Obavy z koupě elektromobilu s vysokým nájezdem patří mezi časté argumenty proti ojetým elektrickým autům. Nová rozsáhlá britská studie ale ukazuje, že alespoň z pohledu technického stavu hodnoceného při pravidelných kontrolách mohou elektromobily s vyšším počtem kilometrů vycházet dokonce lépe než srovnatelná auta se spalovacím motorem.
Výzkum si objednala britská asociace BVRLA a provedla jej nezávislá organizace New AutoMotive. Autoři analyzovali celkem 47,4 milionu záznamů z britských technických kontrol MOT vedených úřadem DVSA. Výsledky následně publikovala BVRLA. Zajímavé je především to, co se začíná dít s rostoucím nájezdem.
Rozdíl se ukáže až s vyšším nájezdem
U automobilů s nižším nájezdem nebyl mezi elektromobily a benzinovými vozy po zohlednění stáří a počtu ujetých kilometrů příliš velký rozdíl. Přibližně od hranice 60 tisíc mil, tedy asi 97 tisíc kilometrů, se ale jejich vývoj začal rozcházet.
Podíl elektromobilů, které neprošly technickou kontrolou, se od této hranice ustálil přibližně na 16 procentech. U benzinových a naftových aut naopak s dalším růstem nájezdu pokračoval směrem vzhůru.
Ještě výrazněji je rozdíl vidět u automobilů starých tři až osm let s nájezdem mezi 90 a 120 tisíci mil, tedy přibližně 145 až 193 tisíc kilometrů. Technickou kontrolou v této skupině neprošlo 16,5 procenta elektromobilů, zatímco u benzinových aut to bylo 22,1 procenta.
Nad hranicí 120 tisíc mil, tedy přibližně 193 tisíc kilometrů, činila míra neúspěchu elektromobilů 16 procent, zatímco u benzinových vozů 23,5 procenta. Podle BVRLA tak byly elektromobily v některých skupinách s vysokým nájezdem přibližně o čtvrtinu méně náchylné k neúspěchu při technické kontrole.
Vyšší hmotnost podvozek neničí
Studie se věnovala také často zmiňovanému argumentu, že vyšší hmotnost elektromobilů vede k rychlejšímu opotřebení podvozku. Autoři ale v datech nenašli důkaz, že by elektrická auta měla kvůli své hmotnosti více závad zavěšení kol než srovnatelné spalovací vozy.
Naopak problematičtější oblastí byly pneumatiky. Elektromobily vykazovaly více závad souvisejících právě s nimi, což může souviset jak s jejich vyšší hmotností, tak s okamžitým nástupem točivého momentu. BVRLA zároveň upozorňuje, že u elektromobilů se mohou objevit i problémy s klasickými brzdami, zejména u málo používaných aut. Díky rekuperaci se totiž mechanické brzdy využívají méně a mohou například více korodovat.
A teď přichází největší háček
Z výsledků by se dalo snadno dojít k závěru, že elektromobily s vysokým nájezdem jsou obecně spolehlivější než spalovací auta. Tak jednoduché to ale není. Britská technická kontrola MOT totiž vůbec neposuzuje stav trakční baterie.
Nekontroluje tedy její zbývající využitelnou kapacitu, degradaci ani například rychlost nabíjení. Právě kondice akumulátoru je přitom při nákupu ojetého elektromobilu jedním z nejdůležitějších parametrů. Auto tak může technickou kontrolou bez problémů projít, přestože jeho baterie už má výrazně nižší kapacitu než v době, kdy bylo nové.
Je ale fér dodat, že MOT obdobně detailně neposuzuje ani skutečný vnitřní stav spalovacího motoru nebo převodovky. Studie tedy není komplexním žebříčkem spolehlivosti jednotlivých druhů pohonu. Ukazuje pouze to, jak často auta různých typů propadají u technické kontroly.
Pro ojeté elektromobily je to přesto dobrá zpráva
I s tímto omezením jde o zajímavá data. Především proto, že pracují s desítkami milionů skutečných technických kontrol, nikoliv jen s dotazníky mezi majiteli nebo malým vzorkem automobilů.
Výsledky zároveň naznačují, že tradiční obava z automobilu, který překročil hranici zhruba 100 tisíc kilometrů, nemusí u elektromobilů fungovat stejně jako u spalovacích aut. Z pohledu podvozku, brzd, světel, pneumatik a dalších částí kontrolovaných při MOT se jejich stav s rostoucím nájezdem podle analyzovaných dat nezhoršuje tak rychle.
Pro zájemce o ojetý elektromobil to ale rozhodně neznamená, že mohou stav vozu přestat řešit. Vedle běžné prohlídky auta je u elektromobilu zásadní zjistit také stav baterie, ideálně prostřednictvím nezávislého měření jejího SOH. Právě informace o baterii totiž v jinak velmi rozsáhlé britské studii úplně chybí.
