Praha oznámila, že začne připravovat studii proveditelnosti páté linky metra, pracovně označované jako metro E. Nová tangenciální trasa má propojit části města mimo historické centrum a nabídnout rychlejší spojení mezi oblastmi, které dnes často spojují pouze přestupní trasy přes centrum. O definitivní podobě ani technologii nové linky ale zatím rozhodnuto není.
Rada hlavního města Prahy totiž bude 7. září hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky na studii proveditelnosti páté linky pražského metra. Analytickou část projektu v současnosti dokončuje Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), který prověřuje možné trasy a hlavní dopravní uzly.
Nová linka má být každopádně výrazně odlišná od současného systému pražského metra – nemá totiž vést především do centra, ale propojit jednotlivé části města v tangenciálním směru. Jednou z uvažovaných možností je spojení Smíchova přes Prahu 4 a Bohdalec dále směrem na Vysočany a Letňany, celková délka nové trasy by měla být přibližně 22 kilometrů. A právě takové spojení by mohlo změnit cestování mezi částmi Prahy, mezi nimiž dnes neexistuje dostatečně rychlé přímé spojení. Město jako příklad uvádí cestu mezi Bohdalcem a Nákladovým nádražím Žižkov. Zatímco dnes zabere přibližně 25 minut a vyžaduje přestup, s novou linkou by se podle předběžných propočtů mohla zkrátit na zhruba 3,5 minuty. „Praha roste a my se nemůžeme spoléhat pouze na hvězdicový systém dopravy, který nutí statisíce cestujících denně zbytečně projíždět přes centrum, proto se už nyní zaměřujeme na výstavbu tramvajového okruhu,“ uvedl náměstek primátora pro dopravu Jaromír Beránek.
Metro E by zároveň mělo obsloužit území, kde se očekává další výrazný rozvoj. Podle města může v širší oblasti kolem plánované trasy v budoucnu žít až 880 tisíc lidí.
Název metro E je v současnosti pouze pracovní označení, Praha totiž zatím neví, jaký dopravní systém bude pro zamýšlenou trasu nejvhodnější. Studie má proto porovnat několik možností – vedle klasického metra se počítá například s rychlotramvají nebo hybridními řešeními. Prověřována má být také možnost metra na pneumatikách, které dokáže lépe zvládat některá výrazná stoupání. Právě převýšení totiž představuje jeden z problémů plánované trasy. Mezi Vysočany a Letňany má trať na úseku dlouhém přibližně 450 metrů překonat stoupání přes osm procent, přičemž maximální sklon se podle města blíží 24 procentům.
Významným podkladem pro další přípravu je také nový Metropolitní plán Prahy, který je účinný od 1. září 2026 a vymezuje koridor územní rezervy pro novou linku metra, respektive kapacitní kolejovou dopravu. „Od 1. září 2026 je účinný nový územní plán Prahy, tedy Metropolitní plán, kde je jako koridor územní rezervy vymezena nová linka metra, resp. kapacitní kolejové dopravy, čímž na rozdíl od předchozích let dostala právní rámec. Město bude muset vyhodnotit, jestli rezervu podrží nebo vypustí. Zároveň je nyní díky plánu i jasný kontext toho, jak a kde by se mělo město rozvíjet. Závazně je také vymezen rozvoj železničního uzlu Praha včetně nových tunelů pod Prahou. Teď je tedy od čeho se odrazit při odpovědi na otázky, kudy, kde mají být uzly, jakou technologií a kolik lidí zde bude jezdit,“ komentoval to Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního a strategického rozvoje.
Praha zároveň zdůrazňuje, že zahájení přípravy studie neznamená, že se pátá linka začne v dohledné době stavět, podle současných odhadů by její výstavba stála přibližně 220 miliard korun. „Povinností zodpovědného vedení je připravovat Prahu nejen na příští volební období, ale i na další desetiletí. Proto má smysl už dnes pracovat na přípravě páté linky metra. Zároveň ale víme, že její výstavba by vyšla zhruba na 220 miliard korun a Praha má před sebou projekty, které potřebuje dokončit dříve. Především jde o metro D a Městský okruh. Teď tedy není čas začít stavět, ale je čas projekt kvalitně připravit. Do budoucna ho totiž Praha potřebovat bude, zejména kvůli rozvoji nových čtvrtí a propojení území, která se budou v příštích desetiletích výrazně měnit,“ uvedl Tomáš Portlík, předseda zastupitelského klubu SPOLU pro Prahu a starosta městské části Praha 9.
