Evropský automobilový průmysl prochází zásadní proměnou a míří směrem k elektromobilitě. Úměrně tomu roste globální poptávka po Li-Ion bateriích a elektromobilech. Zatímco v roce 2016 se celosvětově prodalo tři čtvrtě milionu elektromobilů a předloni to už byl milion, v roce 2030 se očekává 24,4 milionů prodaných elektrifikovaných aut. Vedle kapacity baterií, dojezdu, ceny elektromobilů nebo pokrytí dobíjecími stanicemi bude při vědomí tohoto boomu nutné vyřešit také to, co udělat s použitými bateriemi. Záruka na baterii se většinou pohybuje okolo osmi let, tak aby její kapacita neklesla pod 70-80 procent. To samozřejmě neznamená následnou okamžitou výměnu baterie, přesto bude po čase nutné baterii vyměnit.
Podle společného výzkumného týmu ČVUT a Technionu je nejvhodnějším způsobem následného využití baterii nerozebírat, ale ponechat ji i nadále vcelku, aby mohla plnit funkci energetického zásobníku tam, kde nebude vadit její o něco nižší kapacita. Tím by se mohla prodloužit její využitelnost o dalších deset let a teprve pak by byla recyklována.
„Elektromobilita je budoucnost evropského automobilového průmyslu, ale řada otázek je stále nedořešených. Baterie nevydrží v elektromobilu věčně, ale bude ji nutné po čase vyměnit,“ říká generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák. „Náš studentský tým přišel s řadou zajímavých nápadů, jak použité baterie dále využívat, například jako pohotovostní zdroje v nemocnicích nebo v mobilních dobíjecích stanicích.“
Secondhandové baterie by mohly fungovat například v mobilních dobíjecích stanicích pro rychlou první pomoc elektromobilistům, kteří se ocitli v nouzi s vybitým akumulátorem, nebo jako zásobníky energie pro jednorázové akce v místě, které není připojeno k síti. Další možností je sestavení velkého bateriového úložiště s vlastním zdrojem výroby ekologické elektřiny. Baterie mohou sloužit také jako záložní zdroje místo dieselgenerátorů, například v nemocnicích.
„Elektromobilitou se musí Česko zabývat i kvůli své závislosti na automobilovém průmyslu a v rámci své pozice významného subdodavatele komponent pro nadnárodní automobilky. Právě zapojení do hodnotového řetězce u baterií bude tvořit největší část budoucího přírůstku přidané hodnoty. Na nápadech, které česko-izraelský tým přinesl, budeme nyní dále pracovat,“ vysvětluje mentor týmu Jakub Kabourek z ČEZ ESCO. Dalšími zapojenými společnostmi v letošním prvním ročníku CIPA byli Nordic Telecom, ELTODO a AERO4TE.
„Mezinárodní spolupráce ve virtuálních týmech je již dlouhou dobu samozřejmostí v komerční sféře, kde probíhá řešení úkolů většinou jako spolupráce lokálních týmů prostřednictvím pravidelné elektronické komunikace napříč zeměmi a kontinenty a na to se naši studenti musí připravovat,“ říká doc. Vojtěch Petráček, rektor ČVUT.
„První ročník projektu CIPA byl pouze začátkem česko-izraelské spolupráce v oblasti inovací a dopadl úspěšně. Už nyní zahajuje ČVUT ve spolupráci s Technionem přípravu dalšího pokračování”, uzavírá Daniel Meron, velvyslanec Státu Izrael v ČR.
