Do Nošovic k továrně Hyundai přijíždím elektromobilem a přestože mám v logu H jiného tvaru, dostávám možnost nabíjet na jedné z nabíjecích stanic před administrativní budovou. Nejsem zdaleka jediný, kdo tu nabíjí elektromobil, ale stále zůstávají i volná místa. Na rozvoj elektromobility jsou zde tedy připraveni, byť v budoucnu bude nepochybně nutné přidat další nabíjecí stanice. Tyto nabíjecí stanice jsou tu pro služební vozy. Nyní, po spuštění výroby nové Kony, by již měly být plně vytížené. Plánují se ale další na parkovišti pro zaměstnance.
Moje prohlídka začíná promítáním prezentace o výrobním závodu. Dozvídám se z ní například to, že od 3. listopadu 2008, kdy byla továrna spuštěna, se v ní vyrobily více než 4 miliony vozů. Ostatně, o předaném jubilejním voze, kterým byl Hyundai Tucson N-Line, jsme také psali. Dále pak to, že v současné době se tam vyrábí modely Kona Electric, Tucson a i30, přičemž prvním modelem, který se tu vyráběl, byl Hyundai i30. Dále se tu vyráběly i vozy Hyundai ix20 a Kia Venga. Později se přidal model ix35, který byl následně nahrazen Tucsonem. Jako poslední ze současného portfolia se přidala elektrická Kona.
Z jedno výrobní linky sjíždí spalovací vozy, elektromobily i plug-in hybridy
Nejvíce jsem ale samozřejmě zvědavý na samotnou výrobu. Vzhledem k výrazné konstrukční odlišnosti spalovacích vozů a elektromobilů, které spoustu součástí nemají a naopak některé mají navíc, jsem tak nějak přirozeně čekal, že elektrická Hyundai Kona, která se také v Nošovicích vyrábí, má samostatnou linku. O to větší bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že továrna je v podstatě jednou velkou linkou, ze které sjíždí nejen různé modely od i30 v různých verzích přes elektrickou Konu až po Tucson, ale zároveň všechny možné pohony. Hyundai i30 se zde vyrábí se spalovacími motory, Kona je elektrická a Tucson odsud sjíždí s běžnými spalovacími pohonnými jednotkami, ale i jako hybrid a plug-in hybrid.
Po prvotním pohledu na výrobní halu svařovny z galerie, odkud vidím zástup většinou žlutých robotů, se přesouváme do lisovny. Zde vidíme například bočnice různých modelů a typů karoserie, které se přepravují zavěšené na konstrukci, jež se pohybuje po kolejnicích umístěných na stropě. Postupně procházíme výrobou dalších částí karoserie a můžu vidět i to, jak všechno prochází přísnou kontrolou kvality. Pokud výlisky z nějakého důvodu mají, byť i malou, odchylku, jsou dány stranou a samozřejmě se řeší příčina a její odstranění. Toto mám možnost vidět například na dveřích, jak bočních (z různých modelů), tak i zadních pátých. Je vidět, že kontrola kvality je opravdu přísná, protože vady na zmíněných vyřazených dílech jsou z mého pohledu malé.
Roboti se přizpůsobí podle toho, jaké auto přijelo
Díly, které kontrolou kvality projdou, následně putují do svařovny a na kompletaci karoserie, kde většinu práce odvádí opět roboti. Zde je zajímavé vidět, jak za sebou jedou různé modely podle toho, jak je potřeba, ale zatímco bych čekal, že robot bude zvládat jeden stále stejný úkon, je vidět že se roboti přizpůsobí podle toho, jaké auto přijelo. V této části výroby tedy zaměstnanci zajišťují hlavně dohled a nastavení robotů. Odtud karoserie putují do lakovny, kterou ale nemám možnost si prohlédnout. Z lakovny pak přijíždí na linku montáže, kde se nejprve opatřují ochrannými plasty na karoserii. Tyto plasty mají pro různé modely i různé barvy. Kona je šedá, i30 růžovo/fialová a Tucson žlutý. Zároveň se zde odmontují dveře, které putují na samostatnou dveřní linku.
Karoserie jdou na finální montáž, kde už více ke slovu přichází zaměstnanci. Ti na karoserii postupně montují podvozkové díly, interiér, povrchové díly karoserie i pohonné ústrojí. Dozvídám se, že Kona je takovým odpočinkovým modelem, protože na vozech se spalovacím motorem je mnohem více úkonů a nejvíce samozřejmě na plug-in hybridech, které mají spalovací i elektrické ústrojí současně. Cílem tedy je rovnoměrně proložit ostatní modely elektrickou Konou, aby si lidé na lince trochu vydechli.
Moje návštěva probíhala ještě v době, kdy se vyráběla první generace elektrické Kony, ale systém jedné linky, na které se vyrábí elektromobily spolu se spalovacími i plug-in hybridními, se používá i u výroby nové Kony. Nejkomplikovanější z celé řady modelů pak jsou plug-in hybridy. Faktem ovšem je, že Hyundai Kona není model na plně elektrické platformě a vyrábí se i v hybridní a spalovací verzi. Zda by toto sdílení linky bylo možné i u vozů s plně elektrickou platformou (která se liší více), jako je například Ioniq 5 nebo Ioniq 6, tedy zůstává otázkou.
