Světelná technika prožívá svůj bouřlivý rozvoj tak trochu stranou pozornosti, ovšem nezaslouženě. Zatímco ještě před dvaceti lety byly vrcholem xenonové výbojky, z dnešního pohledu až neuvěřitelně archaické, dnes vítězně kráčí světem technologie LED. A to zdaleka ne jen v automobilovém průmyslu. Světelnými diodami si dnes svítí motocykly, traktory, bagry i vlaky. Jenže to samo o sobě už dávno nestačí. LED zdroj světla je nejen efektivní, ale také dostatečně miniaturní, aby se s s ním dalo dále pracovat. Proto už nějakou dobu známe maticové světlomety, které dokáží svítit na cestu trvale v dálkovém režimu, aniž by oslňovaly okolí. Dokáží totiž „obkreslit“ místo, kde se nachází jiný účastník silničního provozu, a ostatními směry stále svítit naplno.
Vyzkoušeli jsme nové Audi Digital Matrix Light. Namaluješ mi obrázek, mé milé auto?
To je základní myšlenka, s níž byly první takové systémy na trh uvedeny. A prvním sériovým autem s maticovými světlomety bylo právě Audi, konkrétně faceliftované A8 v roce 2013. V současné době jsou prakticky samozřejmostí v příplatkové výbavě mezi prémiovými značkami, aktuálně se však rychle v poněkud zjednodušené podobě rozšiřují i v mainstreamovém segmentu, čehož průkopník byl Opel se svou Astrou K v roce 2015. Aktuálně si maticové světlomety objednáte třeba i do Škody Octavia. A tak zkrátka prémiový segment musí přijít s něčím novým.
Už nyní je rozdíl v provedení, výkonu a počtu svítících segmentů, protože většina těchto systémů je řešena rozsvěcením a zhášením jednotlivých pixelů. Těch je od osmi do zhruba 30, přičemž je jasné, že s jejich stoupajícím počtem roste i cena takové technologie a nové segmenty nelze přidávat donekonečna. Tak se chytré hlavy daly dohromady a vymyslely to celé trochu jinak. Funkční princip zůstává; výkonná kamera za čelním oknem stále monitoruje dění před autem a vyhodnocuje, kam je třeba svítit a kam se svítit nemá. Jenže se zcela změnily možnosti tohoto systému.
Od rozsvěcení a zhasínání jednotlivých světelných zdrojů, s nímž nelze dosáhnout ničeho lepšího než ostře ohraničených obdélníků kolem protijedoucích aut, které jsou některým řidičům vysloveně nepříjemné, jsme se dnes posunuli o několik řádů výše. Nová Audi A8 totiž přichází s revoluční technologií Digital Lights, která nabízí oněch svítících bodů na každé straně auta rovnou 1,3 milionu. A s tím už lze pracovat mnohem zajímavěji.
Rozsvěcení a zhasínání jednotlivých bodů totiž nahradil speciální čip dlouhý zhruba 2 centimetry a pokrytý 1,3 milionem sklopných mikrozrcadel o velikosti 8 mikrometrů. To je pro zajímavost desetina průměru lidského vlasu. Jedno každé z nich je ovládáno zvlášť elektrostatickým aktuátorem a reaguje na pokyny řídicí jednotky téměř v reálném čase. Světelný zdroj pro dálková světla je tu jen jeden (potkávací, mlhová či odbočovací světla mají samozřejmě své zdroje, navíc jsou některé pohyblivé) a na konci soustavy zrcadel, která nikoliv náhodou připomíná laser, je rozptylka, která jeden každý z 1,3 milionu světelných paprsků umisťuje na přesně definované místo vozovky či okolního světa. Společně tvoří dokonale homogenní světelnou plochu, v případě potřeby toho však dokáží mnohem víc.
Především samotná základní funkce maticových světlometů, tedy ono obkreslování okolních vozidel, zde funguje v řádově lepší kvalitě. Tím to ale jen začíná. Moderní světlomety dokáží přispívat k bezpečnosti i jinými a ještě sofistikovanějšími způsoby. Dokáží třeba aktivně komunikovat s řidičem a koneckonců i s okolím. Světlomety Digital Matrix Lights, které dostala aktuálně uváděná nová generace Audi A8, například dokáží řidiči zpříjemnit vedení v pruhu tím, že vytvoří virtuální světelný koberec před vozem a šofér podvědomě ví, kterým směrem se má držet, a místa, do nichž za několik zlomků sekundy vjede, má skvěle osvětlená. Pokud dá řidič znamení o změně směru, začne okraj koberce na příslušné straně rovněž blikat.
Aktivní pomoc se týká rovněž zúžených jízdních pruhů, jimiž je vůz také proveden s pomocí světelných pruhů indikujících budoucí polohu auta při stávajícím směru. A konečně, když se na silnici vpředu objeví nebezpečí (signalizované v budoucnu například decentralizovaným komunikačním systémem Car2Car), rozsvítí se na vozovce před autem známý varovný trojúhelníkový piktogram. A na okresce se objevují před vozem dvě řady šipek promítané intenzivnějším světlem přímo na tmavý povrch cesty. Ani to však není vše; když infračervená kamera příplatkového asistentu nočního vidění identifikuje postavu u cesty, která by mohla vstoupit do vozovky, tak ji digitální světlomety nejen separátně intenzivně osvítí, ale ještě k ní vyšlou trojí varovné bliknutí.
Nakonec tu máme parádičky, které přivítají řidiče přicházejícího k autu, nebo se s ním naopak loučí. V tom případě se vozovka (nebo zeď, pokud vůz stojí před ní) rozzáří animovanými ozdobnými obrazci. To už je samozřejmě jen třešnička, ale potěší. Zmíněné funkce lze pochopitelně v palubním rozhraní MMI vypnout, pokud někomu nevyhovují. Systém aktuálně spolupracuje s navigací a využívá její data, s kooperací se systémem Car2Car se počítá v blízké budoucnosti. Digitální světlomety emitují výhradně bílé světlo, i když by se pro různé situace hodily i jiné barvy. Jenže v souladu s mezinárodní Vídeňskou úmluvou o silničním provozu z roku 1968, která stanovila dodnes platné základní technické standardy automobilů, mohou čelní světlomety svítit jen bíle.
Jak fungují Digital Matrix světla u Audi e-Tron S?
Technologii už lze dnes získat za příplatek 54 800 Kč do nového Audi A8, k využití všech možností je třeba ještě Asistent nočního vidění za 69 400 Kč. V blízké budoucnosti se se systémem počítá i o dalších modelů značky Audi, například do modernizovaného e-tronu.
Testovací 150km okruh nočním, nečekaně malebným okolím Ingolstadtu se všemi typy provozu ukázal, jak to celé funguje v praxi. Pochopitelně, že dojmy vylepšilo svezení v povedené nové Audi A8 L, která zejména jízdním komfortem své předchůdkyně doslova zastiňuje. Jenže v prostorném, tichém a jemnou usní vyšlechtěném interiéru byl aspoň větší klid na vnímání toho, co ony malé zázraky na přídi 5,3metrového sedanu dokáží. A osobní zkušenost z letu po dálnici A9 ve všech možných rychlostech, včetně téměř dvojnásobného tempa proti českému dálničnímu limitu, z obkreslování uzoulinké horské okresky, plavby po rovné a široké státovce rozčleněné jen občasným horizontem, obtáčení kruhových objezdů i trochy městského provozu v nádherném univerzitním Eichstättu potvrdila to, co slibovali zástupci automobilky na předchozí prezentaci.
Ta mimochodem probíhala v přísném režimu se zalepenými objektivy chytrých telefonů i notebooků přímo v gigantickém areálu továrny Audi Ingolstadt, konkrétně v podzemní hale, dlouhé 150 metrů a dokonale zatemněné, sloužící právě k testování světelných systémů. Jestli to na novináře mělo udělat dojem, tak přinejmenším v mém případě se to povedlo.
Ale vraťme se na silnici. Jemné rozlišení maticových světlometů umožňuje nejen vytvářet překvapivě přesné obrazce, ale také svítit skutečně jen tam, kde je to třeba. Až na principiálně daná omezení podobných systémů, kdy na mě protijedoucí auto zpoza horizontu blikalo, abych jej přestal oslňovat, jsem totiž během téměř dvouhodinové jízdy systém nepřistihl ani jednou při viditelném omylu. Vše, co matice malovaly či obkreslovaly, mělo příjemně měkké kontury, což se týkalo i protijedoucích aut. Na druhou stranu – zatímco vyplňování jízdního pruhu před autem na dálnici je vysoce návyková věc, řady šipek na okreskách jsou docela málo kontrastní. Vidět jsou, ale spíš po té, co se na ně zrak zaměří. Což je vlastně dobře.
Zcela bezchybně zafungovalo upozornění na postavu u silnice, které si náhodou na vlastní oči vyzkoušel jeden noční eichstättský chodec mířící po chodníku ke ztemnělé vozovce pod úhlem, který vůz vyhodnotil jako rizikový. Nejdřív se ke svému nemalému překvapení celý rozzářil, byl osvícen několika desítkami tisíc světelných paprsků, aby na něj auto následně třikrát laškovně bliklo. Vykulený pohled nic netušícího pána jen tak z paměti nezmizí, nicméně hlavní účel, tedy upozornit jej na blížící se automobil, byl zjevně naplněn.
Součástí testovací štreky byly i ostré šikany do prudkého kopce, sen každého motorkáře. A vůz je zaléval životodárným světlem s předstihem, přesně tak, jak mu velela navigace. Velmi příjemné a bezpečné. Až tedy do okamžiku, kdy můj pravý světlomet vyplnil kabinu protijedoucího nákladního auta blížícího se ke stejné vracečce jako já, ovšem z druhé strany a z větší výšky. To jsou ale situace, s nimiž neudělá nic žádný systém fungující off-line. Naopak mě překvapilo, kolik světla je přesně v místech, kde jsem to potřeboval, i když je celkový světelný výkon nižší než u xenonových výbojek.
Samozřejmě se nabízí i možnost, že by tímto způsobem mohla auta aktivně komunikovat také mezi sebou. Konstruktéři na to myslí rovněž, ale v době zavádění celosvětově standardizovaného Car2Car by něco podobného zřejmě nemělo smysl. Nová Audi A8 opticky komunikovat se světem nicméně umí, ovšem zadními světlomety. Ty jsou stvořeny z OLED segmentů (o nich si povíme příště) a pokud se zezadu přijíždějící vůz blíží moc rychle, rozsvítí další segmenty, čímž zvýší množství vyzařovaného červeného světla a v ideálním případě přiměje zadního řidiče podvědomě silněji šlápnout na brzdu. A koneckonců zmíněné upozorňování chodců takovou komunikací také je. Přední světlomety se však ve většině případů omezují na interakci s řidičem. A jde jim to moc dobře, už se těšíme, jak se podobná technologie dostane do nižších automobilových segmentů. Samotný čip Texas Instruments s mikrozrcadly nevypadá, že by časem nemohl být levnější a toto je skutečný pokrok.
A protože se říká, že v žádném správném příběhu nechybí česká stopa, tak tady máme jednu výraznou. Světlometové moduly totiž firma Marelli, která je aktuálním subdodavatelem ingolstadtské automobilky, vyrábí v Česku.
Foto: Audi
