Srovnání cen nabíjení. Kolik zaplatíte u ČEZ, E.ON, Ionity, MOL a PRE?

Veřejné nabíjení v Česku stále patří v rámci EU k těm nejlevnějším, přesto prošlo za poslední dva roky poměrně dynamickým vývojem, samozřejmě ovlivňovaný cenami na evropské energetické burze PXE. Po dvacetileté příjemné stagnaci, kdy elektřina stála plus minus pořád stejně, zatímco průměrné mzdy rostly, se její PXE cena vydala koncem roku 2020 na pozvolný, ovšem pomalu akcelerující vzestup, ukončený rychlým zdražením na více než čtyřnásobek počátkem října 2021, vyvolaný britskou energetickou krizí. To byl první šok, který mj. způsobil hromadné krachy levných dodavatelů energií, ovšem proti tomu, co mělo dále přijít, šlo stále jen o předehru. Po prvním vzepětí se graf sice opět vydal rychle dolů, ovšem když po měsíci dosáhl trojnásobku dříve obvyklých cen, vydal se znovu opačným směrem.

Přečtěte si také

Na elektřinu, plyn nebo klasická paliva? Provoz jakého auta je nejvýhodnější

A tak těsně před loňskými Vánocemi dosáhl 326,8 eur za MWh, což je více než osminásobek částky, která byla ještě rok předtím považována za standardní. I tento krizový moment vyvolalo Rusko sníženými dodávkami plynu, který tak nestačil k naplnění zásobníků, a jeho prudkým zdražováním. I po tomto šoku se věci rychle zlepšily, ovšem po dosažení 118 eur/MWh v půlce ledna 2022 se ceny opět vydaly vzhůru a od té doby s mírnými výkyvy oběma směry rychle rostou. Aktuálně jsou na 190 eurech za megawatthodinu, tedy téměř pětinásobku idylického stavu z roku 2020. I když se všeobecně předpokládá, že se po různých intervencích ceny opět sníží, na oněch zhruba 40 eur za MWh můžeme zřejmě navždy zapomenout.

Přečtěte si také

ČEZ od Nového roku mění ceník dobíjení. Bude jednodušší, ale dražší

Bylo by tedy naivní očekávat, že velcí dodavatelé za této situace udrží stejné ceny. A také neudrželi; ČEZ od nového roku nejen zdražil, ale rovnou kompletně překopal systém účtování. Ten je nyní sice jednodušší, avšak zejména pro ty, co hodně jezdí, výrazně méně výhodný. E.ON upravoval ceník od 1. 2., v jeho případě však šlo o spíš kosmetické změny a částky požadované za AC nabíjení se dokonce ani nezměnily. Jako tradičně zdražila poslední PRE, ovšem vzala to více zgruntu. Ceny zdražila plošně o dvě koruny – mimo jiné se tak vzdala pozice suverénně nejlevnějšího ze tří dominantních poskytovatelů. Navíc odstranila výhodu předplaceného tarifu AC v klidu, který je nyní prostým násobkem předplacených kilowatthodin a běžné ceny za každou z nich. I tak ovšem zůstává o dvě koruny za kilowatthodinu pod ČEZem, s E.ONem se pak vzájemně hlídají na podobných cenách, jen PRE je v některých případech o chlup levnější.

Přečtěte si také

E.ON zvyšuje ceny u veřejných nabíječek

Porovnali jsme aktuální ceny na dobíjecích stojanech nejvýznamnějších poskytovatelů ČEZ, E.ON, PRE a Ionity. S plnou vervou mezi ně míří i innogy s velkorysými plány na výstavbu vlastní sítě, avšak u jeho stojanů se v tuto chvíli stále ještě neplatí, proto nemá smysl jej zařazovat. Na rozšiřování své sítě u strategicky umístěných dálničních čerpaček pracuje i MOL, proto jej také nově zařazujeme do seznamu. I přes jeho atypickou cenovou politiku, kdy neúčtuje každou odebranou kilowatthodinu, ale jednorázový, pevný poplatek za celé nabíjení.

Cena odebrané kilowatthodiny u jednotlivých poskytovatelů

* cena pro registrované
** 21 Kč je cena pouze pro neregistrované. S měsíčním paušálem 200–500 Kč měsíčně (dle konkrétní automobilky či samotného Ionity) cena klesá na 7–9 Kč/kWh
*** cena pro registrované, bez registrace každé dobíjení navíc stojí jednorázových 20 Kč a každá kilowatthodina je o korunu dražší

Ze srovnání je zřejmé, jak bedlivě se vzájemně tři dominantní provideři sledují. Cenu za kilowatthodinu na AC, tedy do budoucna nejperspektivnější druh veřejného dobíjení, mají všichni stejnou. Teprve u rychlého DC nabíjení se začínají objevovat rozdíly a v obou případech vychází ze srovnání nejvýhodněji PRE, které se zřejmě konkurenčního boje neobává. Tak trochu záhadou je cenová politika řetězce MOL, který jakoby obvyklé cenové hladiny ignoroval. Avšak pouze na první pohled; maďarská firma zjevně spoléhá na velmi dobré pokrytí dálniční sítě a také korporátní klientelu. Že o zákazníky ad hoc příliš nestojí, svědčí i jednorázové ceny za dobíjení bez ohledu na množství odebrané energie, které vychází výhodně jen ve specifických případech.