Budoucnost dopravy je jednou velkou neznámou. Proto jsme se pokusili zjistit, jak bude vypadat doprava za několik let a jak daleko je s vývojem autonomní jízdy automobilka Nissan.
Na naše otázky odpovídal Stewart Callegari, produktový manažer Nissanu a specialista na autonomní jízdu a budoucnost mobility.
Martin Wagenknecht, fDrive.cz: Jaké cíle a vize si Nissan stanovil v následujících deseti letech?
Stewart Callegari, Nissan: Možná nejdřív začnu s naším plánem v horizontu pěti nebo šesti let. Tento rok uvádíme ProPILOT 1, jehož hlavní součástí je Traffic Jam Assistant, který vás spolehlivě provede zácpami na dálnicích: udrží vás v pruhu, zabrzdí na nulu a znovu se rozjede, jinými slovy bude následovat auto před vámi. V roce 2018 plánujeme spustit ProPILOT 2, který již bude na dálnici umět měnit jízdní pruhy a předjíždět. Pak konečně ve třetí fázi v roce 2020 chceme spustit systém schopný zvládat křižovatky. Systém pak tedy využijete hlavně v prostředí měst.
Přesuňme se tedy do roku 2018, kdy vůz ještě nebude zvládat města. Jak se zachová, když skončí dálnice a bude potřeba pomoci řidiče, ale ten usne?
Narazil jste na problém, který právě intenzivně řešíme. Záleží hlavně na řidičích, takže tato otázka je mířená spíše na zákaznickou sekci automobilky. My v Japonsku milujeme pípání, to bude určitě jedna z možností, jak přimět řidiče k řízení. Dalšími možnostmi je samozřejmě vizuální upozornění nebo vibrování sedadla. Ještě jsme se nerozhodli, jakou cestou půjdeme a jaká cesta bude nejpřívětivější pro evropského zákazníka.
Co by se tedy teoreticky stalo, kdyby řidič v autě omdlel a nebyl schopný řízení převzít?
Na stejnou otázku byste se mohl ptát dnes. Většinou, když se lidé cítí špatně, zajedou ke krajnici. Určitě zatím nepočítáme se systémem ve stylu „Knight Rider“. Nebudete tedy moci říct svému vozu: „Hoď mě do nemocnice, Kite!“
Co patří mezi největší překážky ve vývoji autonomního systému?
Nemyslím si, že máme nějaké velké překážky. Jde spíše o jednotlivé části vývoje. První část je samozřejmě vývoj technologií a hlavně jejich cena, aby byly dostupné pro všechny naše zákazníky. Zatím autonomní systémy fungují jen ve vozech prémiového segmentu, kdy zákazníci za vozy platí miliony. Velkou výzvou pro Nissan je tedy tuto prémiovou technologii zavést pro všechny naše modely bez nějakého citelného příplatku. Na dostupnosti si zakládáme. Například v roce 2012 jsme do modelu Qashqai jako první uvedli 360stupňovou kameru a byli jsme první v segmentu. Myslím že jediné auto, které touto technologií disponovalo, byl v té době Mercedes třídy S. Dalším příkladem může být bezklíčkový přístup v roce 2002 v malém Nissanu Micra. Druhou částí vývoje musí projít samozřejmě i legislativa. Úřady ale ví, že autonomní systémy v městech pomůžou s bezpečností provozu, omezí zácpy a tak dále. Proto si myslím, že co nevidět budou velká města jako Paříž nebo Londýn autonomní systémy podporovat. Třetí podmínkou pro začlenění autonomního řízení jsou zákazníci sami. Mnoho lidí již o těchto technologiích slyšelo, málokdo si je ale vyzkoušel. Průměrná doba obměny vozu v Evropě je sedm let, takže lidé, kteří si dnes kupují nové auto, si jej naposled kupovali v roce 2009.
Takže problém by mohl být v důvěře k systémům?
Myslím že by to mohl být jeden z problémů. Není to však tolik o důvěře jako spíš o vzdělávání. A to je práce automobilek, technických firem a hlavně vás novinářů – ukázat lidem, co tyto technologie umí a neumí, a jaké to přináší benefity. Dost často se stává, že právě kvůli důvěře mnoho lidí autonomní systém nikdy nevyzkouší, a to pouze kvůli zbytečné konzervativnosti. Když ale veřejnost do těchto technologií uvedete, zamilují si je. Dám vám příklad s mojí tetou. Po nehodě si koupila vůz, který za ní umí zaparkovat, což je pro ní velká úleva, protože se při parkování kvůli nehodě nemůže tak dobře rozhlédnout nebo se podívat přes rameno. Technologie se tak pro ní stala velkou záchranou a pomocí.
Nebojíte se začátku autonomních vozů, zejména spojení chytrých a klasických vozů?
V začátcích je zapotřebí co největšího testování v provozu. Máme technické centrum v Anglii, Německu a dokonce i Španělsku a testujeme na všech možných cestách po celé Evropě. Sledujeme jak chování všech řidičů na silnicích, tak chování našich zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že máme zaměstnance po celé Evropě, můžeme najít velké rozdíly v různých stylech řízení. Pochopit různé styly řízení je jeden z klíčových prvků při konstruování autonomního vozidla, které funguje v normální dopravě.
Pracujete na komunikaci mezi vozy v reálném čase?
V tomto oddělení bohužel nepracuji, avšak mohu vám alespoň prozradit naší vizi. Jelikož se z této technologie bude těžit především ve městech, budou vozy komunikovat více se samotnými městy. Spojí se tedy s konceptem Smart City. Vozy pak budou vědět, které silnice jsou uzavřené, kde jsou zácpy a tak dále. Sdílení dat tedy bude mít s rozšiřováním technologií větší a větší smysl.
Nebojíte se, že si každá automobilka vymyslí vlastní způsob komunikace?
Myslím si, že jestli bude zájem sdílení velký, automobilky včetně nás najdou společnou řeč. My sami pracujeme se spoustou dalších automobilek nebo například i s Microsoftem. Minimálně chceme dojít k unifikovanému protokolu pro komunikaci.
Ptal jsem se, protože vím, jak zatím dopadá unifikace nabíjecích standardů.
To máte jako s elektrickými zásuvkami – jinou máme my v Anglii, jinou máte vy a jinou mají v Americe. Samozřejmě máme jako vy sen, že se dojde k nějakému jednotnému řešení.
Chcete se v autonomních vozech spoléhat více na senzory nebo na nějaké záchytné body na silnicích?
Myslím si, že dojde k nějaké rozumné kombinaci obou. Samozřejmě vyvstává otázka, kde budete své autonomní auto řídit. Já pocházím ze Skotska, kde neexistují dopravní zácpy. Dopravní zácpa by mohla nastat jen tehdy, kdybyste potkal traktor. To by byla jediná kolona – pouze vy za traktorem. V těchto případech si nemyslím, že by lidé chtěli používat autonomní řízení. Pořád si stojíme za názorem, že řidiči rádi řídí. Autonomní systémy tedy budou platné spíše na dálnicích, v dopravních kolonách a tak dále. Dopravní zácpy jsou nudné, pro technologie jednoduché, ale zároveň nebezpečné. Často se stane, že se někdo v zácpě zadívá do telefonu a trefí vůz před sebou. V těchto případech je autonomní technologie skvělá. Pořád ale půjde o hands-on systém – nebudete si moct sednout dozadu a číst si noviny. Nissan vám jen pomůže překonat tu otravnou část řízení.
Děkujeme za rozhovor.
