Elektrickými sedany a liftbackem do Chorvatska

Test jsme realizovali na konci léta a video, které je níže, jste již mohli vidět. Nyní se ale pojďme podívat na podrobnější vyhodnocení celé cesty. Reálně jsme totiž do Zadaru dojeli s přibližně půlhodinovými rozestupy, ale v autech jsme měli i GPS, což nám umožnilo analyzovat data a vyhodnotit, jak velký část rozdílů je daná technikou a jak velký rozdíl udělala proměnlivá dopravní situace.

TŘEMI elektromobily do Chorvatska. Který vyhraje a jak dlouho cesta trvá?

Vezmeme to ale od začátku a začněme u výběru aut. Zatímco před dvěma lety jsme měli různě velká SUV, resp. crossovery, protože jsme začínali u Hyundai Kony Electric přes Škodu Enyaq, Audi e-tron až po velkou Teslu Model X, tentokrát máme auta, která si jsou mnohem blíže. BMW i4 i Tesla Model 3 jsou velikostně podobné vozy a Hyundai Ioniq 6 je jen o trochu větší. Navíc to jsou sedany, respektive BMW i4 je liftback. Přesto ale máme poměrně různorodou skupinu. Hyundai Ioniq 6 je totiž zadokolka s velkou baterií, tedy verze s nejdelším dojezdem. BMW i4 je také zadokolka, ovšem se základní baterií. A Tesla Model 3 je ve verzi Performance, což znamená, že má pohon všech kol a jde o nejvýkonnější variantu. Přesto je tu ale jedna věc, která všechny tři vozy spojuje.

Každý z těchto vozů stojí okolo 1,3 milionu korun

Je to cena, která je u těchto tří vozů podobná a pohybuje se okolo 1,3 milionu korun. Za stejnou cenu tedy můžete mít prémiový sedan s kratším dojezdem, dálniční křižník s dlouhým dojezdem a ultrarychlým nabíjením, nebo sedan se středním dojezdem a výkonem přes 500 koní. Každému vyhovuje pro každodenní užívání něco jiného. A jak to je, když se jednou za rok rozhodnou vyrazit třeba do Chorvatska?

Na celou obrazovku

Start je v Praze-Chuchli u Hornbachu, kde jsou ultrarychlé nabíjecí stanice Pražské energetiky. Tam nabíjíme na 100 % a mezitím domlouváme, kterou trasou pojedeme. Aplikace A Berrer Routplanner (ABRP) ukazuje pro BMW i4 i Teslu Model 3 stejnou trasu, která vede přes České Budějovice a Linec. Naopak Hyundai Ioniq 5 by podle stejné aplikace měl jet přes Brno a Vídeň. Nakonec se shodujeme, že zadáme trasu do navigace Waze a zvolíme tu, která je aktuálně nejrychlejší bez ohledu na nabíjení. A to je jednoznačně trasa přes Brno a Vídeň. Po nabití všech aut na 100 % tedy všichni vyrážíme směrem na Brno a zpočátku jedeme spolu, abychom eliminovali vliv provozu.

Na celou obrazovku

Takto „ve vláčku“ pokračujeme i po dálnici D52 a následně silnici 52 směrem na Mikulov a Vídeň v podstatě až k Vídni, kde postupně začínají první posádky odpadávat kvůli nabíjení. Jako první zajíždí k nabíjecí stanici po 3 hodinách a 8 minutách jízdy Ondra s Modelem 3. Dojezd ještě nějaký má, zastávka je spíše daná rozmístěním Superchargerů, zastávka ve Vídni tedy není nijak dlouhá. Po 14 minutách pokračuje dále na jih. My s BMW i4 u Vídně předjíždíme Míru s Ioniqem 6 a na chvíli si užíváme vedení, byť jedeme stále za sebou.

Na celou obrazovku

Naše vedení ale nemá dlouhého trvání, protože po 3 hodinách a 28 minutách, kousek za Vídní, sjíždíme z dálnice k nabíjecí stanici i my. Připojujeme auto ke 150kW Alpitronicu Hypercharger. Sice máme maximální nabíjecí výkon trochu vyšší, ale také nemáme ještě úplně vybitou baterii, takže bychom ho nejspíše nevyužili, nebo jen velmi krátce. To je i důvod, proč jsme nezastavovali před Vídní na Ionity, protože tam bychom měli více nabitou baterii a stejně bychom její výkon nevyužili, takže by nabíjení bylo méně efektivní. Jdeme si odskočit, koupit bagety a po svačině a 34 minutách nabíjení odjíždíme s baterií nabitou na 77 % směrem Maribor. Samotné nabíjení pak trvalo pouhých 30 minut a 14 sekund.

Naše cesty se dělí

Krátce po nabíjení řešíme u Neunkirchenu, kterou cestou pokračovat do Mariboru, kde máme další nabíjení. Zkoušíme Waze, ale ten zrovna nějak zlobí, takže pokračujeme směrem na Pinkafeld, jak ukazuje ABRP. Později ale zjišťujeme, že Ondra jel druhou cestou na Kapfenberg, protože mu tuto trasu ukázala Tesla.Bylo to kvůli tomu, že je na té trase Supercharger V3, ale možná i kvůli houstnoucí dopravě na naší trase. A stejnou trasou jako my jel i Míra s Ioniqem 6.

Přečtěte si také

Test Vyrazili jsme do Chorvatska čtyřmi různými elektromobily – O kolik se cesta protáhne těmi levnějšími? Není to dražší než spalovacím autem?

Ten zůstává na trase bez zastávky nejdéle a Míra zastavuje až po 4 hodinách a 14 minutách v Pinkafeldu, jak měl v plánu. Od startu má ujeto 440 km dálniční rychlostí, tady se ukazuje velká výhoda Ioniqu 6. Ani tam ale nezůstává dlouho, protože na stanici Ionity využívá Hyundai Ioniq 6 svůj plný potenciál a Míra po 17 minutách najíždí znovu na dálnici a pokračuje dál. Samotné nabíjení pak trvalo pouze 11 minut, zbytek byl sjíždění z dálnice, zajíždění ke stanici, připojování a odpojování. S 53 % v baterii má úplně pohodový dojezd do Mariboru, kde také plánuje nabíjení na Ionity.

První kolony na trase

Právě pár desítek kilometrů za Pinkafeldem Míra dojíždí do kolony a přibližně 10kilometrový úsek po dálnici jede 26 minut, což znamená cca 20 minut zdržení oproti běžné dálniční rychlosti. Mezitím se Ondra s Teslou prakticky plnou dálniční rychlostí blíží ke Grazu, kde plánuje druhou nabíjecí zastávku. V tuto chvíli to vypadá, že možná vlivem provozu přece jen Tesla dorazí do cíle dřív. Poté, co se Míra rozjíždí opět na dálniční rychlost, přijíždíme do této kolony i my s BMW. Mezitím už Ondra nabíjí v Grazu, kde tráví 22 minut i s cestou z dálnice k Superchargeru a zpět na dálnici. V době našeho průjezdu kolonou už je situace trochu lepší, než když tam jel Míra. Délka kolony je sice cca 11 km, ale náš průjezd trvá pouze 22 minut, takže naše ztráta oproti běžné dálniční rychlosti je přibližně 16,5 minuty.

K nabíjecí stanici Ionity před Mariborem přijíždí jako první Míra s Ioniqem. Přibližně 2 minuty poté, zatímco Míra s Tomem, tedy posádka Ioniqu, připojují konektor, projíždí Ondra s Teslou okolo. Zatímco Ionity je před Mariborem, Supercharger je o něco dál v Mariboru. Ondra ale nemá v plánu tam nabíjet, protože tam bývá plno. Když ale projíždí okolo, zjišťuje, že tam je výjimečně několik volných stojanů. To už je ale pozdě, takže pokračuje podle plánu do Karlovače. Míra mezitím za 19 minut nabil 55 kWh na 88 % a zatímco my přijíždíme, on odjíždí. Celá zastávka Ioniqu trvala 22 minut a 45 sekund a odtud už jede přímo do Zadaru.

Aplikace ABRP podcenila BMW i4

My přijíždíme s 21 % v baterii, což znamená jediné – ABRP předpokládal mnohem vyšší spotřebu, tedy jsme nemuseli za Vídní nabíjet přes 70 %. Ale to jsme nevěděli, že BMW i4 tak hodně podceňuje. Mohli jsme pár minut ušetřit a zde pak využít nejefektivnější pásmo nabíjení, ale to bych musel mít dobře vyzkoušené, jak přesně ABRP v případě BMW i4 funguje. V Mariboru tedy už nabíjím méně, auto odpojuji při 51 %, kdy výkon padá ke 100 kW. ABRP plánuje ještě jedno nabíjení na 150kW stanici v Karlovači, takže se vyplatí nabít méně a v Karlovači pak využít efektivnější pásmo v nižším SoC. Celá zastávka ale trvala necelých 16 minut, protože nám kartou BMW Charging nešlo spustit nabíjení a přejížděl jsem ještě na jiný stojan, kde to také nešlo. Stejný problém měl i řidič Mercedesu s kartou Mercedes MeCharge. Ten nakonec odjel jinam a mě se podařilo nabíjení spustit kartou Powerpass iV.

Přečtěte si také

Test Vyrazili jsme pěti elektromobily do Alp – Jak zvládnou cestu na lyžování?

Zatímco Hyundai už z Mariboru míří bez zastávky do Zadaru, Teslu a BMW čeká ještě nabíjení v Karlovači. A to se ukazuje v obou případech jako komplikace. Kdybychom bývali pořádně nabili u Mariboru, bylo by to jednodušší, ale to jsme netušili. Jako první samozřejmě přijíždí do Karlovače posádka Tesly a uvědomuje si, že i když je Supercharger těsně u dálnice, tak je potřeba jet přes mýtnou bránu, kde jsou v obou směrech kolony. Navíc je tam starý Supercharger, který už tak malý výkon dělí mezi dvě auta, takže Tesla nabíjí výkonem okolo 50 kW. Výsledkem pak je čas 43 minut od sjetí z dálnice až po opětovné najetí na ni. Samotné nabíjení pak vyšlo na cca 36 minut.

V Chorvatsku raději hledejte nabíječky u čerpacích stanic

O něco později máme podobný problém i my. Také musíme projet přes mýtnou bránu a navíc naše nabíjecí stanice, kterou nám našla aplikace ABRP, je od dálnice přibližně o kilometr dál než Supercharger. Na 150kW stojanu se navíc nabíjí jiný vůz, takže nám stanice dává jen poloviční výkon. Celkem nás zastávka od sjetí z dálnice až po opětovné najetí stála 51 minut, z čehož je 36 minut čistého času nabíjení.

Hyundai Ioniq 6 trasu zvládá za 10 hodin i s nabíjením a kolonami

V tuto chvíli máme všichni za sebou poslední všechna nabíjení a jsme zvědaví, jaký bude výsledek. Voláme si a zjišťujeme, že Hyundai Ioniq 6 už je kousek před Zadarem a Tesla Model 3 je přibližně na půli cesty mezi Ioniqem 6 a námi v BMW i4. Zanedlouho pak posádka Ioiniqiu 6 hlásí, že je na místě. Celá cesta i se dvěmi zastávkami jí trvala 10 hodin a 1 minutu. O 23,5 minuty do cíle přijíždí i Tesla Model 3 Performance a za dalších 42,5 minuty přijíždíme my s BMW i4.

Pokud se na to ale podíváme z pohledu časů, které jsme ztratili v kolonách, pak to bylo nejvíce právě u BMW i4, konkrétně 22,5 minuty. Hyundai Ioniq 6 strávil v koloně cca 20 minut a Tesla Model 3 jen 5,5 minuty u mýtné brány u Karlovače. Pokud bychom tyto časy odečetli, dojela by Tesla za Hyundaiem o cca 38 minut později a BMW za Teslou o 25,5 minuty později. Rozdíly byly tedy poměrně malé a významnou roli hrálo různé zdržení v kolonách. Otázkou je, jak by to dopadlo, kdybychom se nesnažili o stejnou trasu? Tu se stejně nepodařilo dodržet a přikláníme se k tomu, že při příštím podobném testu bude lepší volit trasy pro každé auto zvlášť, podle toho, co každému vozu vyhovuje. Můžete nám do komentářů napsat, co si o tom myslíte vy. Sice bude hrát různá dopravní situace ještě větší roli, ale stejně jsme se tomu ani v tomto případě nevyhnuli.

Pořadí tedy zůstalo nezměněné i po odečtení časů strávených v kolonách, pouze se změnily rozestupy. Podobný test, ale na hory do Alp, plánujeme v zimě. Jaká auta, ideálně s pohonem všech kol, byste v něm rádi viděli porovnaná? Budeme se těšit na podněty v komentářích.

Foto: Marek Tomíšek, fdrive.cz