohou zakoupit velké Tourneo Custom, které nabízí osm míst k sezení a hromadu odkládacích prostor. Testovaná verze disponovala kratším rozvorem (L1), avšak ti nejnáročnější mohou sáhnout po variantě L2, která nabídne ještě více prostoru pro nohy zadních cestujících. Pozor ale na to, že u prodloužené verze lze volit výhradně plně elektrické či plug-in hybridní ústrojí. Naftové Tourneo Custom lze pořídit jen v základní délce karoserie. Mnou testovaný plug-in hybrid byl taktéž v kratší variantě, nabízel bohatou výbavu Active a nechybělo několik podstatných příplatkových prvků. Základní cena vozu činí 1 446 555 Kč, za něž dostanete předokolku na 17" discích s bílým lakem karoserie.
Technické parametry Ford Tourneo Custom (2025) PHEV
Kompletní specifikace| Konstrukce | dodávka, 5 050 × 2 032 × 2 005 mm, 2 344 kg |
|---|---|
| Pohon | Hybridní (elektřina/benzin), hnaná náprava: přední |
| Výkon | 171 kW, 233 koní, točivý moment: 350 Nm |
| Baterie | 16,5 kWh (11,8 kWh využitelná kapacita) |
| Nabíjení | palubní: 3,5 kW, konektory: Mennekes |
| Spotřeba | Kombinovaná: ? l / 100 km |
| Cena od | 1 446 555 Kč |
Připlatit lze za jiný odstín karoserie a zrovna zde přítomná červená Artisan za 23 958 Kč se mi dost líbí. Hodně jsem si pochvaloval přítomnost Matrix LED hlavních světlometů, které ale nejsou standardem, a je nutné za ně připlatit 9 680 Kč. Mám k nim ale jednu zásadní výhradu, přičemž si nejsem jistý, kde je vlastně ukryt zádrhel. Světelný výkon byl vynikající a nemohu si stěžovat ani na funkci vykrývání překážek před vozidlem. Jenže problém jsem měl s aktivací světel do špatného počasí. Ta fungovala jen do rychlosti 85 km/h, a to ještě pouze chvílemi. Vlastně jsem doteď nepřišel na to, proč i přes svítící zelenou „ikonku světel a mraku“ na palubní desce se světla aktivovala a opět zhasínala. Na dálnici v husté mlze jsem pak neměl vůbec šanci tato světla použít. Jestli jde o softwarové nastavení vozidla, nebo výjimku u testovaného vozu netuším, ale bylo to hodně zajímavé.
Aby testovaný kus vypadal co nejlépe, byl vyšperkován o 19" disky v ceně 12 100 Kč. Musím uznat, že vozidlo je s takto velkými koly mnohem hezčí a přitom stále neutrpěl jízdní komfort. Výbava Active je pak nadmíru bohatá a v základu přidává boční posuvné dveře vpravo a vlevo s elektrickým dovíráním, střešní ližiny, navigaci a také obvodový a prostorový alarm vč. zapouzdřených zámků s dvojitým zamykáním. Tourneo Custom se mě osobně zkrátka líbí a dovedu si jej představit v roli rozměrného rodinného přepravníku. V jeho kabině je totiž dostatek místa ve všech směrech, pro zadní cestující je připraven samostatný modul klimatizace a pro větší soukromí se hodí zatmavená boční okna společně s manuálně ovládanými roletami v druhé řadě.
Palubní desce dominuje dvojice displejů, která je propojena ve zdánlivě jednotný celek. Jde o klasický přístrojový panel před řidičem a dotekový displej infotainmentu nad středovým panelem. Displeje mají parádní grafiku i skvělou čitelnost a snad jen přechody mezi jednotlivými zobrazeními by mohly být o maličko rychlejší. Palec nahoru posílám za poctivá fyzická tlačítka nejen na volantu. Díky nim lze velmi rychle deaktivovat systémy pro hlídání jízdního pruhu a rychlosti, což platí taktéž pro volbu jízdního režimu. Tak to má přesně vypadat. Potěšil mě dostatek odkládacích prostor vpředu a kdo bude pečlivě hledat, skoro až u podlahy se přesně ve středu palubní desky nachází otvor, kde má své místo rozměrná bezdrátová nabíječka mobilních telefonů. Testovaná osobní verze Ford Tourneo Custom nabízela osmimístnou konfiguraci se dvěma sedadly v přední řadě, která měla certifikaci AGR.
Ve druhé a třetí řadě pak bylo možné využít jedno ze tří samostatných sedadlech. Každé z nich přitom bylo plně posuvné, sklopné a druhá řada nabízela možnost otočení proti směru jízdy. Auto tak může sloužit jako malá pojízdná kancelář, ale v případě potřeby i jako hodně prostorný stěhovák. Druhá a třetí řada má samozřejmě i vlastní odkládací přihrádky na nápoje, USB zásuvky a nechybí ani výkonné LED osvětlení. Dvojče nejnovějšího Volkswagenu Caravelle nabízí i kvalitní materiály v kabině, přehledné uspořádání ovládacích prvků a i ve vysokých dálničních rychlostech je příkladně odhlučněné. Vlastně jsem zde nedostatky hledal jen velmi obtížně. K těm se dostanu teprve v oblasti pohonné jednotky. V případě testované verze PHEV je k dispozici jen jedna. Tou je benzinový čtyřválec 2.5 Duratec, který doplňuje elektromotor beroucí energii z akumulátoru o využitelné kapacitě 11,8 kWh.
Přítomna je převodovka CVT a veškerá síla pohonného ústrojí putuje na přední nápravu. A právě zde vidím jednu z nevýhod. Kombinovaně je zde totiž k dispozici 232 koní, což není málo. Hlavně na mokrém podkladu je tak často potřeba opatrně zacházet s plynovým pedálem, jinak se dočkáte prokluzu přední nápravy. Z pohledu zájemce o vůz bych proto ocenil možnost připlatit si za pohon všech kol. Jenže to tady není možné. Pro čtyřkolku se může rozhodnout jen ten, kdo zakoupí naftovou (a podstatně slabší) variantu. Velká škoda, protože hlavně s výbavou Active by šlo o takřka dokonalou osobní dodávku, která by dokázala projet kdekoliv. Rozhodně doporučuji připlatit za ocelové rezervní kolo v ceně 6 050 Kč, což vám ušetří případné starosti s odtahem při proražení pneumatiky.
Verze PHEV pak dokáže uvézt ve verzi L1 podle výbavy mezi 828 až 881 kg nákladu (včetně posádky). U delší verze L2 je to pak 873 až 936 kg. Podvozek vozu nemůže být adaptivní, ale o to více jsem překvapen, jak dobře se jej povedlo technikům Fordu vyladit. Měl jsem obavu, že s 19" disky bude jízda dost tuhá a budu vědět o každé nerovnosti, jenže to jsem se spletl. I ostřejší nerovnosti zvládal podvozek dokonale a na hladké okresce jsem si připadal, jako by někdo aktivoval komfortní režim. Ohledně spotřeby vozu je pak nutno dodat, že tady došlo na další nečekané překvapení. I když se baterie vybila, často se stávalo, že vůz jel v čistě elektrickém režimu. Pohonná soustava si totiž umí vyrobit elektřinu prakticky při každém sebemenším klesání vozovky. Na druhou stranu je velká škoda, že na plně nabitou baterii šlo ujet jen 35 km.
Ani její nabíjení není zrovna nejrychlejší, protože zde technika podporuje výhradně AC nabíjení výkonem jen 3,5 kW. Kombinovaně jsem jezdil za 6 l na 100 km a troufám si tvrdit, že takovou hodnotu jen velmi těžko nabídne naftová verze bez elektrifikace. Maximem pro Tourneo Custom PHEV je rychlost 160 km/h a asi není překvapení, že díky výkonu 232 koní dokáže tohoto tempa dosáhnout s nečekanou lehkostí. A jaké jsou tedy finální dojmy? Nová generace Tournea Custom si vypůjčila to nejlepší z původní generace a vylepšila to. Zlepšil se jízdní komfort, výbava, výrazně narostl výkon a podstatné změny lze spatřit také v kabině. Nevýhodou je malý dojezd na baterii, pomalé nabíjení a fakt, že plug-in hybrid nedosáhne na nízkoemisní značky „EL“.
Foto: fDrive.cz
